• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Dvě ženy na Hájích málem zabil naříznutý patnáctimetrový strom

Jen takhle daleko byly ženy od místa pádu stromu. Foto Sláva Pilík

To, že slánský městský lesopark Háje je terčem časté kritiky návštěvníků a také tématem našich listů, je dobře známo. Lidé poukazují na to, že dlouhodobě se v lesoparku nic moc nedělá, a práce, které se tam provedou, nestačí. Existuje studie revitalizace lesoparku, provádí se dendrologický průzkum za nemalé peníze, jak potvrdil místostarosta Hložek, ale vše je, jak vidno, na dlouhé lokte. Navíc začíná být v lesoparku také nebezpečno. Svědčí o tom děsivá příhoda, kterou zažily dvě důchodkyně na začátku října. Málem na ně spadl patnáctimetrový strom.

S oběma ženami, které strom minul jen o pár metrů, jsme se sešli přímo na místě. Případ se stal v západní části lesoparku, zvané „staré Háje“, kousek od Tyršova kamene, směrem k sídlišti v „V Ráji“. Paní Beznosková i paní Teichmannová popisují nepříjemný zážitek téměř jednohlasně. „Pravidelně sem chodíme po 14. hodině. Procházeli jsme spolu, stejně jako jindy, tady po pěšině, když tu se ozval obrovský praskot a dva metry za námi se zřítil suchý strom,“ říká ještě se známkami rozechvění paní Teichmannová a ukazuje na pahýl stromu opodál. Zároveň prozrazuje důležitou informaci. Když tehdy přišly ke zbytku kmene, ke svému dalšímu zděšení poznali, že strom byl naříznutý. Po podrobném zkoumání pahýlu jsme zjistili, že souš v průměru šířky asi patnácti centimetrů nebyla naříznuta motorovou pilou, ale byla „upižlána“nějakou malou pilkou a strom určitou dobu držel jen na necelých dvaceti čtverečních centimetrech. Svědčí o tom jak jemné piliny na zbytku kmenu, tak způsob řezání. Vše ukazuje, že v našem případě máme patrně co dělat se zloději dřeva.

„Víme, že tohle nemají na svědomí technické služby, které tady prořezávky pro město dělají, ale přesto si myslíme, že by město mělo na lesopark více dohlížet a nenechat, aby tu zloději ohrožovali lidi,“ říká jasně svůj názor paní Teichmannová. Paní Beznosková jedním dechem upozorňuje na to, že pokud by se kontroly v parku pečlivěji prováděly, nemohlo by se stát například to, k čemu došlo na začátku prázdnin. „Po „topolovce“ (horní hlavní přímá cesta lesoparkem) šel pan Sadílek a tři metry před ním spadl starý telegrafní sloup. Prostě dole u země uhnil. Ještě na něm byla stará železná kladka a dráty zůstaly přes cestu zavěšené na protějších stromech. Kdyby někdo tudy jel na kole, dráty by ho srazily. Pan Sadílek to alespoň částečně uklidil a sloup dal podél cesty. Ale, že tu někdo nechal starý shnilý sloup, toho by si přece mělo město při kontrolách také všimnout,“ míní druhá z důchodkyň. Kritika obou paní se směrem k městu nezastavila. Podle jejich názoru a prý také podle názoru ostatních návštěvníků, se kterými dnes a denně při svých procházkách mluví, to, že v lese zůstávají suché stromy, je skutečným ohrožením kolemjdoucích a navíc to láká zloděje. „Jen v této části lesoparku za Tyršovým kamenem, západním směrem k silnici, jsme napočítali osmnáct zcela suchých stromů, proč tu jsou vlastně?“ diví se paní Beznosková s paní Teichmannovou. Podle všeho v námi popisovaném případě zloděje někdo vyrušil, nebo si krádež celého kmene nechali na noc a strom si předtím připravili pilou. Jejich čin ale mohl znamenat těžké zranění dvou lidí. Štěstím bylo, že obě ženy prošly nebezpečným místem o několik vteřin dříve.

