Ing. Pavel Bartoníček
Již čtvrté volební období je Pavel Bartoníček slánským zastupitelem. Ve funkci místostarosty působil od komunálních voleb v roce 2002, kdy 1. prosince přišel na Městský úřad ve Slaném z Odboru evropské integrace Úřadu vlády ČR. Z funkce 1. místostarosty se v červenci 2011 rozhodl na vlastní žádost odejít. Slánské listy s ním tehdy publikovaly obsáhlý rozhovor (zveřejněn na:
www.slanskelisty.cz/sl/zpravodajstvi/180711prvni.php). Na ten navazoval další rozhovor ze srpna 2014 (zveřejněn na:
www.slanskelisty.cz/sl/zpravodajstvi/180814pavel.php). Od dubna 2016 do současnosti je uvolněným členem rady města Slaný.
Jste lídrem kandidátky Občané města Slaného. Co považujete za její silnou stránku?
Naše kandidátka Občané města Slaného (Sdružení nezávislých kandidátů a hnutí Starostové a nezávislí) nabízí jména zkušených zastupitelů i osobností, které mohou přinést nové pohledy na řešení problémů města. Mezi těmi, kteří již práci v zastupitelstvu znají, patří kromě mé osoby také Josef Jelínek, Markéta Matoušková a. Zdeněk Vostrý.
Kromě nich je zde řada dalších občanů, kteří mají zájem věnovat svůj čas rozvoji Slaného, protože jim na jejich městě záleží. A to nejen před volbami. Jejich profesní zaměření je průřezem všech důležitých oblastí rozvoje města: zdravotnictví (M. Matoušková, Hanka Hamzová), školství (Miloslav Nič, Z. Vostrý, Marie Záborcová), bezpečnost a prevence kriminality (Lucie Pokorná, Pavel Štěpánek, Václav Červený, Jan Pokuta, Martin Berky), integrovaný záchranný systém (plk. Tomáš Holec), sociální politika (Filip Kruncl), práce s dětmi a mládeží (Pavel Martiník, Lukáš Zeman, Jiří Lieberzeit, Sylva Ničová), životní prostředí (Petr Hauptmann) sport (Michal Urbánek), kultura (Jiří Vohralík, Petr Kříž), podnikatelský sektor (J. Jelínek, Antonín Bohunský, Petr Pěnkava, Simona Grigarová, Tomáš Holovlaský, Jaroslav Záborec).
Co se Vám podařilo? Čím se můžete pochlubit?
Vše, co se v posledním volebním období podařilo, považuji za výsledek týmové práce. Přijde mi proto komické, když vidím, kdo se nyní před volbami chlubí věcmi, které ovlivnil jen částečně nebo vůbec. Za naši kandidátku jsem rád, že se v rozpočtu města podařilo přidat finance zájmovým i sportovním organizacím, i těm, kteří pracují s dětmi a mládeží. Stejně jako podpořit Slánské jazzové dny a festival Rock na Valníku. Kladně hodnotím rozpoutání debaty o budoucnosti Okresního domu ve Slaném a přestěhování knihovny do jeho prostor. Podařilo se zabránit prodeji městské ubytovny, což by podle praktických zkušeností odborníků přineslo pravděpodobné stěhování části jejích obyvatel do jiných městských bytů. Za dobré považuji též znovuzavedení tradice Dnů národních kultur (vloni izraelské, letos italské), operní přenosy ve slánském kině či podporu předzahrádek ve městě. Ale rovněž postupné propojování Slaného cyklotrasami s okolními městy a obcemi i tvorbu projektu pro bezpečný průjezd cyklistů městem. Přínosem je také zavedení aplikace Lepší místo či pravidelných veřejných projednávání s občany v případě zásadnějších změn v některé části města (v poslední době se to ale již nedaří, jak by mělo, což mne opravdu mrzí).
