• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Nechceme z Hájů lázeňský park, říká město

Některé souše v lesoparku jsou naopak hodně zajímavé. Foto Sláva Pilík

„Jó, když byl v technickejch pan Plavec, když tam dělal šéfa, to byly Háje, jak mají být,“řekla do mikrofonu Slánských listů jednašedesátiletá Jaroslava Teichmanová někdy před pěti týdny. Z Dolíků chodí se psem Filipem do tzv. „starých Hájů“, tedy levé poloviny lesoparku na severu Slaného v místě nad areálem nemocnice, denně na procházky a stav této městské zeleně se jí vůbec nelíbí. Proč a co se s tím dá dělat, po tom jsme pátrali v květnu.

O Hájích, těchto největších plících města, jsme psali již víckrát. Naše informace pro slánskou veřejnost se ale dotýkaly zpravidla nové části u Mitsubishi a pravé části rozsáhlého lesoparku, pro jejíž revitalizaci před pár lety město zadalo studii a na konci minulého roku podle ní začalo pracovat. O pravé části Hájů jsme psali jen okrajově a po názoru starší paní, který jsme uvedli v úvodu článku, jsme nejdříve potřebovali názorů více.

Nejen paní Teichmannové, ale také dalším se nelíbí pouze minimální nebo dle jejich názoru téměř žádná údržba této části lesoparku, který byl kdysi zelenou perlou Slaného. Také manželé Pužmanovi či paní Beznosková sem chodí pravidelně odpoledne od 14 hodin a stejně jako naše první respondentka se bojí poslat psa víc do zeleně. „Chodíme tam dvanáct let s Filipem a ať se zeptáte, koho chcete, lidem se ten nepořádek v lesoparku nelíbí. Je tam obrovské množství klíšťat“ pokračuje paní Teichmannová s tím, že by bylo dobře, kdyby ti zodpovědní alespoň vymetli a vyhrabali listí, neboť tam snad pět let není „hrábnuto“. Prý se tam kácí zdravé stromy a u „topolovky“ nahoře v této části Hájů jsou naopak suchá a nebezpečná torza.

Od jednoho názoru není daleko k druhému a my jsme zjišťovali jak názor dalších lidí, tak přesné informace ve vedení města a na slánském úřadu.

Šárka Hoffmannová, 18 let – studentka SŠ, do „starých“ Hájů chodí venčit Justyna: No, Justyn má taky hodně klíšťat, to je pravda. Mě ale vyhovuje, že se tu může proběhnout kdekoliv. Mám to radši než nějaký anglický park, tam bych to po něm nakonec musela i sbírat. Je to spíš les než park a mě to takhle vyhovuje.

Kateřina Orltová, 20 let – studentka VŠ: Myslím, že tu je trochu nepořádek, možná by mohly být lépe upravené cesty. Háje mi takhle vyhovují, spíš by se mohlo víc uklízet. Kdekdo tu pohodí petku, papíry. Tyhle Háje beru jako jediný lesík uprostřed města, chodím sem ráda.

Takže, co člověk to jiný názor. A jak to se „starými Háji“, které se rozléhají od Fügnerovy ulice na východ k ulici Politických vězňů, bude dál, na to se nám snažili odpovědět místostarosta Slaného Jaroslav Hložek a vedoucí odboru životního prostředí města, Helena Mohylová.

Hložek: Háje jsou pro nás nejcennějším uceleným zeleným územím a zcela logicky chceme, aby vypadaly hezky a aby se jim vrátila noblesa z doby, kdy byly ještě pěstovány jako okrasný park. U staré části předpokládáme, že se bude jednat o určitou revitalizaci. Není to ovšem stavba, je to zeleň, která roste různě rychle. Ani lednicko-valtický areál nevybudovali během jednoho roku. Pak je to otázka peněz, tedy toho, kolik je město či zastupitelstvo ochotno uvolnit každoročně na městskou zeleň.

