• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

ANKETA: Jak vidíte Vaši budoucnost v příštím roce i letech následných?

Dne 13. listopadu se v ulicích Slaného ptal a fotografoval Libor Pošta. Otázka: Jak vidíte Vaši budoucnost v příštím roce i letech následných?

Miloš Novotný, 44 let, svářecí dozor:

To nevím, budoucnost je nejistá. A asi nejen moje.

- Z čeho pramení Váš pesimismus?

Vzhledem k nastávající hospodářské krizi si nemůže být nikdo jist svou budoucností, hlavně tím, jestli bude mít v budoucnu práci. A to není zrovna povzbudivé, když máte rodinu, která musí být z něčeho živa.

- Takže do příštího roku budete vstupovat s mnohem většími obavami, než v letech předchozích?

Určitě ano.

Václav Černý, 34 let, řidič

Docela zadluženou.

- Myslíte si, že bez zadlužení to nepůjde?

Když chceme stavět, tak bez půjček se určitě neobejdeme. A nebude to určitě jednoduché, protože v této republice to jde po ekonomické stránce dost dolů. Já pracuji i v zahraničí, a tak mohu srovnávat úroveň naší a okolních evropských států. No, a nejsme na tom zrovna moc dobře.

- Ani v porovnání se státy bývalého východního bloku?

Třeba lidé z Polska, kteří pracují v zahraničí, se mají celkem dobře, ale u nich to není nic moc. Stejně jako u nás – platy nejsou zrovna vysoké, na rozdíl od životních nákladů. Když máte rodinu, tak je to docela velká zátěž.

- Banky jsou nyní určitě opatrnější, takže získat nějakou dobrou půjčku asi nebude úplně jednoduché…

Uvidíme, jak se ta krize ještě bude vyvíjet. Naši představitelé říkají, že nás to moc nepostihne, ale já tomu nevěřím. Myslím si, že naše lidi to ještě dost vyděsí.

Lenka Jelínková, 28 let, asistentka prodeje

Budoucnost vidím poměrně dobře, protože jsme si postavili rodinný domek a splnili si tak náš sen.

- Byli jste nuceni se zadlužit?

Ano, a na docela dlouho. Ale v dnešní době to asi jinak nejde. Mladí lidé, kteří se chtějí slušně zařídit, nemohou čekat, až budou mít konečně peníze. To by se asi nedočkali.

- To zadlužení ale do budoucna není zrovna „ideální“…

To sice není, ale když oba máme poměrně slušnou práci, což dává do budoucna předpoklad naplnění rodinného rozpočtu, tak o naši budoucnost nemáme obavy.

- A jste si jisti, že si své dobré pracovní pozice udržíte?

Pochopitelně, že člověk si nemůže být ničím jistý. Já jsem ale přesvědčena, že nás nic podobného nepostihne.

- Ani finanční krize?

Stát možná ano, nás ne. Když budeme rozumní a budeme se snažit šetřit si nějaké peníze, a neutrácet za zbytečné věci, nemělo by se nám v tomto směru nic stát.

Josef Rádl, 58 let

Budoucnost se mi od nového roku jeví krásně, protože jsem se stal dědečkem vnuka Davídka. Při životě mě také drží to, že kulturní život se ve Slaném stále rozrůstá. A tak věřím, že zde dosáhnu věku nejméně přes 80 let.

- Věříte i tomu, že to „utáhnete“ finančně?

I když v současné době se všechno zdražuje a já jsem důchodce musím obracet každou korunu, mám možnost si občas někde přivydělat. Třeba sběrem papíru, i když ve sběrnách se od příštího roku trochu zpřísní pravidla výkupu. A protože jsem v kontaktu s význačnými osobnostmi – herci, zpěváky, politiky, topmodelkami, atd., a mám mnoho zajímavých pamětí, tak věřím, že bych to mohl dát do knížky a obšťastnit tím slánské občany.

Andrea Čepičková, 33 let, na mateřské dovolené

Z budoucnosti strach určitě nemám.

- Takže věříte ve své síly a schopnosti, a to i v době, kdy svět padá do finanční krize?

Tyto problémy se daly očekávat, takže kdo s nimi počítal, tak čerpá z nějakých svých rezerv.

- Když byste však Vy nebo Váš manžel ztratili práci, tak byste je nemohli tvořit…

Já si myslím, že hrozba ztráty zaměstnání tu byla i před finanční krizí. S tím se musí počítat vždycky. Pak je na každém, jakou další práci a jak rychle si dokáže sehnat. V našem případě nemám obavy, že bychom si nebyli schopni najít, i když to může trvat déle, nějakou jinou práci, která by nám zajistila slušnou budoucnost.

Jan Jelen, 22 let, marketingový manažer

Rozhodně se obávám té velké krize. Myslím si, že ubude pracovních míst, příležitostí, a určitě to budeme mít všichni těžší.

- Myslíte si, že to, co říkáte, postihne i Vás?

Otázka je, jak budu pro koho důležitý, jestli společnost, kde pracuji, si mě bude moci dovolit stále zaměstnávat. A to platí pro každého, takže krize může postihnout opravdu každého člověka. Firmy budou snižovat náklady a šetřit, kde se dá.

- Člověk, který má určité vyšší sebevědomí by se nemusel té krize tak obávat. Jak jste v tomto směru na tom Vy?

Já si sice věřím, ale na základě mé poslední zkušenosti, kdy jsem hledal práci poněkud delší dobu, jsem nyní více při zemi, a opatrnější. Nebezpečí, které mi hrozí, jsem si vědom, jsem se vším srovnaný a myslím si, že vyhlídky na příští rok budou pro každého trochu horší. Každý by si měl dávat pozor na to, aby si udržel své místo. Hlavně to platí pro lidi, zaměstnané v průmyslu.

Libor Pošta
02. 12. 2008, 12:59

Hodnocení článku: