• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Pro Slaný odpracují nezaměstnaní až tisíc hodin měsíčně

Úklidová parta kolem Lýdie Červeňákové přijímá možnost práce pro město příznivě. Foto Sláva Pilík

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi přinesla od roku 2009 těm, kteří tyto dávky pobírají, určitou povinnost si svou vypočtenou dávku muset obhájit tím, že pro obec či město, kde žijí, udělají přece jen nějakou práci. Plnoletý příjemce tohoto příspěvku totiž v případě, že může pracovat, ale práci nemá, po šesti měsících nedostane plnou dávku tehdy, když neprojeví vlastní aktivitu. V případě, že není aktivní v získávání práce případně když odmítne nabídku úřadu pracovat pro město například formou veřejné služby, není mu již dávka v plné výši přiznána a dostane jen existenční minimum, které je pouze 2020 měsíčně. Jak využívá možnosti novely slánský městský úřad a jak to vnímají příjemci dávek ve Slaném, to jsme zjišťovali v uplynulých týdnech.

„Veřejná služba je určená lidem, kteří pobírají dávky hmotné nouze, většinou jde o příspěvek na živobytí. Ve Slaném zpravidla pracují tito lidé pro město při úklidových či údržbových pracích. Většinou to organizujeme ve spolupráci s Technickými službami Slaný“, říká Marcela Rezlerová, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu ve Slaném. Jde o jednu z možností zachování, či rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze a mají objektivní či subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání. Jak dále říká Marcela Rezlerová, pokud takový člověk nikde nepracuje, může dělat veřejnou službu, a tím si nejen i po šesti měsících udrží výši své dávky, ale může si ji i navýšit.

V případě, že jednotlivec odpracuje ve veřejné službě alespoň 20 hodin, navýší se mu částka životního minima (2020 Kč) na 3126 Kč a pokud odpracuje 30 a výše hodin dostane ještě o 553 korun více. Příjemci těchto dávek, na které veřejnost často a mnohdy i oprávněně pohlíží jako na vychytralé lenochy, tak nemohou jen svádět svůj problém na to, že je nikdo zaměstnat nechce a práce pro ně není. Příjemců dávek hmotné nouze je ve Slaném kolem čtyř set, z toho je většina dětí. Počet dospělých osob se každý rok pohybuje kolem 120 - 150 lidí, ale na každého se případná povinnost veřejné služby nevztahuje. Z této povinnosti jsou například vyjmuti důchodci či lidé, kterým to zdravotní stav nedovoluje. Lidí, kteří jsou schopni institut veřejné služby využít, je kolem stovky. Ne každý je ovšem ochoten pracovat, a tak, jak už bylo řečeno, mu dále není dávka přiznána v plné výši a zůstane mu pouze zmíněné existenční minimum.

Ve městě se institut veřejné služby praktikuje od června 2009 a měsíčně pracuje pro město hlavně v rámci technických služeb kolem třiceti osob, které odpracují zvláště na úklidových pracích 600 až 1000 hodin za měsíc. O jejich práci se vede evidenční list, který je posléze předán na odbor sociálních věcí úřadu ke kontrole. Jak říká ředitel Technických služeb Slaný Jiří Kučera, ne vždy je práce s těmito lidmi jednoduchá. „Oni prostě nemají ty návyky jako ostatní naši pracovníci. My potřebujeme, aby tu byli v šest ráno, když se rozděluje práce, ale někteří z těchto lidí chodí do práce jak „do houslí“ a to je potíž. Nemůžeme totiž dělat rozdíly mezi nimi a našimi kmenovými zaměstnanci. Je ale pravda, že mnozí jsou spolehliví. Dokonce už se stalo, že když se u nás uvolnilo pracovní místo, nabídli jsme ho právě těm pracovníkům, kteří si k nám přišli odpracovat veřejnou službu,“ potvrdil pro Slánské listy Jiří Kučera.

