• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Porostou kolem Božího hrobu rododendrony?

Kolem památky by namísto korun stromů mohla být zahrada. Foto Sláva Pilík

Ve druhé polovině září jsme přinesli informaci o rekonstrukčních zásazích k záchraně repliky Božího hrobu ve Slaném (SL č. 19), s tím, že v další fázi úprav celého okolí a zviditelnění, a to doslova, tohoto místa pro návštěvníky Slánska se uvažuje také o výrazném odlesnění vrcholu kopce, na němž památka ze 17. století stojí.

Je jasné, že v tomto případě se tu setkávají jak záměry památkářů, kterým jistě vadí okolní vzrostlé náletové dřeviny, které byly jednoznačně výrazným „viníkem“ zkázonosného vlivu na cennou stavbu prorůstáním svých kořenů. K nim se přiřadí zájmy města využít nemalé finanční prostředky vložené do záchrany stavby tak, aby památka přitáhla další návštěvníky do města Slaného. Na druhé straně tu stojí odbor životního prostředí, který rozhoduje o každém stromu a musí v případě odlesnění uvedeného místa udělit rozhodnutí jistě na několik desítek vzrostlých stromů, které svými korunami zahalují vrch, takže cenná památka vůbec není vidět. K posílení názoru města byla na místě Božího hrobu také městská rada, která přesně v polovině října v rámci svého výjezdního zasedání navštívila několik míst ve Slaném, kde se v brzké době má prostředí razantně měnit. Jak uvedl na tiskovce starosta města, radní se shodli na tom, že bude správné temeno pahorku Okrouhlík odlesnit natolik, aby Boží hrob skutečně byl vidět na dálku, tedy například až ze Smečna, jako tomu bylo kdysi, kdy velmi pobožný Bernard Ignác Martinic právě nad Slaným repliku Božího hrobu z Jeruzaléma nechal postavit. Město již mezitím oslovilo architektku Hanu Zachovou, která se specializuje právě na rehabilitace městských prostor, včetně parků, a prvními výsledky jejího posouzení jsou dva pohledy na tento problém, které nabídla k rozhodnutí Slanému.

Prvním teoretickým postupem je vnímání místa Božího hrobu jako „Zahrady“, tedy že návštěvník „přijde k místu v lese, které je najednou jiné s důstojnější atmosférou a vznosnější zelení než v okolí. Například v červnu kvetoucí rododendrony místo běžného ptačího zobu, který je jinde na mezi.“ Použité materiály a výsadba by pak byly navrženy s důrazem na nutnou potřebu údržby.

Druhým teoretickým postupem je vnímání místa jako „Zvláštního lesa“ - návštěvník „přijde lesem k místu, které je sice stále lesem, ale lesem se zvláštním charakterem.“ K tomu architektka uvedla, že potřebuje konzultaci lesního odborníka a vycházelo by se z charakteru okolního lesa, ovšem se snahou najít harmonický doplněk. Oba teoretické postupy pak počítají s odlesněním temene kopce. Pravdou je, že si slánská replika Božího hrobu, kterou mnozí považují za nejstarší v Čechách, jistě zviditelnění zaslouží, vždyť dosud ani není vidět v seznamu historických památek, které jsou uvedeny v příslušném odkazu na webových stránkách města.

Na otázku Slánských listů, pro kterou variantu se tedy městská rada rozhodne, starosta sdělil, že radní jsou nakloněni variantě Zahrada, tedy výraznější úpravě okolí Božího hrobu.

Informace jsou ale poměrně čerstvé, posouzení architektky Zachové obdrželo město 15. října a bude o variantě řešení ještě jednat. Poté bude předložen požadavek na řešení odboru životního prostředí města. Jak odbor k této záležitosti přistoupí, o tom budeme samozřejmě informovat.

Sláva Pilík
04. 11. 2008, 09:31

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.