Jak to tedy se suchými stromy je, jak je to s kontrolami lesoparku, na to jsme se byli zeptat místostarosty Slaného, Jaroslava Hložka, který oblast životního prostředí a tudíž také městské zeleně má v kompetenci.

Nemyslíte si, že právě tím, že se v lesoparku neprovádí úplný průklest od suchých stromů, může dojít k popisované nebezpečné situaci. Že tedy strom samovolně spadne, nebo mu dokonce pomůže nějaký zloděj?

Nenechám si vnutit tu myšlenku, že kdybychom tam vyřezali suché stromy, tak se tam zloději dřeva neobjeví. Myslím si, že o tom to není. Je to o tom, že okruh Hájů není v našich silách zabezpečit tak, aby se tam takové excesy neděly.

Jak to tedy bude v této části se suchými stromy?

V projektu se právě v této části počítá s tím, co označuje architektka Vodrážková (zpracovává pro město studii revitalizace lesoparku – pozn. autora) jako „domov přátel“ a zrovna v těchto místech, za Tyršovým kamenem, směrem dolů k restauraci Na Střelnici, by měl být les hodně zarostlý, aby tam mohlo být přirozené hnízdiště ptáků. To je idea vyplývající z projektu, jako jedna z variant.

Ale jak zabezpečit, aby nedošlo k podobným nebezpečným situacím?

Kdyby něco podobného bylo po zásahu technických služeb, byl by to průšvih. Museli bychom to řešit radikálně, protože by to bylo hrubé porušení bezpečnostních předpisů. V této době, pokud vím, se žádný průklest v lesoparku neprováděl, takže skutečně půjde asi o nějakého zloděje dřeva. Pak je to viz major, těžko to můžete předvídat. Například nedávno spadla u kašny na náměstí lípa, která vypadala zcela zdravě. My na posouzení lesoparku platíme odborníka – zahradní architektku. Právě v těchto dnech má odevzdávat poslední část dendrologické studie. Ta se týká právě „starých Hájů“. Tam budou přesně označeny stromy, které je nutné vykácet. A to i ty, které nejsou zcela suché, ale překáží druhým stromům. Vše bude, ale je to otázka času a také peněz. Lesopark není stavba, je to živý organismus, problém, který se řeší průběžně.

Co říkáte pádu toho starého sloupu, nebylo by dobré dělat častější kontroly, zda není něco dalšího, co je podobně nebezpečné pro procházející občany?

Já o tom případu nic nevím. My máme snahu tyto věci monitorovat, ale chybou je, že lidé okamžitě, když něco nebezpečného kdekoliv zjistí, neinformují například městskou policii. Osobně si myslím, že pokud někdo upozorní na nějaké nebezpečí například v lesoparku, tak se tam ještě tentýž či následující den jde někdo na to podívat. A pokud zjistí, že je to reálné, tak se s tím jistě udělá vše potřebné okamžitě.

Na obě důchodkyně samozřejmě mířila i naše otázka, proč nezavolali hned někoho z města, či městskou policii. Obě shodně tvrdily, že to již mnohokrát udělaly, ale od určité doby už nevolají, jelikož se nikdy stejně nic nestalo. Zda se něco stane po tomto případu, to se ještě uvidí. Zajímavostí jistě je i to, že v případě pádu shnilého telegrafního sloupu s dráty a kladkou trvalo přes dva měsíce, alespoň podle doslovného svědectví obou žen, než z okraje hlavní parkové cesty pahýl zmizel. V případě suchého stromu, který si asi připravili zloději, to netrvalo ani den.

Že by zloději byli v průklestu souší v lesoparku pečlivější než město, tomu se snad ani nedá věřit. Věřit se ale jistě dá tomu, že jejich „průklest“ je pro občany města nebezpečný a vědomí tohoto rizika by mělo buď korigovat kroky města k ozdravění lesoparku, nebo posílit četnost kroků městské policie právě v těchto místech.

Sláva Pilík
21. 10. 2008, 09:04

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.