• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Válce Dividýlka nadšeně tleskal i Jiří Suchý

Válce Dividýlka nadšeně tleskal i Jiří Suchý

Toho sobotního večera připomínal dvůr Městského divadla ve Slaném stanoviště armády 2. světové války. Americké jeepy, uniformovaní ozbrojení vojáci, do toho svižné swingové melodie v podání orchestru BETA, řízeného Rudolfem Hyškou. Četní diváci nejdříve naslouchali, potom přecházeli do hlavního „válečného stanu“, městského divadla, kde zanedlouho začala derniéra hry Jak jsem vyhrál válku.

Dividýlko, oblíbený slánský divadelní soubor, slavil svoje 35. narozeniny. Hra Jak jsem vyhrál válku, podle známé knihy anglického spisovatele Patricka Ryana, nejen pořádně lechtá bránice diváků. Je zároveň ukázkou, jak lze i válku využít ke kariéře. Scénář hry, jehož autorem je Jiří Šíma za spolupráce dalších členů Dividýlka, je jako „ušitý“ na každého herce. Až na jednoho se na jevišti objevili všichni, kteří se představili v premiéře 19. prosince 1981. Od té doby Válku hráli mnohokrát.

Poručíka Goodbodyho hrál Oldřich Javořík, desátníka Maloneyho Jenda Holub, seržanta Transoma Mirek Grund, desátníka Doobse Standa Berkovec, prvního glosátora Jiří Šíma, druhého glosátora Jaroslav Hložek. Tyto role nebyly jediné, v kterých se představili, objevili se ještě nejméně ve třech dalších. Podle Jaroslava Hložka nemuseli ani příliš zkoušet, mají dialogy této hry v paměti tak zafixovány, že stačilo jen si je připomenout. Jediný, kdo se role musel od píky naučit, byl Standa Berkovec, pro něhož bylo vystoupení ve Válce premiérou. Zvládl je na jedničku.

Ještě jedno premiérové vystoupení se při derniéře objevilo. To když v zákulisí zaburácel a na jeviště vjel motocykl zn. Harley Davidson, řízený synem pana Dandy, známého slánského sběratele válečných vozů.

Hra plná nečekaných zvratů a výtečného humoru, zahraná amatéry s rutinou profesionálů, sklidila před vyprodaným hledištěm velké ovace. Jejich výkonu nadšeně tleskali i významní hosté: známí herci Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Jiří Wohanka. Pan Suchý dokonce nabídl Dividýlku možnost vystoupit s touto hrou v pražském divadle Semafor.

Po představení jsme s Jaroslavem Hložkem, v civilu místostarostou Slaného, ve zkratce zavzpomínali na oněch 35 let. Dividýlko původně vzniklo jako Divadlo poezie. Na svědomí to mají hlavně Olga Vomastková – Fikrlová a Jaroslav Hložek. Po představeních plných vybroušeného, citlivého slova přišla nová vlna kolem Jiřího Šímy; od poezie spíše k legraci. Jednou z prvních her byly „Děsové mořských hlubin“ a „Elektrická sesle“. Jak progresivní bylo Dividýlko od počátku, ukazuje příklad propagace jednoho z prvních představení. Před hrou „Srdce v nesnázích“ se hlavní představitelka objevila v dřevěných neckách na Londě, ostatní zvali letáčky i slovem.

Dividýlko bodovalo na celorepublikových festivalech v Hronově, Písku, Třebíči, Kremnici. Po roce 1989 konečně mohli vyjet i do zahraničí, kam předtím také byli zváni, dokonce do Japonska, ale režim je nepustil. Po sametové revoluci s úspěchem vystoupili na mezinárodním divadelním festivalu v Haldenu v Norsku, Německu, Rakousku, dvakrát v Belgii a Francii.

Co dál? Bylo toto oslavné setkání herců a přátel Dividýlka posledním, nebo bude jeho slavná éra pokračovat?

„Jako soubor již hrajeme minimálně,“ na to Jaroslav Hložek. „Nejsou ambice, které byly v mládí, hlavně chybí čas. Mnozí již nejsou Slaňáci, bydlí daleko. Dividýlko ale zůstane, třeba i jako otevřená šance jiným, kteří by chtěli podobně prožít svoje mládí s divadlem, jak jsme ho prožívali my… Nicméně, výhledově jsme se bavili o tom, že bychom mohli v příštím roce zkusit ,Periférii‘, jedno naše představení, zajímavé tím, že v něm padne jediné slovo. Je to spíše klauniáda; šanci zahrát si v ní by dostali i ti, co nehráli ve Válce. Dalším důvodem, proč ,oprášit‘ tuto hru je, že město Slaný má velmi dobré partnerské vztahy třeba s německým Pegnitz, Skalicí na Slovensku a jinými městy, kde by v rámci výměny kulturních akcí Dividýlko jistě rádi uvítali.“

Zdeněk Tvrdek
18. 11. 2008, 12:28

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.