Mohylová: Ráda bych vysvětlila, jak jsme dosud postupovali. Jako první byla zadaná studie na „nové Háje“, tedy prostor nad školou. Rozpočtovým opatřením bylo uvolněno loni 250 tisíc a my mohli v době vegetačního klidu provádět zásadní opatření v této části – tedy 1. etapu, to znamená vykácení problémových stromů a další práce. V této části lesoparku se rozhodlo, že se neuskuteční vodní nádrž, jak navrhovala studie, voda bude jen v podobě vrtu jako zdroje pro zalévání. Loni, v době, kdy se podávaly návrhy do rozpočtu na tento rok, jsme společně s odborem správy majetku pojali návrh, aby peníze, které tam měl tento odbor připravené na pokračování realizace (400 tisíc), včetně investice do bazénu, přešly do našeho odboru na údržbu zeleně, a to na Háje. V tuto chvíli mám vyčleněnu tuto částku speciálně do této zeleně, myšleno ovšem na obě poloviny.

Co to znamená pro část původních, tedy starých Hájů, na jejichž stav občané poukazují?

Mohylová: Do konce května bych měla obdržet od architektky Vodrážkové pokračování studie (v ceně asi 90 tisíc) také pro tuto část Hájů. Nutno ovšem říci, že zásahy je potřebné, s výjimkou suchých a nebezpečných dřevin, dělat až v době vegetačního klidu, některé prořezávky by se mohly dělat už v září. Co se týče výhrad občanů ke kácení v této části, šlo o dvacet smrků, které byly napadeny kůrovcem. To lidé na pařezu nepoznají, škůdce se šíří seshora. Čtyři stromy pak byly smýceny po následcích vichřice Emma, nešlo je zachránit. Co se týče hrabání listí, provádí se jen na cestách a na palouku nahoře. Z finančních důvodů není možné vyhrabávat celý prostor a ani to nedoporučujeme, jelikož v podrostu žijí další živočichové a narušili bychom přirozený biotop lesoparku a dostali se možná i do konfliktu s ochranou životního prostředí.

Hložek: Myslím, že je nutno říci, že v době první republiky to byl pokus o lázeňský park. Nakonec Slaný bylo tenkrát poměrně kuriózně lázeňské město, byly tu pokusy o lázně. Možná tenkrát převládal názor „vysypme to pískem, postavme sochu buditele, postavme lavičky a udělejme tam promenádní koncert“. Dnes je ovšem doba jiná. Snažíme se zachovat tyto velké kusy zeleně pohromadě, aby fungovaly jako přírodní biotop a aby Háje bez větších zásahů fungovaly spíše jako les než jako anglický park. I tak ale máme potíže s vandaly, kteří například 200 tříletých sazenic douglasek prostě vytrhali a naházeli provokativně na jednu hromadu.

Jak hodnotíte současný zájem lidí o podobu lesoparku Háje?

Hložek: Všechno ve městě je otázka peněz. Budeme rádi, když lidé budou tlačit na své zastupitele, aby právě do Hájů dalo město více peněz. Je ale jasné, že to vždy je na úkor dalších potřebných věcí, které si žádají zase jiní občané města. Když se dotknu jen městské zeleně, musíme si uvědomit, že tu máme také Slánskou horu a její naučnou stezku a že město chce například hodně upravit náletovou zeleň kolem Božího hrobu, což znamená další nutné finanční prostředky z městského rozpočtu.

Město Slaný má s lesoparkem dost zamotanou hlavu. Fakt, že posledních patnáct let se v lesoparku příliš neudělalo, včetně toho, že dosud trpí následky průmyslové činnosti (Geoindustria) a divokými nálety po celé obrovské ploše, znamená nutně velké prostředky na kultivaci. I proto se město na dřívější park nyní dívá spíše jako na lesní porost a chce jej ponechat co nejvíce svému osudu. Kultivovat přístupové cesty tak, aby občané neměli problém při procházkách a vnitřky mezi cestami ponechat přírodě.

Nakonec nálety, jak jsem se osobně přesvědčil, nejsou až tak ošklivé. Jistě ošklivější je tragická zeď lemující areál nemocnice a letního kina, na níž jsou, bohužel jen někde, zdařilé grafiti. Naštěstí je nyní z velké části již ozeleňují právě nálety javorů a dalších stromů, které přetváří civilizační marasmus v blaho přírody.

Sláva Pilík
03. 06. 2009, 19:10

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.