O posvícení bylo ve Mšeci slavnostně otevřeno v místním zámku muzeum, které se nachází ve třech výstavních místnostech, a jemuž vévodí unikátní dioráma „Mšec v roce 1720“.
Vedoucímu tvůrčí skupiny, která diorámu vytvořila, Jiřímu Červenkovi, jsem položil několik otázek.
Jak došlo k tomu, že ve Mšeci vzniklo takovéto muzeum?
Někdy koncem dubna minulého roku mě oslovil starosta, zda bych pro městys Mšec nevytvořil místní muzeum. Mně se jeho nápad zamlouval, pouze jsem si zpočátku lámal hlavu nad tím, jakou koncepci pro jeho zhotovení zvolíme.
A k čemu jste došel?
Věděl jsem, že naše vize se starostou jsou stejné – přivést do Mšece co nejvíce turistů a zvýšit povědomí o tom, kde se městys Mšec nachází, co vše lze v něm spatřit, a že stojí za to, ho navštívit. A aby toto muzeum významným dílem k této vizi přispělo, navrhl jsem, že ústředním bodem muzea bude dioráma o 12 m2, která ztvární městečko Mšec, jak vypadalo před 300 lety. Pro tento účel jsem zvolil konkrétní rok 1720. Starostovi se můj nápad líbil, a tak jsme se dali hned do práce.
Čím jste začali?
Nejprve jsme museli se starostou najít vhodné prostory. Nakonec jsme je našli ve zdejším zámku, které byly až dosud využívané pouze pro výuku 1. stupně základní školy. Nacházely se tam totiž tři prázdné místnosti v zanedbaném stavu s nefunkční koupelnou a chodbou se sprchovým koutem. Tento prostor kdysi sloužil jako byt řídícího učitele a později ředitele školy. Chodbu jsme přepažili a získali tak muzejní depozitář, z bývalé nefunkční koupelny vznikla krásná muzejní, či informační kancelář se zázemím pro průvodce, kde je možno si též zakoupit suvenýry a místní literaturu. Výběr je zde ze šedesáti titulů, které se váží přímo ke Mšeci nebo jeho okolí. Takovou nabídku regionální literatury nenajdete nikde v republice. Všechny publikace pocházejí z knižní produkce vydavatelství Gelton.
Co mohou návštěvníci shlédnout ve výstavních místnostech?
V prvním oddělení je umístěna již zmíněná dioráma a celá tato velká místnost je zasazena do roku 1720, tedy do doby, kdy ještě lidé nevěděli, kolik jim je let, ani kolik je hodin. Všichni z rodiny žili v jedné místnosti a několikrát denně se modlili. Přesto si troufnu říct, že byli spokojenější a šťastnější, než my dneska. Návštěvníci zde budou moci shlédnout desítky kreslených výjevů z této doby, které ztvárnil kreslíř a malíř Ladislav Oplt, jenž před třemi měsíci zemřel v nedožitých 87 letech.
Co bude k vidění v dalších muzejních místnostech?
Druhé oddělení je zasvěceno pravěku, starověku a středověku. Jsou zde k vidění sbírky známého a již nežijícího amatérského zdejšího archeologa Františka Sedláčka a zkameněliny rostlin a živočichů, které se v našem regionu vyskytovaly před dávnými věky, některé z nich před cca 100 miliony lety. K vidění je zde ale i mnoho dalšího. Třetí oddělení potom zachycuje období 19. a 20. století, kde je mimo jiné vystavena i zmenšená replika větrného mlýna, který zde kdysi stával. Jinak v celém muzeu naleznete padesát panelů o místní historii a každý z nich zachycuje jednu historickou oblast či událost.
Vraťme se k největšímu poutači nově vytvořeného muzea, tedy diorámě Mšece z roku 1720. Co nám o ni můžete říct?
Dioráma se nachází na ploše 4 x 3 m, je zhotovena v měřítku 1:100 a najdete na ni přibližně sto chalup a hospodářských stavení. Do všech je přivedeno světlo a v hostincích naleznete i tamní štamgasty a obsluhující personál. Jinak na diorámě se například pohybují sekáči obilí, hospodáři, kteří štípají dříví, k vidění je například pohybující se kovář, kopáč či myslivec, který střílí na jelena. Po diorámě se pohybují i některá zvířata. Vše je doplněno zvukovými projevy tehdejší doby, aby měl návštěvník dojem, že se ocitl ve Mšeci před 300 lety.
Kdo vše, kromě Vás, se ještě podílel na práci na diorámě?
