V době, kdy proběhlo toto moje první setkání s ní, o ní téměř nikdo nevěděl a nad jejím podpisem v mém památníku všichni jen mávli rukou jako nad všemi ostatními neznámými. Avšak v září, kdy jsem se s ní setkala podruhé – to už byla proslavená soutěží Superstar – mi najednou její podpis a fotku s ní začali všichni strašně závidět. Její popularita se neskutečně zvětšila, ale ona sama zůstala taková, jako byla – beze změn, usměvavá, milá, nenafoukaná. Chovala se tak jako dřív, klidně se s námi bavila, nechávala nám pohladit si jejího psa a bylo vážně poznat, že s ní větší popularita nedělá nic moc zvláštního. A já to na ní viděla strašně ráda – netvrdím, že jejímu zpěvu absolutně podléhám, že se mi při něm honí mráz po zádech, na to mám jiné favority, ale mohla bych jí slyšet tisíckrát právě díky tomu, jaká je. A možná také kvůli ní jsem si začala pořádně uvědomovat, že slavní jsou taky jenom lidi. To ona má na svědomí to, že jsem se na svět začala dívat zase o maličko jinak, o maličko lepší. A za to jí patří můj obrovský dík – až se jednou třeba i vy setkáte s někým slavným, schválně si zkuste všimnout, jak se chová. Je to opravdu „hvězda“ nebo také jenom smrtelník, jako jste vy?
Nikola Sedloňová, 2.ZŠ Slaný, 8. ročník
15. 12. 2009, 20:09
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.50%
Spíše ano
17.69%
Spíše ne
15.75%
V žádném případě
24.06%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01