T. G. M. psal, že „svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou“. Co tedy ta drobná stálá práce pro Slaný?
Děkuji za tuto otázku. To je téma rezonující u velké části naší kandidátky. Často není totiž pro zlepšení vzhledu města potřebu dělat obří akce a mediálně sledované show. Jde jen o to, snažit se dosáhnout určitého zlepšení, i když vás všichni přesvědčují, že je to zbytečné. Abych byl konkrétní, uvedu příklad slánského autobusového nádraží. Byly zde opakované stížnosti na otevírací dobu WC, která ve všední dny končila v 16.30. Přestože jsem M. Hrabánka a P. Záloma (odbory v jejich gesci by měly záležitost řešit) žádal, aby se věcí zabývali, nejevili o to zájem. Když jsem si představil pocity člověka, který do Slaného přijede, otírá orosené čelo a nakonec musí běžet buď na benzínku naproti, nebo někam do křoví, nechtěl jsem vše nechat, jak pánové navrhovali. Podařilo se mi aktivovat kolegyně z odboru správy majetku a na schůzce s ředitelem ČSAD Jiřím Popelkou jsme domluvili prodloužení otevírací doby do 18.00. Slíbili jsme si také, že po nějaké době vyhodnotíme, zda už jsou cestující spokojeni. A samozřejmě se začalo s kompletním úklidem a údržbou celého autobusového nádraží.
A co se naopak nepovedlo?
Jsem zklamaný z toho, že zastupitelstvo odmítlo požádat o dotaci na rekonstrukci ubytovny „Mexiko“, budovy v majetku města. Věnovali jsme tomu s Filipem Krunclem, vládní Agenturou pro sociální začleňování a dalšími aktivními osobami neuvěřitelné množství času a energie. Když bylo vše pro podání žádosti o dotaci ve výši necelých 20 milionů korun připraveno (a za potřebné podklady a studie zaplaceno okolo 200 tisíc korun), nenašla se pro podání žádosti potřebná většina rozumně myslících zastupitelů. Dotace by kromě obnovy budovy svými podmínkami zajistila, že by se město o svůj majetek muselo starat jako řádný hospodář dlouhodobě. Před každými volbami to slibují všichni. Ukazuje se však, že takový závazek vůči obecnímu majetku všem zastupitelům nevyhovuje. A tak bude tato budova dále svým zevnějškem hyzdit město.
Celá kauza začala letošního února návrhem prodeje budovy v Ouvalové ulici čp. 392 z důvodu neutěšeného stavu, který je hanbou města, a nemožnosti požádat o dotace na rekonstrukci. Je proto podivné, že když se možnost požádat o dotaci objevila (byl vypsán dotační titul IROP) a vše bylo připraveno pro podání žádosti, nebylo její podání částí zastupitelů schváleno. Jak tedy neutěšený vzhled a stav budovy, která je majetkem města Slaný, chce její vlastník řešit? S Filipem Krunclem i dalšími členy naší kandidátky se domníváme, že město se má o svůj majetek starat s péčí řádného hospodáře. V případě městské ubytovny v Ouvalové ulici se to evidentně nedaří.
Nejsem také rád, že se nepodařilo do zdárného konce dotáhnout kauzu parkovacího domu. Obávám se, že od ledna 2019, kdy bude jeho provoz plně v režii Slaného, to bude pro rozpočet města značná finanční zátěž.
Obě kauzy jsou bohužel spojeny s postavou současného místostarosty Záloma a jeho zvláštním přístupem k problémům Slaného.
To mě přivádí k otázce možné povolební spolupráce kandidátky Občané města Slaného (s podporou hnutí Starostové a nezávislí).
Nepovažujeme za vhodné se nějak vymezovat ve chvíli, kdy není zřejmý výsledek voleb. Člověk by měl při očekávání volebního výsledku přistupovat k volbám s určitou pokorou. Není totiž důležitý jen celkový počet zvolených zastupitelů z jednotlivých kandidátek, ale i kdo konkrétně mezi těmi zvolenými osobami bude.
Každopádně shoda u nás existuje v tom, že nebudeme volit lídra komunistické kandidátky Naše město (L. Peška) do rady města, bude-li o to usilovat. A za sebe mohu říci, že nebudu podporovat jakékoliv uspořádání, kde by bylo počítáno s členstvím P. Záloma (bude-li zvolen zastupitelem, o čemž mnozí pochybují) v radě města či ve vedení města. Jeho činnost nepovažuji pro Slaný za jakkoliv přínosnou.
