Zadumání nad Dumasovými Mušketýry

Dívčí román sem, dívčí román tam. Šestnáctiletá dívka se dívka se zamiluje do kluka, kterého nemůže mít, doma jí mlátí nebo přinejmenším nerozumějí, ona běží za svou kamarádkou se vypovídat a nakonec vše skončí tak, že svou platonickou lásku nakonec dostane, doma se to urovná a bude konečně šťastná. Blá blá blá blááá…

Omluvte mě, pokud jsem tím někoho pohoršila, asi jsem stará konzerva, ale vážně mi ty dívčí romány připadají jeden jako druhý. Nikdy jsem je nečetla a ani je nikdy nehodlám číst. Sice téměř všechny mě vrstevnice, pokud už se tedy odhodlají k tomu nějakou knihu do ruky vzít, vždycky sáhnou po nějaké uzounké knížečce v přeslazeném růžovém obalu se srdíčky s tuctovým názvem: „Láska nebeská“, ale já je prostě nemůžu vystát. Nehodlám je číst jen pro to, že to dělají ostatní – kdybych tak dělala i jiné věci, to bych dopadla…

Moje oči si k projíždění řádek vždycky vyberou nějaké téma, nad kterým se dá přemýšlet, zažít dobrodružství a zároveň to bude TROŠKU zamilované. Nejvhodnější jsou k tomu asi historické romány, kde se ovšem o lásce jedná jen okrajově a jde spíše o dobrodružství a nebezpečné zážitky chrabrých mužů, jako je třeba Robin Hood, hrabě Monte Christo nebo moji nejoblíbenější Tři-čtyři mušketýři.

K téhle knize jsem se dostala vlastně úplnou náhodou. Jednou u babičky nebylo co dělat a tak jsem se začala přehrabovat v knížkách, mezi kterými byli i Dumasovi Tři mušketýři. Prokousat se začátkem bylo celkem složité, všude samé odkazy a vysvětlivky, půlka stránky příběhu a půlka legendy, ovšem časem se tyto zdlouhavé poznámky začaly zmenšovat a celý list zpravidla pokrýval už jen a jen příběh. Vyprávění o statečném d´Artagnanovi, jenž se vydal do neznámého velkoměsta úplně sám a díky svojí paličatosti a hrdosti se zapletl do souboje s muži, které nejvíce uznával – mušketýry. Když ovšem zjistili, že nemá v hlavě seno, je chytrý a umí se chovat, vzali ho pod svá ochranná křídla a časem si slíbili slepou důvěřivost. Uznávali krále a nenáviděli kardinála, bojovali proti Francii a snažili se co nejvíce pomáhat nešťastně zamilované královně. Věřili ve vojenskou čest a řídili se heslem: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“ V jejich dobrodružstvích šlo v nemálo chvílích o holý život, ale nikdy necouvli ani o krok, pokud šlo o vlast, přátelství nebo lásku.

Jejich příběh měl vše, co mít měl: zamilovanost, pevné přátelství, chrabrost, víru, zradu, smrt i pomstu. Lepší knihu než Tři mušketýry jsem v životě nečetla a přiznám se, že ač všechny knihy čtu zásadně pouze jednou, tuhle jsme přelouskala hned třikrát a ani čtvrtému přečtení bych se nebránila. Viděla jsem i několik filmů, ale stejně budu pořád skálopevně tvrdit to samé – knize se nikdy nic nevyrovná.

Dnes má svátek Erika

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.52%

Spíše ano

17.70%

Spíše ne

15.72%

V žádném případě

24.06%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3441