• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Kam se poděly snahy Slaného spalovat biomasu?

Tato kotelna se měla před dvěma lety výrazně modernizovat. Letos se alespoň podařilo rekonstruovat jeden kotel na spalování tuhých paliv a štěpky. Foto Sláva Pilík

Konečně se podařilo dokončit rekonstrukci kotelny v Bienerově ulici na Pražském předměstí. Za cenu blížící se 1,5 milionu korun byl provedeny práce na opravě starého kotle na tuhá paliva včetně napojení na centrální zdroj tepla. Díky této rekonstrukci kotle v něm bude možné v případě nějaké energetické krize, která se objevila například na začátku roku 2009, a nedostatku dodávaného plynu spalovat uhlí, případně také dřevní štěpku, tedy tuhou biomasu, která vzniká jako odpad při zpracování dřeva.

„Tehdejší krize byla po nás poučením. Od toho roku 2009 hledáme způsob, jak se z případného vlivu nějaké energetické krize alespoň částečně vymanit. Toto je jedno z řešení, jelikož v této kotelně jsme nyní schopni přejít v případě nutnosti na pevná paliva,“ potvrdil starosta Slaného s tím, že dalším efektem uvedené koncepce k zamezení krizových situací je úprava kotelny u bývalých kasáren v lokalitě na Hrášku. Zde je již možné v případě potřeby přepojit kotelnu na spalování lehkého topného oleje. „V tomto procesu si můžeme pomáhat i v energetických špičkách, jako jsou například extrémní mrazy či můžeme spalováním tuhých paliv, například štěpky, snižovat náklady na energie,“ vysvětlil dále výhody vložených investic Rubík.

Veřejnost si jistě dosud dobře pamatuje, jak nebezpečná byla tzv. energetická krize z přelomu roku 2008 a 2009, kdy některé země byly skutečně zoufalé když plyn z Ruska přestal proudit, nebo jen ve velmi omezeném množství. Velice těžko se krize dotkla například Slovenska. „Partnerskému městu Skalice jsme dokonce pomáhali s dodávkou mobilních lůžek, aby mohli zvládnout přesun starých lidí do vytápěných tělocvičen. My ve Slaném jsme takové problémy, podobně jako v celé ČR, neměli,“ vzpomíná starosta.

V roce 2009 ale přinesly Slánské listy obšírnou informaci o tom, že město se připravuje na mnohem větší rekonstrukci kotelny v Bienerově ulici. Tehdy nešlo jen o rekonstrukci kotle pro možnost spalování tuhých paliv, ale vedení Slaného chtělo velké po modernizaci kotelny na plynovou uprázdněné prostory (sklad uhlí), využít pro spalování biomasy ve velkém. Tehdy se hovořilo o využití výzvy Ministerstva životního prostředí ČR a dotaci z Operačního programu životního prostředí, kde bylo možné získat výraznou dotaci pro investici do kotelny ve výši kolem 25 miliónů korun. Spoluúčast města byla tehdy konkretizována jen asi 3,5 milionu korun a mluvilo se také o tom, že díky schopnosti v této kotelně spalovat z velké části její kapacity biomasu, by se náklady na jeden gigajoul tepla ve městě dokonce snížily o deset korun. Kolem přípravy a realizace projektu město tehdy vyhlásilo i výběrová řízení. První na zpracování žádosti, kde vyhrála firma s nabídkou 589 tisíc korun, druhé na zpracování projektové dokumentace - ústecká firma ji měla udělat za 820 tisíc. K realizaci mnohamiliónového projektu ale nedošlo, a tak jsme se nyní zeptali manažera rozvoje města Slaného Milana Grohmanna, jaký byl další osud projektu, který byl v roce 2009 pro svou výhodnost tak konkrétně medializován.

Podle jeho slov v té době byly s největší pravděpodobností podporovány projekty pro využití jiných alternativních zdrojů energie, než je právě biomasa a město žádost o dotaci tedy nakonec nepodalo, protože by stejně neměla naději na úspěch. Zdali nebyly peníze na projektovou připravenost zmíněných snah z roku 2009 vynaloženy zbytečně, to ukáže až budoucnost. „Pokud by byla ministerstvem otevřena osa, která by nám umožnila požádat o takovou dotaci, jistě by to Slaný udělalo,“ říká Milan Grohmann.

V současné době tedy bude město spalovat biomasu jen v případě potřeby a jen v omezené míře. Ze stejného důvodu nejsou dál konkretizovány ani další plány z dřívější doby, kdy město dokonce uvažovalo, že na západním okraji skládky odpadů u Netovic si bude pěstovat topoly pro výrobu biomasy. Jak uvedl starosta, Slaný má na deset let zajištěny potřebné dodávky štěpky od dodavatelské firmy tak výhodně, že vysazování topolů pro vlastní výrobu štěpky by bylo nyní neekonomické.

Sláva Pilík
20. 10. 2011, 17:29

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.