Kandidátka OMS se tedy vymezuje proti seskupením Naše město a ČSSD?
To v žádném případě. Jde jen o tyto jednotlivé osoby. Co se P. Záloma týče, je zřejmé, že se neosvědčil ani ve funkci starosty, ze které musel být odvolán, a ani ve funkci místostarosty. Klíčové problémy za něj museli vyřešit jiní. A samozřejmě za něj množství úkolů řeší M. Hrabánek. Kromě aktivity lídra ODS a ředitele školy (i když uvolněného) musí v poslední době dávat do pořádku věci, které Zálom zcela nezvládá. Pak mu již nezbývá dostatek času a energie na náročnou funkci starosty.
Město je nyní plné různých plakátů a zdá se, jako by slogany měly vyhrát volby. Ve srovnání s tím kampaň kandidátky č. 4, které jste lídr, působí velmi umírněně.
Jediná hesla, která používáme, jsou „Pečujme o Slaný společně“, „Víme, co Slaný potřebuje“ a „Každý jsme jiný, ale tvoříme tým“. To ale nejsou pouhá předvolební hesla, to je životní postoj většiny členů naší kandidátky. Je to rovněž určitá výzva pro nás všechny, pro Slaňáky, kteří ví, že ve společenství podobně uvažujících osob může vzniknout větší synergie.
Jsme občané města Slaného na kandidátce „Občané města Slaného“ (podporovaní hnutím Starostové a nezávislí). Zajímáme se o problémy Slaného dlouhodobě. Z kontaktů s mnoha dalšími sousedy a spoluobčany proto víme, co Slaný potřebuje. Je nám jasné, že žádná dlouhodobá vize nemůže být vymýšlena od stolu, bez spolupráce s lidmi, kteří ve městě žijí, a proto chceme o Slaný pečovat společně. Jednotliví kandidáti našeho seskupení mají mnohdy zdánlivě rozdílné názory. Přestože jsme každý jiný, společně tvoříme tým, se kterým žádáme o podporu naší dlouhodobé vize lepšího života ve Slaném.
Některá hesla, když se nad nimi zamyslíte, mohou působit spíše úsměvně a možná i kontraproduktivně. Například „Chcete stejné nebo lepší Slaný“, které mákomunistická kandidátka Naše město/SPOZ. Vždyť heslo „Lepší Slaný“ je heslo továrníka J. J. Pály, starosty města z období protektorátu. A toho komunisté, včetně těch současných na slánské kandidátce, rozhodně nemilují. Jeho heslo jim ale použít nevadí? Navíc je to gramaticky nesprávné (Slaný je maskulinum neživotné, proto je správně jedině „stejný Slaný“).
Podobné je i „Neslibujeme, za nás mluví práce“ z dílny ODS, které je umístěno ve Velvarské ulici nedaleko městského úřadu. Nedaleko budovy, která se neustále upravuje a upravuje a o jejímž vzhledu a efektivitě práce zde oprávněně pochybuje nejeden Slaňák.
Co se předvolební propagace týče, velmi mne zaujal billboard na domě u výjezdu z kruhového objezdu na náměstí. Jak jste vybírali ony čtyři kandidáty?
Původní představa byla prvních 6 či 12 tváří, ale z hlediska lepšího efektu byla nakonec zvolena čtveřice portrétů. A „čtyři mušketýři“ na něm jsou kandidáti na 1., 3., 5. a 8. místě. Protože někteří z nás jsou spíše příznivci elektronické propagace (web, FB), jsou zde Ti, kteří považují tuto formu PR za vhodnou. Bohužel se nedostalo na všechny, ale upřednostňovali jsme osoby z horní části kandidátky.
Jaké jsou podle Vás hlavní problémy města, co by se mělo udělat a co změnit?
