• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Úroda chmelu na Slánsku by mohla být letos dobrá

Jak „zelené zlato“ roste, to se do chmelnice přijel přesvědčit syn pěstitele. Foto Zdeněk Tvrdek

Slánsko bylo respektovaným příbuzným chmelařské velmoci Žatce. V severní a západní části regionu byly chmelnice téměř při každé vesnici. Při sklizni byly plné mladých česáčů – brigádníků. Desítky jich přijížděly zemědělcům pomáhat třeba až z Moravy. O víkendech se na poli objevovaly i rodičovské tzv. „kombajny“ s úkolem pomoci synům a dcerám natrhat co nejvíc věrtelů. Chmelnic postupně ubývalo. Dnes je můžeme spatřit snad jen v okolí Vraného, Zlonic a Hořešovic.

Ve Zlonicích pěstuje chmel jeho velký příznivec, soukromý zemědělec Karel Bratschetl. Od roku 1985 u něj pracuje Jan Vít, do výroby „zeleného zlata“ plně zasvěcený. Protože šéf nebyl přítomen, byl to on, kdo nám o chmelu, který pěstují na polích u Zlonic směrem na Budeničky a Šlapanice, pověděl.

Rozloha chmelnic pana Bratschetla činí 38 ha. Od minulého podzimu zavedli novou 5 ha chmelnici, což dokazuje, že s pěstováním „zeleného zlata“ nechtějí skončit. I přesto, že výrobu chmele dnes provází řada potíží.

Ve světě je ho nadbytek, trh uměle snižuje cenu plodiny. Naopak, stoupají ceny vstupů pro pěstování chmele. Stále vyšší je cena nafty, hnojiva, prostředků na ochranu rostlin před škůdci a jiné. Navíc v posledních třech letech panovalo na Zlonicku značné sucho. „Bylo i málo sněhu, spodní vody se brzy vyčerpaly,“ poznamenává Jan Vít. „Chmel, i když dokáže vytáhnout vláhu až z hloubky 7 metrů, trpěl suchem. Sužovalo nás i jinak zlé počasí. Například v roce 2003, večer před sklizní, nám silná vichřice shodila asi čtyřicet procent chmelnic na tehdy 74 ha ploše.“

Zeptali jsme se i na předpoklady letošní úrody. Bylo více sněhu, v květnu dost pršelo, mělo by se to na růstu chmelové révy příznivě projevit. Jan Vít připustil, že zatím je úroda dobrá. Ale rozhodující bude množství vláhy od poloviny června do začátku srpna, kdy chmelové šišky dozrávají a nabývají na váze.

„Chmel sklízíme v podstatě od poloviny srpna“, prozradil Bratschetlův pracovník, „a při využití mechanizace sklizeň trvá jedenáct až dvanáct dní. Celosvětový trend je sklízet strojově; ruční česání využíváno minimálně. K dispozici máme potřebné traktory, strhávače, řetězové dopravníky, specielní vozy na chmel, jimiž rostliny vozíme na česačky. Načesaný chmel potom putuje do sušiček, kde dokonale uschlý je lisován do 50 kg kostek a odvážen.

Strojová sklizeň podstatně šetří pracovní sílu. Zatímco dříve jsme potřebovali stovky česáčů, dnes na poli stačí skupina deseti až dvanácti lidí. Nicméně mladí brigádníci k nám přece jen přijíždějí, byť v podstatně menším počtu. Pracují hlavně na česačkách. I letos přijedou studenti ze slánského reálného gymnázia, vedeni profesorem Kulichem a učňové z Mostu.“

Kam chmel ze Zlonic putuje? Odváží si ho česká výkupní firma, následně je expedován do Německa, Japonska a USA. Je využíván nejen v pivovarnictví, kde pěnivému moku dává onu nám všem dobře známou, lahodnou, nahořklou chuť, ale také ve farmaceutickém průmyslu. kde jsou z něj vyráběny některé léky a třeba i čaje, snižující v těle člověka hladinu cukru. V kosmetickém průmyslu je přísadou pro výrobu různých krémů a šamponů. Nezbývá než popřát našim chmelařům dobré výnosy a aby byla potvrzena slova Jana Víta, že chmelařství na Slánsku určitě nezanikne.

Zdeněk Tvrdek
24. 06. 2009, 16:57

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.