• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zachrání starosta kanalizaci v Dolíně?

- Dolín by se mohl dočkat kanalizace. V této části se ještě ale muselo jednat s vlastníky pozemků. Foto Sláva Pilík

Možná ano, možná ne, a dalo by se dokonce na tuto věc sázet. Jenže věc je prozaičtější. Čtyři vlastníci pozemků, tedy těch parcel, které by město potřebovalo mít ve svém majetku, aby nemělo problémy s vybudováním kanalizace v Dolíně, se totiž zpěčují pozemky prodat. Zatím s nimi jednal jen oficiálně a veskrze písemně slánský městský úřad, který ale koupě nedosáhl. Poslední možností města, jak realizovat záměr vybudování kanalizace bez větších problémů, bylo na začátku února už jen osobní jednání starosty s vlastníky.

„Investice do kanalizace v místní části Dolín je na úrovni 28 miliónů korun. A my bychom chtěli, aby tato část naší koncepce o rozvoji místních částí Slaného se uskutečnila,“ prohlásil starosta Slaného Ivo Rubík na své únorové tiskovce. Podle jeho slov se město Slaný snaží řešit nejen infrastrukturu vlastního města, ale také jeho místních částí, a to na základě dohodnuté koncepce, kterou si schválilo již před léty. V případě kanalizace Dolína je v současné době situace napjatá. Město totiž má již jen pár týdnů na to, aby včas podalo žádost o dotaci na ministerstvo zemědělství. Bez poskytnuté dotace by se do budování dotace těžko pustilo a existuje také obava, že pokud by žádalo až příští rok, nemusely by už ve fondu ministerstva peníze být.

A tak, když v úřednickém jednání s vlastníky čtyř parcel neuspěl odbor města, musí do boje vedoucím k realizaci kanalizační sítě v Dolíně sám starosta.

Vyřešení majetkoprávních vztahů, tedy buď vlastnictví pozemků, kde bude vést kanalizace, městem či písemný příslib prodeje jiných vlastníků, je podmínkou zahájení územního řízení vedoucímu k územnímu rozhodnutí. A to je hlavní podmínkou, kterou musí splňovat žádost o dotaci.

Místní část Dolín není jedinou místní částí, kde město realizuje svou koncepci vybudování kanalizační sítě. V současné době buduje kanalizaci na vlastní náklady ve Kvíčku, na kterou posléze naváže kanalizace ve Kvíci. Na tuto stavbu v hodnotě asi 15 mil. korun již město žádost o dotaci při splnění veškerých nutných podmínek podalo. Pokud se ale týče Dolína, je zatím podána na ministerstvo žádost o zařazení do jejich seznamu akcí tohoto typu. „Pokud se podaří s vlastníky pozemků dohodnout, mohli bychom stihnout podat žádost ještě v tomto měsíci. Ministerstvo zemědělství je poměrně rychlé ve vyřízení žádosti a pokud bychom uspěli, zcela jistě by práce na kanalizační síti v Dolíně začaly již v roce 2011, možná by se část prací provedla pokud by ministerstvo žádalo už letos,“ vysvětlil pro Slánské listy starosta Ivo Rubík.

V Dolíně se má dle projektu budovat asi 3300 metrů kanalizace. Z toho podstatná část je již majetkoprávně vyřešena, chybí jen asi 550 metrů, které snahy města brzdí. Výkupy pozemků se v těchto případech provádí za odhadní cenu, ale vlastníci samozřejmě občas s prodejem logicky váhají ve snaze získat ze svého majetku co největší efekt. A to i přesto, že je jasné, že kanalizace v obci je i pro ně důležitá, praktická a zcela zjevně ekologická.

A jaká je situace v dalších místních částech města Slaného. Kromě výše uvedených Kvíčku a Kvíce a nyní Dolína se město zabývá také kanalizací v Želevčicích. Zde existují dvě varianty. První z nich je možné napojení nově vybudované kanalizační sítě na čističku odpadních vod (ČOV) známého podniku Linet, který tu sídlí a chce čističku rozšiřovat. Město po prvotních jednáních s Linetem další snahy poněkud pozastavilo právě proto, aby se mohlo věnovat dořešení kanalizace v Dolíně. „Pokud Linet dospěje do určité fáze prací s rozšířením čističky, začneme znovu o kanalizaci v Želevčicích jednat,“ potvrzuje starosta Slaného. Druhou variantou řešení kanalizace v Želevčicích je také možnost připojení této místní části kanalizační řad v Dolíně, přes který by pak odpadní voda putovala do slánské centrální čističky, jež je v Blahoticích. Připojení Dolína do této čističky je totiž na základě ministerské výjimky ještě možné i přesto, že ČOV v Blahoticích nesplňuje nové přísné normy o čištění vod, ke kterým se ČR při vstupu do EU zavázala.

„Pokud se týká místní části Trpoměchy, zde nemáme technické řešení tohoto problému rozpracované, ale patrně tu neexistuje možnost připojení na naši ČOV v Blahoticích, jelikož Trpoměchy jsou od ní příliš vzdálené,“ přiznal pro Slánské listy Ivo Rubík s tím, že v Trpoměchách se v budoucnu nabízí spíše řešení výstavbou nové čističky odpadních vod. Podobný problém je rovněž v případě Lotouše, který leží dokonce sedm kilometrů od Slaného a navíc tu žije jen pár desítek lidí. Vůbec nejproblematičtější problém s kanalizací je v Netovicích, kde žije lidí ještě méně než v Lotouši, leží za vysokým kopcem a technické řešení odvádění odpadních vod kanalizací by bylo obrovsky náročné a drahé. Podobný stav, tentokrát až absurdní, je též v Blahoticích. Zde sice přímo leží zařízení čističky odpadních vod, ale jak říká starosta města, jen pro zhruba pět občanů, kteří v Blahoticích žijí, se budovat kanalizaci vůbec nevyplatí. V dohledné době tedy v Netovicích, Blahoticích či Lotouši město s budováním kanalizace neuvažuje.

Kanalizace v Dolíně, pokud bude realizována,, je poslední, kterou je možno za stávající kvality čističky odpadních vod v Blahoticích do této ČOV připojit. Slaný se ale modernizací čističky zabývá, i když z hlediska velké finanční náročnosti takové stavby (odhadem 250 mil. korun) o tom bez podpory fondů Evropské Unie nemohlo ještě nedávno uvažovat. Podmínky možnosti získání dotace se ale podařilo nedávno změnit a tak k modernizaci ČOV v Blahoticích, jejíž současný stav vlastně brzdí rozvoj města, může přece jen dojít.

Sláva Pilík
25. 02. 2010, 15:17

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.