• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Obyvatelé Theodoru se bouří! Pcherští představitelé tam chtějí zřídit sklad chloru

Občané Theodoru, kteří se postavili proti záměru zřídit u jejich osady sklad chloru. (Zleva Karolína Hrdinová, Karel Mařík, Ing. Jan Petr, Vladimíra Petrová). Foto Vladimír Rogl

Chemický prvek chlor je za normálních podmínek žlutozelený plyn s charakteristickým štiplavým zápachem. Dá se poměrně snadno zkapalnit a lze jej přechovávat a přepravovat v železných tlakových lahvích. Chlor je pro živočišný organizmus důležitým prvkem a slouží například k úpravě vody, ale jako plyn je velmi nebezpečný. Má silně dráždivé účinky na sliznice a při větších koncentracích dochází k poleptání plicních tkání, zástavě dýchání a pozvolnému udušení.

O krutosti otravy chlorem se přesvědčili vojáci Dohody v první světové válce, kdy německá armáda použila chlor jako bojovou látku. Je tedy jen a jen logické, že zacházení a skladování chloru v míru podléhá těm nejpřísnějším podmínkám. Tedy, lépe řečeno, mělo by!

Poplach na Theodoru

Koncem října mne volal občan, který bydlí v osadě Theodor u obce Pchery, že má být v této lokalitě umístěn sklad chloru a co s tím uděláme. Jelikož jsem až doposud tuto informaci nezaznamenal, bylo nutné se nejdřív v dané situaci orientovat. Osada Theodor neboli Kréta leží v sousedství bývalého dolu Theodor (ve kterém se uhlí netěží od roku 1935) a žije v ní 381 obyvatel. Areál bývalého dolu spravuje akciová společnost Constyl a jsou v něm sklady a různé výrobní provozovny, m.j. i závod Garpet na výrobu a prodej panelů a betonových prvků. Osada úředně spadá pod obec Pchery, která je od osady vzdálená cca 2 kilometry. Logicky jsem se tedy nejprve obrátil s dotazem na obecní úřad Pchery a předpokládal, že mi pár otázek poslaných e-mailem starosta či někdo z místního úřadu zodpoví. Odpověď však předčila veškeré očekávání - jedna holá věta bez oslovení i bez podpisu: „Dotazy a vše okolo skladu chlóru směřujte na Krajský úřad ŽP.“ Z této stručné odpovědi jsem usoudil, že obecní úřad ani starosta se mnou ani s „médii“ komunikovat nechce a začal jsem proto zjišťovat základní informace od ostatních příslušných úřadů i od obyvatel osady Theodor. Oslovil jsem i investora záměru – firmu GHC Invest, s.r.o., ta však zaujala polohu mrtvého brouka.

Jak to všechno začalo

V polovině letošního roku informuje starosta obce František Dufek zastupitele o možnosti vybudování malého skladu na uskladnění pár lahví chloru na Theodoru pro „firmu co dělá do bazénů“. K projednání žádosti či záměru firmy GHC Invest s.r.o. však nebyli přizváni předsedové komisí stavební, životního prostředí ani komise živnostenské.

Dne 28. července odesílá pak starosta obce firmě GHC Invest s.r.o. dopis ve kterém oznamuje, že po projednání s jednotlivými členy obecního zastupitelstva rada obce Pchery souhlasí s umístěním skladu chloru v areálu firmy Garpet Pchery-Theodor. Shodou okolností v technickém oddělení firmy Garpet pracuje v technickém oddělení jistý Radek Dufek. Je to shoda jmen nebo jen podobnost čistě náhodná? Kdož ví?!

Dne 18. srpna zaslal Krajský úřad Středočeského kraje na OÚ Pchery a dalším dotčeným úřadům informaci o zahájení zjišťovacího řízení záměru „Distribučního skladu chloru v obci Pchery - část Theodor“ společně s vypracovaným „Hodnocením vlivů na životní prostředí“ od brněnské firmy Eko-Audit, s.r.o., ve kterém jsou popsány m.j. i toxické účinky skladovaného chloru. Zde se lze m.j. dočíst i to, že se má jednat o třetí největší sklad chloru v republice. Manželé Jan a Vladimíra Petrovi, nejen jako obyvatelé osady Theodor, ale současně jako zastupitelé obce podávají k tomuto dokumentu své připomínky a dotazy, které adresují Krajskému úřadu Středočeského kraje.