Na zkušenosti a názory jsme se v únoru ptali také některých z příjemců dávek hmotné nouze. V Nejtkově ulici právě uklízeli nepořádek na chodnících a okrajích komunikace po zimním posypu. „My jsme rádi, že můžeme tuhle práci dělat. Děláme to pro město rádi. Víte, pro nás „Romáky“ jiná práce žádná stejně není. Nikdo nám nepomůže, když ji hledáme. Tak aspoň děláme tohle. Já například měsíčně odpracuji 32 hodin,“ říká sedmačtyřicetiletá Lýdie Červeňáková. Julius Bily zas vysvětluje své pocity: „Řeknu to tak, že ten úřad to udělal dobře i ten starosta, že chodíme na ty prospěšné práce. Máme dobrý pocit a lidi na nás aspoň neukazují, že tu podporu bereme zadarmo nebo zbytečně,“ říká a pokračuje, že dělají různé věci. V zimě uklízeli sníh, na podzim hrabali trávu, pomáhali při úklidu větví při kácení stromů a podobně. Mladí členové úklidové party Robert, Radek a Ladislav si zase dost stěžovali, že sice práci shánějí, ale prostě jim ji nikdo nedá. „Donedávna jsem dělal v Praze jako číšník, ale pak jsem se odstěhoval do Slaného a kvůli dojíždění se mi už ta práce nevyplatila. Sháním jinou, ale pořád jen vyplňuji dotazníky, oni řeknou, že mi pak zavolají a už se neozvou,“ říká devatenáctiletý Ladislav s tím, že je vyučený instalatér. Paní Červeňáková se zmínila také o tom, že by potřebovali pracovní rukavice, ale jak jsem zjistil, šlo spíše o nedorozumění.

„My provádíme školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci před sepsáním smlouvy o výkonu veřejné služby. Seznámení s BOZP stvrzují všichni svým podpisem. Pracovní pomůcky půjčují technické služby. Pracovní pomůcky se odevzdávají odpovědnému pracovníkovi TS každý den po výkonu veřejné služby.. Ochranné pomůcky poskytujeme smíšeně - ochranné vesty zabezpečují TS, rukavice jsou k dispozici u mě v kanceláři. Ochranné vesty se vrací poslední den výkonu veřejné služby odpovědnému pracovníkovi technických služeb. Rukavice si ponechávají občané pro výkon veřejné služby v následujícím měsíci. Při stanovení termínů rukavice nabízím. Každý, kdo mi sdělí, že potřebuje rukavice, tak mu je oproti podpisu vydám,“ vysvětlila pro Slánské listy Marcela Rezlerová.

Jak jsme zjistili, pro rok 2011 dostane slánský úřad od státu na vyplácení dávek hmotné nouze maximálně částku 13 milionu korun. Při veřejné službě (úklidu a další pomocné práci pro město) bylo v lednu již odpracováno 782 hodin, v únoru to bylo již 928 hodin a na březen jsou zatím dohodnuty práce v rozsahu 1064 hodin. Za loňský rok to bylo 9553 hodin zpravidla úklidových prací, na kterých se podílelo 351 lidí, z toho mnozí samozřejmě opakovaně. Z uvedeného počtu zhruba 400 osob, které pobírají dávky hmotné nouze, je třeba říci, že z valné většiny jsou to lidé romské národnosti, ale veřejnou službu vykonávají také další lidé a to nejen ti pouze se základním vzděláním. Jsou mezi nimi i lidé vyučení, středoškoláci a rovněž ti, kteří vystudovali vysokou školu.

Sláva Pilík
22. 04. 2011, 14:56

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.

Matahari - 28. 04. 2011, 22:43:05
Problém je
způsob jakým pracují. Morálka žádná. Trávu před naším barákem hrabali asi týden, já bych to měla sama za dvě hodiny, ale jich tam bylo pět a jeli způsobem dvakrát hrábnout a pak deset minut přestávka. Ani zpomalený film není tak pomalý. Já bych se tedy za ty peníze taky nepřetrhla, ale pracovat takhle pomalu by mě asi fyzicky bolelo.