• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Při jubilejních husitských slavnostech kráčela Slaným historie

Čelo slavnostního průvodu na slánské Londě. Foto Vladimír Rogl

Husitské slavnosti ve Slaném se už dávno staly novodobou tradicí našeho královského města a patří k očekávaným kulturním akcím roku. Letos se konaly už po desáté a jejich průběh svou mohutností vysoce předčil předchozí ročníky.

Letošní jubilejní ročník byl i vhodnou příležitostí i pro uspořádání celé řady souběžných a doprovodných akcí, z nichž některé svým významem daleko překročily i pomyslné hranice města. Ačkoliv se akce nejrůznějšího charakteru (sportovního, společenského i kulturního) konaly v průběhu třech dnů, byly stále středem pozornosti nejen Slaňáků, ale i mnoha návštěvníků z okolí i vzdálenějších míst.

Po páteční slibné předehře – sportovní soutěži, valném shromáždění husitských měst, otevření výstav v Kapli Zasnoubení Panny Marie a Knihovně V. Štecha, slavnostním zasedání zastupitelstva města v Městském divadle, koncertu historické hudby, průvodu s hořícími pochodněmi a jezdecké show – vypukl hlavní program v sobotu dopoledne.

Na rozdíl od předchozích let v průvodu s mezinárodní účastí delegací ze spřátelených a družebních měst od nás i ze zahraničí nebyli jen válečníci husitských válek, ale i početné skupiny v dobových krojích, které charakterizovaly události v jiných staletích. Však také toto historické hemžení rytířů, granátníků, mušketýrů, šlechticů i měšťanů či prostých vesničanů s neskrývaným nadšením sledovaly zástupy lidí, lemující Londu nebo sedící na tribuně na Masarykově náměstí, kde proběhl hlavní slavnostní ceremoniál. V proslovu starosty Ivo Rubíka, který připomenul, že husitské slavnosti nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš připomenutím doby, kdy Slaný mělo jako tehdejší vyvolené město přežít zkázu světa. „Na kupoli věže staré slánské radnice je zlatá hvězda a hvězda – to je symbol života. Života, který zaniká a věčně se obnovuje, tak jako naše město. Je to symbol svobodomyslnosti a svébytnosti Královského města Slaného a jeho ctihodných obyvatel,“ zakončil svou krátkou řeč starosta.

Poté následoval pestrý program, ve kterém se střídali kejklíři, písničkáři, šermíři, hudební skupiny, romantické i drsné výjevy z dávné i nedávné historie, rytířská klání o srdce paní a dívek. O pestrý program a soutěže pro děti se po celou sobotu staralo středisko Ostrov. Jedním z vzácných návštěvníků, který poctil sobotní slavnost ve Slaném, byl i vicepremiér Alexandr Vondra.

Koho omrzelo sledování programu, mohl sestoupit na náměstí, kde se konal po celý den nefalšovaný středověký jarmark, kterému dominovala vůně pečeného selete. Medovina tekla proudem, kovář pracoval v kovářské dílně, ochutnával se  pravý turecký med, staročeské preclíky a placky. Perníkáři nabízeli perníková srdce, kořenářky koření, trhovci ve starobylých krojích prodávali korálky, skleněné zboží, repliky středověkých zbraní, dřevěné kuchyňské nářadí a hračky a vůbec samé krásné a zajímavé věci pro potěchu těla i duše. Kluci si pak jako práčata vyzkoušeli své dřevěné meče v nepřetržitých šarvátkách na trávníku u muzea. Sobotní program, na kterém se aktivně podíleli i zahraniční hosté, ukončilo defilé všech vojenských jednotek v historických stejnokrojích.

Po sobotních frejích a radovánkám, které se ve městě odehrávaly do pozdních nočních hodin, byla neděle jako den sváteční v klidné a vážnější poloze. Po mši svaté se v chrámu sv. Gotharda konal koncert duchovní hudby.

Závěrem bych rád podotknul, že každý, kdo se alespoň na chvíli zúčastnil víkendových radovánek, ať už jako jejich přímý aktér nebo divák, odcházel spokojen. A o to pořadatelům šlo především!

Vladimír Rogl
03. 06. 2008, 19:34

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.