• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Kladívkem objevuje svědectví o životě v pravěku

Jan Haldovský s exponátem zkamenělé kapradiny. Foto Zdeněk Tvrdek

Co byste řekli člověku, který by tvrdil, že má doma věci staré milióny let? Přinejmenším nevěřili… Ve Pcherách, osadě Theodor, lidově zvané Kréta, žije mladý muž, který předměty z tak vzdálené doby opravdu vlastní.

Jan Haldovský dlouhá léta s úspěchem hledá a nachází fosílie, zkameněliny, svědčící o životě v pravěké přírodě. S brašnou, v níž neschází geologické kladívko a ostrý majzlík, putuje okolní krajinou. Hledá na haldách, němých svědcích bývalé uhelné těžby, bedlivě prohlíží stěny skal; míst, které ho zajímají, je hodně. Když kámen se zkamenělým živočichem či rostlinou najde, opatrně ho uvolní a přidá do své sbírky. Doma již má na 1600 těchto zkamenělin, fosílií. A ne ledajakých.

Ty nejstarší pamatují dobu dokonce před 520 miliony lety. Jde o trilobity, zkamenělé korýše; každý kámen zachycuje alespoň část již vyhynulého živočicha. Z dalších období prvohor jsou v jeho sbírce zastoupeni mlži, plži, hyolité, jablovci a trilobité.

V období mladších prvohor, v době vzdálené 309 milionů let, vznikalo na Kladensku a Slánsku černé uhlí. Z té doby má doma z odvalu dolu Theodor, Ronna, Otvovice a Praga přesličky, plavuně, kapradiny, rostliny kapraďosemenné, přesličkovité a cordaity. Kameny skrývají obrázky, jaké zřejmě posloužily vynikajícímu ilustrátoru knih Zdeňku Buriánovi k jeho nádherným kresbám z pravěku.

Jan Haldovský má ve sbírce i exponáty, kdy si v přírodě, kde se dnes nacházejí Pchery, vykračovali dinosauři. „Z tohoto období mám několik amonitů, loděnek,“ prozrazuje pro svého koníčka zapálený paleontolog. „Také mlže, plže a velmi vzácné žaberní víčko ryby Enchodus. To jsem objevil nedávno ve výkopu pro inženýrské sítě na staveništi ve Pcherách proti Dělnickému domu. Z křídové doby před 80 miliony lety, kdy se u nás rozlévalo moře, mám žraločí zuby, obratle a raky.“

Jeho nejmladší „kousky“ pocházejí z třetihor, z období miocénu. V nich zachycená flóra a fauna prozrazuje stáří 20 milionů let. Tedy dobu, kdy v dnešní severočeské Bílině vznikalo hnědé uhlí.

Přesně si nevybavuje, jak jeho „koníček“ vznikal. Asi když jako kluk chodil s rodiči na procházku na krétskou haldu. Ví ale přesně, že jeho první zkameněliny jsou z roku 1976, to mu bylo sedm let. Paleontologii si zamiloval a dnes o ní ví tolik, že ho uznávají kapacity z pražského Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Hledání a sbírání kamenů věnuje téměř všechen svůj volný čas.

Zdeněk Tvrdek
30. 12. 2009, 13:40

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.