• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Takovou svatbu Pozdeň nepamatuje

Nevěsty jsou i dnes krásné... Foto Zdeněk Tvrdek

Tak rozsáhlou bohatou svatbu, jaká se v Pozdni tenkrát konala, Podlesí nepamatuje. Jaroslav Ulrich, vedoucí estrádního souboru v Pozdni, nám poslal článek ze starých novin, v nichž svatba byla věrně vylíčena. Protože ale schází úvod článku, nevíme přesně, kdy se svatba konala. Útržek z novin ale ukazuje, že ženich pocházel ze známého pozdeňského učitelského rodu Vágnerů. Pan Ulrich by uvítal, kdyby se ozval někdo, kdo něco ví o této významné události.

Začtěme se do líčení svatebního veselí, jehož se zúčastnilo více než 100 hostů, a jídla bylo tolik, že se pod jeho tíhou stoly prohýbaly… Ostatně, posuďte sami…

„Do rukou kuchařek se dostalo 62 liber (asi 31 kg) vepřového masa, 13 vykrmených hus, 5 slepic, 15 liber hovězího masa, 2 telecí kýty a 1 ovce. Paní správcová věnovala tři těžké krůty a bilichovský myslivec Ryba poslal 4 zajíce a 12 koroptví. Dále paní řídící zaznamenala příjem 4 zajíců a tří bažantů od neznámých dárců, asi místních chalupníků – pytláků, kteří se dělívali s vrchností (svatovítskou kapitulou) o zvěř, protože jim dělala škody na polích. Mouky na koláče bylo posláno 72 libry, másla 18 liber, sádla 7, vajec 5 kop a 1 mandel. Též tvarohu, smetany, různých zavařenin a mazání na koláče bylo hodně. Některé panímámy napekly koláče, pletence, koblihy a boží milosti doma; na faře a ve dvoře pak tolik oplatek a perníků, že toho byly dva nové koše od plev a jeden od prádla. Napečených koláčů byly vrchovaté dvoje necky. Pečení masa v peci a smažení obstarávala paní lesní Brodová, jíž pomáhalo 5 hospodyň a ve vsi celý kuchyňský štáb jiných pomocnic.

Úpravu stolů, výzdobu učeben, obsluhu hostí a číšnictví si vzali na starost panny a mládenci z kruhu místních ochotníků Besedy. Nádobí, příbory, sklenice a podobné stolní potřeby, vypůjčené z fary, ze dvora, obou mlýnů, z fořtovny a z hospod, měla na starosti paní správcová. Sládek klobuckého vrchnostenského pivovaru poslal dva velké sudy piva.

Svatba byla v úterý, ale kuchařilo se již od nedělního rána. Po kopulaci se zpěvy a hudbou v poutním místě na Tuřanech nevrátili se již svatebčané do Studeněvsi, ale odjeli hned ve čtrnácti kočárech, bryčkách a saních do pozdeňské školy. Studeněvští mládenci „zatáhli“ průvod hned u kostela, a když byla nevěsta se ženichem a ostatními vyplacena, věnovali k hostině 5 lahví sladké rosolky pro panímámy.

Když odzvonilo v Pozdni poledne, zasedli v obou žákovnách k prostřeným stolům 104 hosté. Také dalších 13 mužských, pan farář, správce a řada učitelů z okolí. Byl mezi nimi Hrdý ze Srbče, Smetana z Kvílic, Janota z Tuřan a Karbus ze Dřínova, kteří svému druhu z povolání pěkně zazpívali.

Brzy odpoledne přišla hřešicko – kornouzská banda muzikantů, kterou kdysi založil starý pan učitel Vágner a nyní řídil jeho zeť Baňka, pozdeňský obchodník a veliký včelař. Ti hráli při trachtaci pěkné kousky a pochody, z nichž nejvíce pochvaly se dostalo skladbám starého pana učitele Vágnera. Zpívalo, plesalo a hodovalo se až do hluboké tmy. Když došlo pivo, sebrali se všichni a při hudbě a střelby z pušek odešli do hospody u Prokopů, kde se tančilo až do rána.

Moje maminka Cecílie Paurová, rozená Vágnerová, tehdy patnáctiletá ženichova sestra, si na této svatbě poprvé zatančila. Ráda na veselku vzpomínala a vyprávěla všechny podrobnosti. Nakonec dodala: „Naši připravili tenkrát k půlnoční večeři v hospodě 10 pekáčů různého studeného masa. Než vše rozkrájeli, ztratily se jim dvě nejtučnější pečené husy. Když každý host dostal ráno ve škole snídani a výslužku pro domov, zbylo ještě tolik jídla, že si s tím nevěděli rady. Protože hezky mrzlo, dali všechny zbylé jaternice na půdu. Druhý den se k nim ale dostaly kočky a roztahaly je po domě…“

Uznejte, tohle nebyla jen tak obyčejná svatba.

Zdeněk Tvrdek
29. 11. 2009, 16:36

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.