• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Ředitelka, která dala handicapovaným lidem na Slánsku naději, dostala padáka

Jana Rumlová ve vile Praga s klienty Domova Bellevue. Foto Vladimír Rogl

Mgr. Jana Rumlová, která působila jako ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Bellevue v Ledcích u Slaného od roku 2006, je považována Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR za expertku v oblasti transformace a přechodu klientů na chráněné bydlení. Bývá zvána na celostátní konference sociálních služeb a jako specialistka má reprezentovat ČR i na mezinárodní konferenci pořádanou EU. Její ústav sloužil za vzor i ostatním sociálním zařízením.

 Její zásluhou se bývalý velkokapacitní zámecký ústav transformoval tak, že ze stovky klientů jich dnes žije téměř 70 ve vlastních či pronajatých bytech a domech. V dubnu se 29 klientů přestěhovalo do vily Praga ve Slaném. Přes tyto prokazatelné úspěchy byla Mgr. Rumlová 15. června ze své funkce odvolána a následující den rozesílá krajská mluvčí Berill Mascheková redakcím podivuhodné zdůvodnění.

Na to, do jaké míry jsou tato zdůvodnění opravdu zdůvodnitelná, jsem se zeptal přímo odvolané ředitelky:

Jak to vlastně bylo?

Vpondělí odpoledne mi zatelefonoval řadový úředník krajského úřadu, že jsem byla s okamžitou platností bez udání důvodů odvolána ze své funkce a bylo mi oznámeno, že druhý den mám připravit předání zařízení, které do vyhlášení konkurzu přebírá ředitelka  Domova ve Vraném Nataša Duková. Jelikož o této záležitosti rozhodla rada kraje, kterou vede pan Rath, zarazilo mne, že vedoucí odboru Dr. Grüntal nezvedl telefon, aby mi tuto věc, jako svému zaměstnanci, sám oznámil. Ve středu přijel pan Grüntal s radní Stöcklovou do vily Praga. Podle mne však jenom proto, že se během úterka na krajském úřadě dozvěděli o medializaci této Rathovy další kauzy. Jinak by mi bývali poslali k podpisu odvolání opět po řadovém úředníkovi.

V dopise tiskové mluvčí pí Maschekové je jako jeden z důvodů Vašeho odvolání uvedeno, že si prý na Vás stěžovali jak zaměstnanci, tak i opatrovníci klientů...

Pokud někdo podá kamkoliv jakoukoliv stížnost, tak se ze zákona musí tato stížnost prošetřit. Byly-li na mne podávány opakovaně stížnosti, je divné, že jsem o nich nebyla vyrozuměna a nikdo se mnou žádnou neprojednával. Stížnosti prý byly od bývalých pracovníků a od opatrovníků. Dochází-li ke změně spojené se stěhováním handicapovaných lidí, tak to není vůbec jednoduché. Vše proběhlo až neskutečně hladce a přestěhovaní lidé žijí spokojeně. Jestliže se vyskytlo jen pár stížnosti od opatrovníků, o nichž nevím, tak to považuji za veliký úspěch. Pokud se týká stížností od bývalých pracovníků – ukažte mi někoho z bývalých zaměstnanců, který odešel buď sám nebo byl odejit z pracovních či kárných důvodů, že by vás chválil.

Prý jste jmenovala do manažerských funkcí své rodinné příslušníky...

Už toto množné číslo mne velmi uráží, neboť v zařízení pracuje pouze jeden příslušník mé rodiny, a to je má dcera, která nastoupila do práce jako každý jiný - jako asistent k handicapovaným lidem. Jelikož projevila obrovské pracovní nasazení, prošla kurzem v agentuře QUIP a ze strany odborníků v sociálních službách došlo k návrhu, aby vedla pracovníky v chráněném bydlení, nevidím nejmenší důvod, proč by tuto práci nemohla vykonávat. Pro ilustraci bych mohla doplnit, že manažerské pozice v ústavech sociální péče jsou směšně honorovány, kdežto pozice vedoucích odborů krajského úřadu, kde působí bratr pana Ratha, jsou honorovány zcela a nesrovnatelně jinak.

Další pochybení prý spočívá v tom, že jste přestěhovala klienty ze zámku v Ledcích do komerčních prostor ve Slaném...

Ledce jsou starobylý ústav, který poskytoval své služby celá desetiletí v barokním zámku a domě z počátku dvacátého století. Odbor sociálních věcí předchozího vedení Středočeského kraje usoudil, že podmínky v zámku jsou pro pobyt nevhodné a podpořil koncepci hledat pro klienty jiný typ bydlení. Podle této plánované koncepce jsme došli do stadia, kdy padesát našich klientů žije ve Slaném a okolí v pronajatých nebo našich domech a bytech. Ve chvíli, kdy zůstalo posledních 45 klientů ve druhém objektu, zjistili statici, že nosné trámy jsou napadeny houbami a hrozí zřícení stropu. Byla jsem proto nucena vypracovat krizový plán přesunu klientů a hledat vhodné objekty. Se souhlasem radní Stöcklové jsme vytipovali vilu Praga. Paní radní se na ni přijela podívat a na základě této prohlídky dal kraj písemný souhlas k přesunu klientů. Představte si stěhování padesáti lidí i kanceláří, protože do vily se stěhovalo i zázemí managementu. Byl to očistec pro celý pracovní tým, ale zvládlo se to bravurně. Ve vile je 29 klientů, včetně několika lidí s těžkým postižením, kterým je poskytována služba 24 hodin denně.

Co bude tedy dál s budovami v Ledcích?

Jeden z objektů je nebezpečný pro pobyt kohokoliv, kdežto druhý objekt byl slavnostně panem Dr. Rathem předán řediteli Dětského domova k údajnému vytvoření startovacích bytů pro děti opouštějící dětské domovy.

