První jarní kilometry

Dnešní den, jak jistě všichni uznáte, je přímo nádherný. To by byla věčná škoda tak pěkný den nevyužít a nevyrazit do přírody. Poslední dobou využíváme každý víkend a každé dobré počasí k práci na zahrádce či na úpravách domu, ale dnes už jsou zákopy vykopané, plevel na zahrádce vypletý, je krásně a já už dlouho čekám na příhodnou chvíli, kdy konečně letos vyjedu na kole.

Již vloni jsem si koupila vypolstrované kalhoty na kolo a omylem jsem je dokonce koupila dvakrát, takže mám kalhoty já i syn. Letos před velikonocemi jsem si naopak koupila sportovní tričko. Helmy jsme si taky pořídili vloni a kolo máme již dávno. Takže po obědě chvilku siesty a pak hurá sportovat.

Tedy, kolo. Dvoukolo! Budíme vždy velkou pozornost všude, kudy projíždíme. Každý se za námi otáčí, někteří to komentují a hlavně děti hlasitě závidí a předhánějí se, kdo z nich si taky pořídí dvoukolo. Kdybych v takových chvílích zastavila a nabídla kolo k zapůjčení, ještě bych mohla vydělat pár korun půjčovného ☺ nebo možná nějakou tu naturálii.

Mám v plánu jen krátkou projížďku. Nejvýš tak 10 – 15 km, abych to na poprvé nepřehnala. První občerstvovací zastávku (jako pravidelně pokud jedeme tím směrem) děláme u rybníka ve čtvrté vesnici. Je to rybník spíš pro rybáře a i dnes jich tu pár sedí. Nechceme je nijak rušit, jen vyfotím pár fotek, napijeme se a zas jedeme dál. Pořád váhám, jestli udělat v příští vesnici  otočku a druhou trasou se vrátit domů nebo jestli jet ještě dál a udělat přepadovku u přátel.

Nakonec se rozhoduji pro druhou možnost, protože je opravdu krásně, jede se báječně a domů se mi ještě nechce. U známých na zahradě máme další občerstvovací zastávku. Tedy pohoštění odmítáme, stačí nám jen voda. Vždyť jsme nedávno obědvali a s plným břichem by se nám špatně jelo. Ta nabízená bábovka by tam určitě tlačila. Obhlídneme jim zahrádku, co kde kvete a roste, nabídnu jim kytičky, co jsme museli včera vykopat, když jsme hloubili ty naše zákopy. Na oplátku mám zas přislíbenu jinou kytičku, co ještě doma nemám.

A zas vyrážíme na cesty. Tentokrát už opravdu zpět domů. Ještě že se dá jet tolika možnými trasami. Cesta sem vedla dolů z velice táhlého kopce, takže stejnou trasou bych se vracela nerada. Jedeme tedy jinudy. A vybírám dokonce ještě jinou a delší trasu, než mi doporučili známí, protože má nejméně stoupání. A ten poslední a jediný kopec už před naší vesnicí prostě vyjdeme pěšky.

Ani jsem si to neuvědomila a přitom jsme na kole strávili přes tři hodiny a najeli 22 km. Jen doufám, že zítra nebudu litovat a že mi nebude hůř než po kopání krumpáčem. Po něm mě totiž ráno kupodivu vůbec nic nebolelo.  

Dnes má svátek Richard

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.50%

Spíše ano

17.69%

Spíše ne

15.75%

V žádném případě

24.06%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3442