Ani na zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo 20. srpna, nebyli zastupitelé seznámeni s předchozím schválením umístění skladu, ale v tzv. informaci starosty jim bylo opět sděleno, že se jedná o malý sklad a že dokument „Hodnocení vlivů“ bude k osobnímu nahlédnutí na obecním úřadě. A že tato informace je i na webových stránkách obce. Tato důležitá informace však nebyla zveřejněna na úřední desce v části obce – Theodor, ani dána v širší známost, jelikož místní rozhlas je poruchový a obec nevydává žádný informační zpravodaj.

Dne 26. září 2008 předkládá Krajský úřad Středočeského kraje „Závěr zjišťovacího řízení“ , který popisuje jak by se mělo skladování chloru realizovat a stručně řečeno – konstatuje, že z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny i z hlediska zákona o odpadech a o změnách některých dalších zákonů nemá k předloženému oznámení žádné připomínky. Připomínky manželů Petrových byly prakticky smeteny ze stolu. Když se to tak vezme, tak všechno je vlastně v pořádku a do více než sto let staré haly v poddolovaném areálu dolu Theodor se může začít navážet lidskému životu a zdraví nepříliš nakloněná chemikálie.

Tak jak to vlastně je?!

Ve zmíněném dokumentu „Závěr zjišťovacího řízení“ je uvedeno m.j. i datum zahájení stavby – říjen 2008 a její ukončení o měsíc později. Podle těchto termínů by tedy nyní měl v areálu panovat čilý ruch, betonování, utěsňování škvír a do areálu by neměla proniknout ani myš. Přestože jsem už pán v letech a vysoký plot je ukončen ostnatým drátem, bez problému prolezu i s fotoaparátem prostornou dírou, abych zvěčnil stoletý objekt, kde má být uloženo 21 tun nebezpečné látky. Podle vyšlapaných cestiček jen mohu usuzovat, že zdaleka nejsem sám, kdo se zde pohybuje a obávám se, že ostatní návštěvníci větší zájem než o fotografování mají o staré železo.

Žijeme v čase internetu a není až tak velký problém si „stáhnout“ veškeré dostupné dokumenty týkající se problematiky a v klidu je prostudovat, případně o nich hovořit s lidmi, kteří znají nejen místní poměry, ale nejsou ani úplnými laiky. Patří k nim například už zmínění zastupitelé – manželé Petrovi, veterán profesionálních hasičů, pan Karel Mařík, nebo paní Karolína Hrdinová, kteří všichni bydlí na Krétě, čili takových sto padesát metrů od předpokládaného skladu.

Zvítězí ouřady se svými lejstry nebo zdravý selský rozum?!

Zajímá vás, co si myslí? Paní Hrdinová se na Theodor přestěhovala s rodinou z Prahy a oceňovala zdejší přijatelné ovzduší. Teď je vyděšena záměrem zřídit v těsné blízkosti nového domova sklad tak nebezpečné látky, jako je chlor. Je rozhořčena i tím, že nikdo neinformoval zdejší obyvatele a jednal „o nás bez nás!“ „Na naší informační desce nebylo nic vyvěšeno a pokud to nějakou dobu viselo na obecní desce ve Pcherách, tak tam polovina obyvatel Theodoru, kde žijí převážně starší občané, prakticky vůbec nepřijde.“