Těžko v několika větách zmínit celý volební program. Od toho je web www.stanari.cz, kde je zmíněn kompletně (a každá domácnost jej dostane do schránky). Naše heslo „Pečujme o Slaný společně“ jasně říká, že naší prioritou je péče o město, jeho vzhled i majetek a spokojenost obyvatel. Chtěli bychom, aby byli lidé potěšeni upraveným a udržovaným městem a cítili radost z bydlení právě ve Slaném. A věděli, že jednotlivé akce či přísliby nejsou jen předvolebním výkřikem či snahou o zvýšení popularity. Že jsou výsledkem určité dlouhodobé vize rozvoje města a jejího postupného naplňování. V čistotě a údržbě města vidíme velké rezervy a myslím, že je musí vidět každý, kdo se po Slaném pohybuje.
Členové naší kandidátky jsou jasným důkazem toho, že se o problémy zajímáme dlouhodobě, a ne jen v předvolebním období. Mohl bych mluvit o každém z naší sedmadvacítky a aktivitách většiny z nich ve veřejném životě Slaného. To by ale vystačilo na samostatný rozhovor. Alespoň pár kolegů bych rád zmínil:
Filip Kruncl, sociální pracovník Úřadu práce ČR a místopředseda slánské Komise pro sociální věci a zdravotnictví, je dlouhodobě aktivní v sociální oblasti a v řešení problematiky slánských ubytoven a jejich obyvatel.
Tomáš Holec, plukovník hasičského záchranného sboru a hospodář slánské rybářské organizace, spolupracuje s městem dlouhodobě na řešení problematiky havarijní a krizové připravenosti a stará se o kvalitní zarybnění Velkého slánského rybníka, zvaného Novas.
Petr Hauptmann, člen Finančního výboru zastupitelstva města Slaný, spolupracuje s manažerkou rozvoje města na projektech spojených s cyklodopravou.
Tonda Bohunský, projektový manažer a předseda slánského SVJ Bezručova 497–498, velmi pozorně mapuje a fotografuje různé nešvary v čistotě a úklidu města i zeleně.
Uplynulé volební období bylo plné osobních útoků a vzájemných animozit v zastupitelstvu. Domníváte se, že to následující by mohlo být lepší?
Přál bych si to. Neustálé osobní útoky nijak neposouvají město Slaný kupředu. Bohužel v tomto je nedostižným mistrem komunistický zastupitel Peška. A ten své chování těžko změní. Nejsou za ním vidět žádné výrazné výsledky, ale dokáže svými pomluvami natolik zaplevelit veřejný prostor, že pro některé občany může toto budit dojem aktivity. A zapomenou si položit otázku, co pozitivního pro Slaný v tomto, ale i předchozích volebních obdobích vlastně vykonal.
Pravidelná otázka na závěr: Proč by měli občané k volbám chodit? Změní se něco nebo je to jen výměna židlí na další čtyři roky?
Komunální volby považuji stále za nejdůležitější akt demokracie. Proto se nezměnil ani můj názor, který jsem ve Slánských listech sděloval před čtyřmi roky. Většinu kandidátů můžete poznat osobně. Udělat si vlastní názor na to, zda jen mluví, nebo i konají. Samozřejmě, že před volbami vždy narůstá počet těch, kterým říkám „mistři příslibů“. Vycházejí z teze, že slibem nikoho nezarmoutí, a protože o některých záležitostech v chodu města příliš nevědí, slibují neuvěřitelné věci. Neuvěřitelné a často také zcela neproveditelné. Proto si trvale přeji, aby lidé volili spíše ty kandidáty – a to napříč politickým spektrem – za kterými je vidět nějaká konkrétní a pozitivní práce. Osoby snažící se hledat způsoby, jak věci řešit, a ne ty, kteří umí bravurně zdůvodňovat proč to či ono nejde.
Jako vystudovaný politolog a městský zastupitel jsem nenapravitelný idealista. Stále si přeji, aby se občané města Slaného o chod města aktivně zajímali. Když nebudou mít čas, jsme tu pro ně my – „Občané města Slaného“.
A abych rozhovor zakončil nějakým optimistickým předvolebním zvoláním, napadlo mě heslo speciálně na závěr tohoto rozhovoru:Když nám dáte svoje hlasy, nebudete si rvát vlasy!
Děkuji za rozhovor.
Podstatně krácená verze rozhovoru byla pod stejným titulkem zveřejněna v tištěné verzi předvolebního čísla Slánských listů v září 2018 na straně 3.
lp
21. 09. 2018, 14:02
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01