Především můj firemní spolupracovník Libor Pošta a Miroslav Honzajk, s kterým jsem se domluvil na výrobě zámku, kostela, chaloupek, hospodářských stavení, a příslušných detailů, jako žebřiňáků, trakařů, plůtků, laviček a dalších komponentů. Za to bych jim chtěl moc poděkovat. Poděkování si ale zaslouží i další (např. truhláři a elektrikáři), bez jejichž perfektní práce by dioráma a celé muzeum nevypadaly tak, jak vypadají.
Kolik času si vyžádala samotná dioráma?
Když jsem to nahrubo spočítal, vyšlo mi celkem cca 4.000 hodin práce. Já sám jsem na diorámě pracoval několik posledních měsíců 12 hodin denně, mnohdy včetně víkendů. K tomu si ale ještě musíte připočíst zhruba 2.000 hodin práce na přípravě, tedy bádání v archivech, matrikách, pozemkových knihách a starých mapách, abych zjistil, kde jaké stavení stálo a jak vůbec městečko před těmi třemi sty lety vypadalo.
S jak starými mapami jste pracoval?
Většinou s mapami, které spadají do prvního vojenského mapování. Jsou to nejstarší mapy, které jsou k dispozici a na základě kterých se dá již určit, kudy vedly cesty a kde byla jaká tehdejší zástavba, rybníky, hřbitov, či kde například stála šibenice.
Muzeum bylo otevřeno na mšecké posvícení, jaké jsou Vaše první dojmy?
My jsme prakticky celý jeden rok pracovali za zavřenými dveřmi, nikdo nevěděl, co v této části zámku vůbec vzniká. Na den otevřených dveří přišlo asi 200 lidí a na dobrovolném vstupném jsme vybrali téměř 10.000 korun. Nyní je to již na lístky, vstupenka stojí 100 Kč a pro seniory nad 65 let a děti do 15 let je za polovic. Na otevření muzea přijela kromě novinářů dokonce CNN Prima NEWS. Pořad je ke shlédnutí na stránkách televize i na youtube. Pro mě je nejdůležitější, že všichni návštěvníci odcházejí nadšení s tím, že nic takového ještě neviděli a že se ještě vrátí, jelikož za jednu návštěvu nelze vše shlédnout a vstřebat.
Jací nejzajímavější návštěvníci zatím zavítali do Vašeho muzea?
Prakticky každý den k nám zavítá někdo, kdo je něčím zajímavý. Co se týče zahraničních hostů, tak jsme měli zatím návštěvu z Německa, s kterou jsme se dorozumívali lámanou němčinou, a nesmím zapomenout na velmi zajímavou návštěvu ze Španělska.
A Váš doposud nejsilnější zážitek?
Když jedna naše televize požádala městys, zda může mšeckou diorámu použít pro svou pohádku, kterou chystají natočit.
V rámci slavnostního otevření byla pokřtěna Vaše nová kniha „Mšec před 300 lety“. O čem tato kniha pojednává?
O životě ve Mšeci před tři sta lety, navíc se v ní čtenáři dozvědí, kdo v jakém domku žil, čím se živil, či co prožil. Najdou tam i mapy a spoustu barevných kreseb od Ladislava Oplta. Kniha vychází v pevné vazbě, plně barevném provedení a k zakoupení je ve mšeckém muzeu.
Kdy mohou návštěvníci do mšeckého muzea zavítat?
Otevřeno budeme mít i přes mimosezónní dobu, a to každou 1. a 3. neděli a každý 2. a 4. čtvrtek od 12 do 17 hod. včetně průvodcovské služby. Pro větší skupiny lze možno muzeum otevřít (i s průvodcem) také během týdne. Objednávky vyřídíme na tel. č. 733 536 699. Lidé nás mohou sledovat i na facebooku, na profilu Muzeum Mšec, kde mohou pozorovat průběžné dění v tomto muzeu, včetně diorámy.
Chtěl byste čtenářům na závěr něco vzkázat?
Budeme vděční všem, kteří naše muzeum něčím podpoří, ať již finančně, či jakoukoliv jinou pomocí. Budeme též rádi, když nám do muzea budou občané přinášet staré věci, které doma naleznou, a budou ochotni se o ně prostřednictvím našeho muzea podělit s ostatními spoluobčany.
Libor Pošta
07. 11. 2024, 08:24
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.68%
Spíše ano
17.65%
Spíše ne
15.57%
V žádném případě
24.11%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01