• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Francouzi nedodrželi smlouvu, říká slánský podnikatel Alois Šebek

Alois Šebek se hrozí nad stavem, do které se jeho majetek liknavostí Francouzů dostal. Foto Sláva Pilík

Případ Aloise Šebka, malého slánského podnikatele v dřevovýrobě a stavebninách, sledujeme již tři roky. Po několika článcích, které se dotýkaly jak sporu města s Aloisem Šebkem, tak využití důležité lokality po bývalém Klatosu v Nosačícké ulici, v jehož areálu kdysi koupil podnikatel objekt pro své stavebniny, se celý případ dobral tam, kam si město Slaný představovalo. K prodeji těchto pozemků soukromému subjektu, cizí firmě. Po tom, co zkrachovalo několik alternativ, z nichž nejvýhodnější se zdála ta první – prodej německé firmě Dermapharm, se městu podařilo, sice se slevou, prodat předmětný obrovský prostor se starými kravíny Francouzům (SL č. 11/2006). Už před dvěma lety jsme vyslovili obavy, zdali tímto prodejem nevydalo město Slaný Aloise Šebka na pospas agresivitě nemilosrdných cizích podnikatelů.

Jak se ukazuje v těchto dnech, martyrium slánského podnikatele skutečně trvá. Poté, co jménem jednatele Franka Jacomelliho koupila pozemky firma T and J Real Estate Investment z Prahy, pokračovali Francouzi v rétorice, kterou nastolilo podle slov pana Šebka již předtím město Slaný (SL informovaly).

„Nejdříve na mne nastoupili s tím, že objekt mých stavebnin neoprávněně obývám, protože pozemek pod nimi je jejich. A že mi jej pronajmou za 17 500 Euro ročně, což by bylo 260 korun za metr čtvereční. Přitom vše koupili za 100 korun,“ připomíná dobu před necelými dvěma lety pan Šebek. Na tyto prvotních nesnáze podnikatele Šebka s novými majiteli jsme upozornili již v listopadu 2006 a od té doby už jsme případ opustili. Nyní se Slánským listům Alois Šebek připomněl. Jeho podnikatelská tragédie a smůla na okolnosti se znovu navršily.

„Po několikaměsíčních vyhrůžkách, kdy si já stál na svém, mi přece jen Francouzi vzkázali, že by se se mnou chtěli sejít. S tím jsem rád souhlasil,“ uvádí pan Šebek a posunuje dlouholetý příběh do léta minulého roku.

Osobní schůzka přinesla podnikateli, který do svého podnikání před léty vložil mnohamilionové částky, naději. Francouzi slíbili, že objekt pana Šebka na jejich pozemku odkoupí za cenu, která pro něj bude přijatelná. Nakonec proč ne, když od města dostali právě kvůli nevyřešení vlastnictví k posledním soukromým objektům (dále bytový dům v majetku paní Kocmanové) na pozemcích několikamilionovou slevu při prodeji. Došlo také k sepsání Smlouvy o budoucí kupní smlouvě, ve které byla stanovena dohodnutá kupní cena a také podmínka, za kterých bude sepsána později Kupní smlouva. Hlavní podmínkou bylo, že pan Šebek vyklidí své stavebniny do posledního března letošního roku. Tak se také stalo. „Prodával jsem pod cenou, některé věci jsem nabízel dokonce zadarmo, sháněl jsem kupce na panely alespoň za nějakou cenu, i když mne stály tenkrát mnohem víc. Chtěl jsem, aby ta léta nejistoty a starostí už byla za mnou,“ vzpomíná na konec minulého roku slánský podnikatel. Na prosbu firmy, která tlačila, aby se pozdější demolice po koupi nezdržovala, požádal Alois Šebek dokonce sám o demoliční výměr s tím, že si firma demolici zařídí a také zaplatí. Vše tedy bylo na dobré cestě, oba partneři sepsali další smlouvu na půdě Komerční banky v Praze o složení dohodnuté částky a .......... nic se nestalo!