Proč si společnost GHC Invest s.r.o. vybrala právě tuto lokalitu, když by střežené místo v některém vojenském prostoru bylo daleko bezpečnější? Pan Mařík se domnívá, že místo bylo vybráno po zralé úvaze ze strategických důvodů, protože je sem odevšad blízko. „Kromě toho zde má firma asi nějaké známosti, umožňující jim bližší náhled na nemovitosti, které chtěla získat,“ dodává. Zvažuje však další rizika a odvolává se na dokument firmy Eko-Audit z Brna, ve kterém se hovoří (sice opatrně, ale přece jen) o riziku spojeném se skladováním chloru. Je to například m.j. i vliv lidského faktoru, kdy může dojít k porušení provozních nebo dopravních předpisů. Nelze vyloučit ani sabotáž, vždyť v dnešní době je takový objekt ideálním cílem i pro teroristy. Mařík hovoří i o tzv. „dominovém efektu“, který nemusí vzniknout jenom  porušením nějakého obalu, ale může dojít k požáru v některém sousedním objektu, kde jsou výrobní provozy, nebo poruše elektroinstalace. „A snad nikdo nevzal vůbec v úvahu, že areál se nachází v letovém koridoru, kterým přistávají stovky letadel na ruzyňské letiště,“ říká Ing, Petr. „Je zde ale i problém dopravy těžkých lahví po silnicích, které byly kdysi postaveny pro koňské povozy a jen stěží stačí dnešnímu silničnímu provozu.“ Celý areál je navíc poddolován a občas dochází k sesuvům a poklesu půdy – čili může dojít i k destrukci a prasknutí podlah či statickému narušení objektu.

„Podle auditu byla údajně provedena celá řada zabezpečení a úprav objektu, ale ve skutečnosti tomu tak není,“ vysvětlil Ing. Petr, podle kterého lze schválení tohoto projektu charakterizovat jako trestný čin obecného ohrožení. Ostatně, audit v jedné z pasáži líčí, co by nastalo, kdyby „nedej Bože“ k havárii došlo: „Při masivním úniku chloru z přepravního obalu o obsahu 990 kg dojde nejprve ke zformování oblaku chloru, který bude unášen větrem. Jelikož je těžší (cca 2,5 x) než vzduch, bude se hromadit v uzavřených prostorách a bude se šířit především nízko nad terénem.“ Běda všem živým, které mrak zasáhne. Mrak dosahuje výše „jen“ cca 5 metrů, ale v jeho dosahu žijí lidé převážně v přízemních domech. Skutečností také je, že v případě havárie byť i jen jediného sudu nezůstane v okruhu několika set metrů na živu ani žížala. Chloru zde ovšem má být 21x víc!

Na hraboše pamatovali, na lidi zapomněli

Studie se zabývá i vlivem na faunu a floru. Chlor v případě havarijního úniku poškodí rostliny, které „popálí“. Další škody na živých organizmech může způsobit chlorovodík a kyselina chlorovodíková vznikající smíšením chloru se vzdušnou vlhkostí. Ale nebuďme smutni, podle stejného dokumentu se v lokalitě vyskytují jen běžné druhy živočichů jako je například hraboš polní, pavouci a jiný hmyz. „Nějak se pozapomnělo na necelé čtyři stovky obyvatel Theodoru, kteří zřejmě nepatří mezi chráněné živočichy,“ dodává předsedkyně komise životního prostředí paní Petrová.

Počátkem listopadu byla sepsána stížnost obyvatel osady Theodor na Obecní úřad Pchery, který při projednávání „Zjišťovacího řízení“ neinformoval dostatečně občany. Stížnost je adresovaná odboru životního prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje. Za pět dnů ji podepsalo 124 občanů, kteří požadují i opakování „Zjišťovacího řízení“ dle platných zákonů a místní šetření za osobní účasti odpovědných pracovníku kraje. „Nejsme kverulanti,“ říká pan Mařík a dodává: „Všichni ti, kteří petici podepsali, jsou znepokojeni a těžko říci, zda někdo víc nebo míň – každý reaguje podle svého naturelu. Jsou lidé, kteří když se to dozvěděli, chtěli vzít vidle a jít na obecní úřad. Nesetkal jsem se s člověkem, kterému by to bylo lhostejné!“

Dnes ještě slunce zapadá nad Theodorem, ale dojde-li k selhání zdravého rozumu a trestuhodnému narušení přírodní rovnováhy, pak nechť Bůh ochraňuje jeho občany!

Vladimír Rogl
18. 11. 2008, 12:08

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.