• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Co Královské město Slaný čeká v několika následujících letech?

Manažer rozvoje města, Milan Grohmann. Foto Libor Pošta

Jak se bude v dohledné době, řekněme v několika následujících letech, rozvíjet Královské město Slaný? V jaké fázi jsou určité, pro město zásadní, či klíčové projekty? Jak se město postaví ke stávajícím ocelovým či betonovým „pomníkům“? I na to jsem se ptal Milana Grohmanna, zastávajícího na MěÚ Slaný pozici manažera rozvoje města.

Jaké pozemky či lokality bude město Slaný v časovém horizontu pěti let nabízet pro výstavbu nových rodinných domů, či pro jinou formu výstavby?

Nejaktuálněji řešenou lokalitou pro výstavbu nových rodinných domů je lokalita Na Hájích, přímo za lesoparkem. Vznikají zde stavební pozemky nabízené soukromými investory, do budoucna by se k nim mělo připojit i město. Na pozemky města v této lokalitě je již zpracována studie zástavby. Na vlastní zainvestování pozemků však není úplně ta správná doba vzhledem k nižší poptávce po nemovitostech.

Chce město nějaké stavební projekty, řekněme levnějšího, dostupného bydlení pro mladé rodiny, také realizovat, ať již s pomocí developerů, či samo?

Domnívám se, že město v nejbližších letech takový projekt připravovat nebude. Prioritní investice města pro nejbližší období směřují do jiných oblastí. Zájemci o takový druh bydlení musí tedy využít případné nabídky soukromých developerů.

Při výjezdu ze Slaného na Zlonice je naproti Grafobalu již několik let „rozpracovaný“ poměrně rozsáhlý firemní komplex. Budou již zhotovené ocelové konstrukce budoucích hal ještě nějakou dobu podléhat korozi, nebo již v této věci došlo k nějakému posunu?

Město Slaný před několika lety vykoupilo objekty a pozemky zchátralého zemědělského areálu a tyto nemovitosti prodalo francouzskému investorovi. Ten plánoval v této lokalitě vystavět nejen svojí halu pro výrobu ocelových konstrukcí, ale též další objekty pro drobnou výrobu či sklady. Vzhledem ke zhoršení ekonomické situace v celé Evropě nedokázal francouzský investor více investovat do výroby v Čechách, přestože výrobní halu již rozestavěl. A tak areál opět začal chátrat, až byl nakonec prodán v dražbě. Novým majitelem se však stala stabilní slánská společnost, která má za sebou mnoho let úspěšného podnikání, a tak věřím, že této části průmyslové zóny - sever se blýská na lepší časy. I když ... aby znovu areál neskončil na nedostatku financí nového velikášského projektu, je potřeba postupovat s rozmyslem a s rozvahou. A tak nečekejme zázrak, zítra tam jako mávnutím kouzelného proutku nový areál stát nebude, ale určitě brzy dojde k pozitivnímu posunu.

Investor nedokončených bytových domů v Třebízského ulici se poněkud „zadrhl“. Jak chcete v této záležitosti dále postupovat, když investor s největší pravděpodobností nesplní lhůtu pro dokončení stavby?

Bytový dům v Třebízského ulici je investicí ryze soukromou, město tedy nemá moc možných nástrojů, jak tuto výstavbu ovlivnit. Problém se zpožděním výstavby je zřejmě finanční, také situace na trhu realit se od záměru výstavby razantně změnila k horšímu. Je mnohem nižší poptávka po bytech a tím se také směrem dolů změnily ceny. S tím klesá i ochota bank financovat developerské projekty. Nicméně stavba je rozestavěná, stavební povolení podle stavebního zákona nepozbývá platnosti, ale investor s největší pravděpodobností nesplní lhůtu pro dokončení stavby, za což může být maximálně sankcionován. Zatím tedy nezbývá než doufat, že se situace na trhu realit zlepší nebo že investor rozestavěnou stavbu nabídne k dokončení finančně silnější společnosti. Město se samozřejmě snaží s investorem stavby o jejím dokončení jednat, vstupovat do této investiční akce však zatím nijak nehodlá.

Obyvatele Slaného asi nejvíce tíží neslaná dopravní situace, respektive absence severního obchvatu. Způsobuje stálé odkládání, či posouvání tohoto projektu spíše nedostatek peněz nebo případné problémy s výkupy pozemků? Je již vidět nějaké „světélko“ na konci tunelu?

Předem je nutno podotknout, že severní obchvat je investicí státu, ne města. Domnívám se, že odklady jsou způsobeny spíše nedostatkem peněz, investice ze strany státu nemá dostatečnou prioritu, je ve fázi poměrně pomalu postupujících a nedokončených výkupů pozemků, kdy zatím podle mě nedošlo k závažnějším, stavbě bránícím neshodám. Mám-li odpovědět Vaší metaforou o světélku na konci tunelu, řekl bych, že tunel je dlouhý a je v něm poměrně tma.

V jaké fázi je uvažovaná rekonstrukce slánské ČOV?

Město v současné době dokončuje všechny přípravné práce k tomuto rozsáhlému a finančně náročnému projektu. Pokud vše dobře dopadne, intenzifikace čistírny odpadních vod Slaný – Blahotice by měla začít v polovině příštího roku a skončit na začátku roku 2016. Intenzifikace by měla přinést jednak zvýšenou kvalitu čištění odpadních vod na současně platné a v evropském měřítku velice přísné předpisy a jednak zvýšení kapacity čištění pro budoucí rozvoj města až na 20 000 ekvivaletních obyvatel.

V jakém technickém stavu je velký bytový dům v lokalitě „Na Hrášku“, který byl kdysi součástí areálu bývalých Kyjevských kasáren a který chtěl Linet kdysi zrekonstruovat a zřídit zde jakousi obdobu ČVUT? Jak s ním chce město naložit?

Situace je velmi podobná jako v případě bytového domu ve Třebízského ulici. Město dva velké kasárenské objekty prodalo do soukromých rukou a do jejich rekonstrukce nemůže moc mluvit. Vnímáme však, že vzhledem k tomu, že objekty jsou uprostřed obytné zóny, jejich stav je znepokojující.

Zadluženost města je v současné době taková, že neumožňuje realizaci větších projektů. Do jaké „kapsy“ byste sáhli, kdyby město muselo realizovat řekněme „něco menšího“?

Zadlužení města bude - v případě, že město zrealizuje pět větších investičních akcí, které zastupitelstvo města schválilo jako prioritní investiční akce, se započtením stávajících závazků města - poněkud svazující pro další investice. Hranice zadlužení však byla nastavena i po konzultacích s finančními odborníky s jistou rezervou. To znamená, že město by nemělo mít problém se svými provozními náklady ani s drobnějšími investicemi s náklady zhruba do 1 mil. Kč u každé z akcí. Tudíž jakási „náprsní kapsa“ zůstává naplněna. A pokud se předpoklady finančních prognostiků naplní a výkonnost ekonomiky v celostátním měřítku začne stoupat, zlepší se i daňové příjmy města a bude lépe.

Libor Pošta
29. 01. 2014, 15:20

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

mirek - 31. 01. 2014, 14:48:24
Co nás čeká ?
A co takhle obchvat Lotouše či pitná voda do Lotouše ? Řekl bych, že jde také o dlouhý tunel se světlem v nedohlednu.