Peníze, které měly být složeny 16. dubna a následně pak sepsána platná kupní smlouva, složeny nebyly. Franka Jacomelliho v té době již zastupovala paní Černá z pražské kanceláře. Ta si sice posledního března osobně zkontrolovala že objekt již bývalých stavebnin je perfektně vyklizen, ale v dubnu už měla pro slánského podnikatele pouze slova znamenající průtahy. Nejdříve byl posunut termín složení peněz v komerční bance, sepsán kvůli tomu dodatek ke stávající smlouvě, ale situace se nezměnila. Peníze ani pod hrozbou sankce, která kupujícímu hrozí z první sepsané smlouvy, nedošly. Pak zmlkl telefon, slánský podnikatel se stále méně mohl potkat s informacemi od Francouzů.

A zatím se z bývalých stavebních začala stávat ruina. Jakmile se o prodeji dozvěděli slánští chmatáci, kárkaři a zloději v jedné osobě, nedal se objekt vůbec uhlídat. „Kvůli slabému hliníkovému drátu strhli nové stropy v kancelářích. Vytrhali po celém objektu další kabely ze stropu a zdí. Vyrvali kovová futra, odcizili masivní vrata,“ vypočítává škody nešťastný podnikatel. V blízké sběrně surovin v ulici Politických vězňů svá vrata našel, ale moc nepochodil. „Ti zloději tu řekli, že prý jsem jim to dovolil. Když jsem k tomu zavolal policii, sepsali to jako přestupek. Ale ta vrata stála 30 tisíc korun, proč oni počítají škodu podle toho, kolik za kov vrat dostane ve sběrně,“ diví se pan Šebek. „Jsou tak drzí, že tady přímo u budovy pohodili potvrzenky z odevzdání sběru i se svými jmény,“ prozradil podnikatel. Ani slánská městská policie mu prý nedokáže pomoci, přesto, že jak je notoricky známo, soukromé vlastnictví má policie dle zákona chránit. Strážníci sice slíbili, že na objekt dohlédnou, ale jak je vidět, nebylo to v jejich silách. „Chci, aby se vědělo, co je možné v tomto státě. Co se může stát. Město Slaný mi léta dělalo překážky v mém podnikání, stanovovalo nevýhodné podmínky a nyní zas nikdo nedokáže zvládnout, aby se z původně rekonstruované budovy nestala během pěti měsíců ruina. Přece si nepostavím na střechu kulomet nebo se tu nebudu s bandami zlodějů prát,“ říká Alois Šebek.

Slánský podnikatel nyní není jen vydán na pospas Francouzům, jak jsme naznačovali již v květnu 2006, ale také nevybíravým způsobům zlodějů a vandalů, ovšem také na pospas neschopnosti policejních složek, z nichž jedné velí také starosta města.

Kousek naděje jsme mu nakonec možná přinesli my. V pondělí čtrnáctého července, kdy jsme přijeli na místo bývalých stavebnin ještě před příjezdem majitele Aloise Šebka, prohlížel si objekt nějaký muž. Dotazem jsme zjistili, že jde o pracovníka jedné stavební firmy, která se zabývá demolicemi. „Dostali jsme poptávku a já tu zjišťuji jakým způsobem a za jakou asi cenu by bylo možné objekt demolovat,“ řekl nám bez udání svého jména. Jen jsme zjistili, že poptávku zaslala pražská firma Gerim.

„Snad to znamená, že Francouzi přece jen chtějí objekt koupit. Vždyť jsem mohl stavebniny, kdyby nebylo podmínky to do března vyklidit, provozovat ještě nyní v létě, kdy je odběr zboží největší,“ řekl již s nadějí v hlase slánský podnikatel Šebek.

Jak to všechno dopadne, to nevíme, ale případ budeme dál, jako v létech předtím sledovat. Alois Šebek je rozhodnutý dosáhnout svého práva ze smlouvy i případných náhrad za škody, které podmínkami smlouvy s Francouzi utrpěl, i soudně. Konkrétní pokyny i pravomoci již předal své právní zástupkyni. Stále ale věří, že francouzské martyrium, které navazuje na to „slánské“ z předcházejících let, konečně skončí dohodou a že se konečně dočká svého práva.

Sláva Pilík
29. 07. 2008, 14:22

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.