Václav Bodnar, vpravo, s žáky 1. ročníku SOU Slaný. Fotoarchiv SOU Slaný
Ve čtvrtek 13. února proběhl v areálu Středního odborného učiliště Slaný další Projektový den pro žáky 1. ročníku učebního oboru Kuchař – číšník, a to v rámci projektu Vše pro řemeslo. Projektový den připravila a vedla Helena Hortová, vedoucí učitelka odborného výcviku, vzácným hostem byl Václav Bodnar, šéfkuchař společnosti dnata, která pro cestující leteckých společností denně připraví tisíce velmi chutných pokrmů.
Cílem této akce bylo představit žákům tuto firmu a její fungování, a pod vedením kuchařského mistra připravit vybrané pokrmy, které se servírují pasažérům předních leteckých společností.
Než jsem se pustil do hovoru s Václavem Bodnarem, vedoucí odborného výcviku SOU Slaný, paní Helena Hortová, mně k této vzácné a velmi přínosné návštěvě a vůbec k již několikaleté spolupráci s tímto gastronomickým mágem sdělila následující: „Nejdříve vám prozradím, jak naše spolupráce s ním vůbec začala. Před několika roky jsme pro naše žáky hledali nějaká lukrativní pracoviště na letišti, a dosáhli toho, že v několika cateringových společnostech naši žáci pracovali, ale nebylo to, co bychom od toho očekávali. A pak jsme tak trochu náhodně objevili jednoho Slaňáka, pana Václava Bodnara, který pracoval v prestižní cateringové společnosti na pražském letišti, a požádali ho, zda by naši žáci mohli v jejich firmě vykonávat pravidelnou praxi. A on naši prosbu vyslyšel a nyní již spolupracujeme třetí rok.“
A mají žáci SOU Slaný šanci stát později po boku kuchařského mistra ve společnosti dnata? „Určitě, protože naše spolupráce vypadá i tak, že na červen zajišťujeme žákům praxi, a těm, kteří mají zájem pracovat s V. Bodnarem na letišti, dohodneme zhruba měsíční stáži. Po této stáži si on vybere žáky, kteří v jeho očích obstáli,“ sdělila mně H. Hortová.
Co všechno V. Bodnar zvládne v rámci projektového dne? Vedoucí odborného výcviku mně prozradila, že žákům nejdříve představí firmu, ve které působí, a všechno, co dokáží vyrobit či připravit pro jejich klienty. Určitě nejzajímavější a pro žáky velmi přínosné jsou následné ukázky přípravy jednotlivých pokrmů. Připravit pokrmy pro cestující v letecké dopravě je něco velmi specifického a žáci by se k něčemu takovému, co jim předvádí pan Bodnar, jen těžko dostali. H. Hortová k tomu podotkla: „To, jak naše žáky vede, jak je dokáže upoutat, je naprosto skvělé a pro ně je to velký zážitek.“
Jaké jsou další benefity tak výjimečné akce? „Pro nás to má velký přínos také v tom, že paní mistrová si důležité výstupy z toho, co nám tady pan kuchař ukazuje, vezme a přípravu některých předkrmů a pokrmů realizuje podobným způsobem během následné výuky, a zároveň se snaží napodobovat i jeho styl výuky, který je opravdu jedinečný. Na praktických ukázkách přípravy jednotlivých pokrmů je skvělé také to, že žáci si osvojí tzv. plaiting, což je úprava pokrmu na talíři a způsob jeho servírování, mistrovy technologické postupy, a také to, že žáci mohou pracovat s nevšedními a pro nás naprosto nedostupnými surovinami, jako jsou např. krevety, kaviár atp.,“ řekla nám ještě paní Hortová.
Václav Bodnar to na své cestě k současné prestižní pozici ve společnosti dnata neměl rozhodně jednoduché a vše začalo na středním odborném učilišti v Příbrami. Poté, co tam složil závěrečnou zkoušku, musel narukovat na vojnu, což žákům SOU Slaný dnes již nehrozí, a když počátkem 90. let minulého století přišel do civilu, podařilo se mu najít zajímavé místo v cateringové společnosti na pražském letišti, spadající tenkrát pod ČSA a zabývající se výrobou pokrmů pro cestující leteckých společností. Tento podnik posléze získala firma Alfa, kterou pak odkoupila společnost dnata. A u všeho byl V. Bodnar.