Prý na situaci v nových zařízeních ve Slaném upozorňovala i záchranná služba, že je tam nedostatek prostoru...

Pan Rath se chytá všeho, čeho může. Představte si, že máte nemocnou babičku, bydlící ve druhém patře paneláku bez výtahu, a budete volat záchranku. Záchranná služba bude mít problém, jak babičku dostat na lehátku po schodech dolů. Úplně stejný problém je v naší vile Praga a nevidím proto nejmenší důvod z toho dělat jakoukoliv kauzu. Ano, byli tady, ale poradili si i s těžkým a nepohyblivým klientem. Důležité totiž je, že imobilní klienti bydlí v bezbariérovém přízemí a že záchranná služba je dobře vybavena na transport nemocných i z daleko hůře dosažitelných míst. Pokud vím, tak záchranná služba si za posledních třicet let nikdy nestěžovala, že do ústavu v Ledcích velmi často a opakovaně jezdí, neboť tam byla mezi klienty ohromná agresivita. Klienti bývali velmi rozhozeni, přemedikováni a žili v  neutěšených podmínkách  šestilůžkových pokojů, kde se navzájem rušili. Výtah tam nikdy nebyl a záchranáři snášeli klienty v bariérové budově z třetího patra v prostěradle, protože nosítka nevytočili na schodech. Za celou tu dobu nezaznamenala bývalá ředitelka jedinou stížnost ze záchranné služby. Pokud si záchranná služba opravdu stěžovala, tak o tom se mnou nikdo nikdy nejednal a žádná stížnost k nám ani nepřišla.

Dalším důvodem pro Vaše odvolání bylo údajně i „nepřiměřené“ ekonomické nájemné. Jak to tedy je?

Musím se opravdu pousmát. Opakovanými rozhovory s krajskými úředníky, ekonomickými rozbory a vysvětlováním, že v případě, kdy klienti nebudou žít ve velkokapacitním ústavu, ale v menších domcích, byla prokázána úspora financí. Po tom všem pak nechápu jejich argumenty. Velký ústav musí mít technické zázemí, vývařovnu a musí nakupovat potraviny, musí mít kuchařky, uklízečky, pradlenky, atd. Když to všechno nasčítáte, zjistíte, že nájmy, které se platí v těchto menších objektech, vyjdou levněji než provoz velkokapacitního zařízení. Zatímco klient pobytového zařízení může platit až 180 Kč denně za bydlení se všemi službami, tak v našich objektech kde klienti bydlí, to vychází na 150 Kč denně – tedy 4.500 korun na jednoho klienta měsíčně. Ty si platí z důchodů, které se pohybují mezi sedmi až osmi tisíci a zůstanou jim proto ještě dost financí na stravování a zakoupení toho, co potřebují. Když nájem 130 tisíc ve vile Praga vydělíte počtem 29 klientů – tak daňový poplatník neplatí ani korunu, protože ten nájem si platí klienti sami.

Co hrozí Vašim klientům?

Pan Dr,. Rath rád mění svá rozhodnutí doslova v bleskovém rytmu. Podle usnesení rady Středočeského kraje bylo rozhodnuto, že 31. 12. 2009 končí ve Vraném pobytová služba a ostatní ředitelé dostali pokyn převzít klientky. Dr. Rath rozhodl, že v tomto prázdném objektu udělá vzdělávací středisko pro své úředníky, ale když zjistil, v jakém stavu tento objekt je, znovu si to rozmyslel, pozastavil vyprazdňování zámku ve Vraném a v tuto chvíli hrozí obrovské nebezpečí pro klienty Bellevue, kteří žijí v pronajatých objektech, že je přesune právě tam. To znamená přímo neskutečný krok zpět, protože tito lidé už zapomněli na ústav a do ústavu zpátky nechtějí. Oni už žádný ústav nepotřebují a jsou schopni žít mezi námi.

Co bude dál?

Vezmu-li to globálně, tak si myslím, že situace ve Středočeském kraji se stává katastrofální. Pan hejtman rozhoduje o věcech, do kterých nevidí, protože to není jeho profese a odvolává z vedoucích pozic lidi, kteří léta pracovali na koncepci, která je v souladu nejen se zákonem o sociálních službách, ale i se standardy kvality jejich poskytování. Středočeský kraj už v roce 2005 přijal rozhodnutím rady závazný dokument o podpoře transformace a tento dokument nebyl nikdy zrušen, ale pan Rath se asi nikdy s těmito nařízeními neseznámil. Já svoje odvolání považuji za diskriminující pro sebe a nebezpečné pro klienty, kterým jsem dala naději na normální způsob života.

Jak to přijali Vaši klienti?

Mnozí lidé si myslí, že klienti s mentálním postižením nic nevnímají, ale i tito lidé mají své city a prožitky. Klienti jsou velmi rozrušeni, protože skutečně nevědí, co je čeká. Zvěsti, které probleskují z tisku, že pan Rath chce naše klienty zase stěhovat zpátky do ústavu, jsou pro ně naprosto zničující a nesou to velmi těžce.

A Vy?

V posledních letech jsem se do problematiky sociálních služeb tak ponořila a práce mne natolik pohltila, že odmítám z této profese zcela odejít. Je zřejmé, že v tuto chvíli ve Středočeském kraji je mezi námi a panem hejtmanem vykopána válečná sekera, ale naše služby může využívat v naší zemi kdokoliv, kdo je ocení. Myslím si, že jsme odborníci na svém místě a že se budeme pro celou sociální sféru snažit pracovat dál a pomáhat tomu, komu je třeba.

Děkuji za rozhovor.

Vladimír Rogl
21. 06. 2009, 16:46

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.