V cateringové společnosti ČSA začínal jako obyčejný kuchař a dnes je provozním manažerem ve společnosti dnata a má pod sebou celou výrobu pokrmů. Nejen o tom, jak se dokázal propracovat až do současné prestižní pozice, jsem hovořil právě s V. Bodnarem:
Kde jste se vůbec naučil vařit?
Já vařím asi od 14ti let a na začátku jsem měl to štěstí, že jsem se o prázdninové brigádě dostal k jednomu pánovi, který se vyučil v pražském Intercontinentalu a který mi dal obrovskou školu.
Takže po jeho řekněme velmi intenzivním školení jste již uměl dobře vařit?
Když mi jednoho dne sdělil, že odjíždí na týdenní dovolenou a že mám převzít jeho kuchyni, tak předpokládám, že mi důvěřoval a zřejmě měl i pocit, že už něco umím.
A pak jste se po vojně dostal na letiště. Jak jste si počínal tam?
Tam jsem na sobě začal pracovat, pořád jsem listoval v kuchařkách a začal hlouběji pronikat do světa gastronomie.
Což byla asi nutnost, protože připravovat pokrmy pro cestující leteckých společností je dost velké specifikum. Je to úplně jiný styl vaření či přípravy pokrmů.
Přesně tak, je to úplně jiné vaření. My de facto vaříme pro celý svět – především pro Ameriku, Čínu, a vůbec celou Asii, arabský svět a samozřejmě pro Evropu. V zimním období připravujeme až 7 tisíc jídel denně, a v hlavní sezóně je to asi 18 tisíc pokrmů, a to pro 19 leteckých společností z celého světa.
Vraťme se do prostředí zdejšího učiliště. Dnes mohli žáci SOU Slaný pozorovat, jakým způsobem, jakým stylem se připravují pokrmy pro cestující v letecké dopravě, a Vy jste byl v podstatě hvězdou dnešního programu. Proč to vůbec děláte, a jaký z toho máte pocit?
Víte, já tohle dělám hrozně rád, protože vychovat nebo i sehnat dobrého kuchaře, zvláště pro tak specifický způsob přípravy jídel, jakým se zabývám já, je dnes velmi obtížné, a pokud se mi podaří upoutat pozornost žáků a probudit v nich zájem o tuto práci, což se dnes, myslím, povedlo, tak je velmi pravděpodobné, že někteří z nich se stanou v této branži opravdovými mistry.
A určitě mohou zakotvit u i u vás, ve vaší společnosti...
Samozřejmě. Proto žáky zdejšího učiliště, kteří mají pro tento styl přípravy pokrmů nadání a jeví o tuto práci zájem, bereme na praxi do naší společnosti, a pokud se nám osvědčí, tak je přijmeme do našich řad. V posledních letech se to několika žákům SOU Slaný podařilo.
Dnes tady pracujete s žáky 1. ročníku. Proč zrovna s nimi?
Protože zájem o gastronomii probudíte nejlépe ve věku, v kterém se teď nacházejí žáci 1. ročníku. A tak je velká šance, že tato určitě zajímavá práce je „chytne“ a nepustí. I mě tato práce „chytla“ v mladistvém věku, a když jsem měl možnost stále hledat, či objevovat nové věci, tak jsem se pro ni nadchl, a dnes se neumím představit to, že bych dělal něco jiného. Takže to, co dnes vedení SOU Slaný pro své žáky dělá, jaké akce organizuje, včetně této, je skvělé a já musím zdejší pedagogický tým velmi pochválit.
A co takové akce dávají Vám?
Mě svým způsobem omlazují, protože když můžete pracovat v mladém týmu a všichni vás se zájmem pozorují, ptají se a snaží se i zapojit do přípravy nějakého pokrmu, tak mě to strašně nabíjí. A i přesto, že prací v naší firmě jsem dosti zaneprázdněn, sem jezdím hrozně rád a na přednášky a následné ukázky přípravy jednotlivých pokrmů se vždy velmi těším.
Libor Pošta
13. 02. 2020, 17:00
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01