• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

O část milionů na obnovu domů požádali také čtyři slánští zastupitelé

V tomto svém domě bude za přispění města měnit okna zastupitel Šmehlík. Foto Sláva Pilík

S konečnou platnosti, tedy rozhodnutím květnového zastupitelstva, byly schváleny příspěvky žadatelům o peníze na obnovu domů ve Slaném. Nový Fond na obnovu domů, který Slaný založilo v loňském roce, má hned 43 šťastlivců, kteří dostanou zpravidla plnou částku, tedy možné maximum sto tisíc korun, jako nenávratnou finanční výpomoc při obnově jejich soukromého domu. Mezi žadateli uspěli také čtyři zastupitelé města, jedním z nich byl dokonce místostarosta Pavel Bartoníček. Jak jsme slíbili v minulém vydání, zeptali jsme se ho na jeho pohnutky, které ho vedly, že jako čelný představitel města požádal o městský příspěvek.

Do konce ledna tohoto roku předložilo žádosti o peníze celkem 55 lidí. Jak informoval starosta Slaného, majitelé domů pochází z mnoha oblastí. Požádali nejen soukromí majitelé, tedy fyzické osoby, ale také čtyři církve, Společenství vlastníků jednotek, bytové družstvo a také firmy či majitelé, kteří mají ve Slaném sice nějaký dům, ale nikoliv trvalý pobyt. Komise, jejímž předsedou byl místostarosta Jaroslav Hložek a místopředsedou manažer rozvoje města Milan Grohmann, rozhodla, že z 55 žádostí vyřadí plných dvanáct, které nesplňovaly kritéria soutěže. Podle statistiky předložených žádostí žádá zbylých 43 úspěšných žadatelů o částku 3,5 milionu korun. Maximálně mohli dostat sto tisíc korun, ale práce jsou zpravidla vícenásobně nákladnější a tak do obnovy svých domů vloží tito majitelé dalších 14,5 milionu. „Zpravidla žádají lidé na fasády domů a většinou jsou to domy v centru města, dokonce v jeho památkové zóně,“ řekl pro Slánské listy s uspokojením starosta. Právě vylepšení kabátu středu města měli realizátoři myšlenky fondu hlavně na mysli, i když podle statutu fondu může žádat každý majitel domu ve Slaném nebo v jeho místních částech. Ve vyhlášených prioritních zónách, které měly při hodnocení projektu bodovou výhodu, tedy v Pražské a Wilsonově ulici, se přihlásilo deset majitelů, z městská památkové zóny dokonce 20. Mezi třinácti ostatními byl i místostarosta Bartoníček, který požádal o sto tisíc na opravu střechy (hodnota prací 600 tisíc) svého domu. Také zastupitelé Hampl, Matějka a Šmehlík využili svého práva, jako občana, požádat o městské peníze. Miroslav Hampl na dům ve Wilsonově ulici - třicet tisíc, Lubomír Šmehlík na rohový dům na rohu Wilsonovy a Brožovského ulice - sto tisíc, a Jaroslav Matějka o třicet tisíc na dům v Navrátilově ulici, ve kterém má třetinový vlastnický podíl. Všichni požádali o peníze na výměnu oken.

Právě kvůli možném střetu zájmu bylo nutné na začátku jednání zastupitelstva, které rozhodovalo o přidělení prostředků, hlasovat o tom, zdali mohou zastupitelé – žadatelé o příspěvek diskutovat k tomuto bodu programu a hlasovat. Přesto, že tito zastupitelé nehlasovali pro svou žádost, ostatní členové zastupitelstva posvětili všechny žádosti a schválili přidělení příspěvků všem. Peníze od města ale obdrží majitelé až po ukončení stavby a po kontrole městem.

Jak už jsme uvedli v našem článku v minulém vydání, požadavek zastupitele o městské peníze bývá v očích veřejnosti často vnímán jako rozporuplný. A to i přesto, že zastupitel má pochopitelně stejná práva a možnosti jako ostatní občané. Proto jsme se zeptali Pavla Bartoníčka, který je nejen zastupitelem, ale také ve vysoké městské funkci místostarosty, na to, jaké pohnutky ho vedly k tomu, že požádal o městské peníze.

Jak vnímáte fakt, že se o městské peníze přihlásili také zastupitelé města, kteří k informacím mají přece jen blíže. Je to v pořádku?

Myslím, že to v pořádku je. Jestliže si přečtete statut a zásady Fondu na obnovu domů, je zde řečeno, že se může přihlásit kdokoliv. V případě Fondu byly informace zcela veřejné, byly vyvěšeny na úřední desce a zveřejněny na internetu i v měsíčníku Slánská radnice. Všichni lidé měli k dispozici stejné informace. Nevidím tu žádnou výhodu pro zastupitele, či zaměstnance městského úřadu.

Když jste podával žádost, nepřelétla vám hlavou myšlenka, že bude podivné, když o peníze z města žádá dokonce jeho místostarosta či, že předsedou komise je kolega místostarosta, který bude o příspěvcích spolurozhodovat?

Myslím, že by nebylo vhodné žádat, kdybych byl členem komise, která o jednotlivých žadatelích rozhodovala. Pevně však věřím, že komise rozhodovala nestranně, ať byl žadatelem kdokoliv. Jako žadatel jsem o materiálu, který schvaloval přidělení dotací, na jednání Rady města nehlasoval. Stejně tak jsem nehlasoval ani na jednání zastupitelstva. Ani jsem k materiálu na jednání zastupitelstva nevedl diskusi, přestože přinejmenším vyřazení žádosti domu č. 1245 ve Stehlíkově ulici, bez bližšího zdůvodnění, by si diskusi, dle mého názoru, určitě zasloužilo.

Co si myslíte o tom, že ze vzdálených místních částí jste požádal o peníze jen vy?

Tato skutečnost mne překvapila. Sám jsem totiž o možnosti požádat o dotaci s několika lidmi z místních částí mluvil. Jsem rozhodně toho názoru, že obnova domů díky našemu Fondu není důležitá jen v centru města, ale v celém městě, i jeho místních částech. Myslím si, že hodně lidí Statut či Zásady nečetlo pečlivě, nebo je pochopili špatně a domnívali se, že když jsou vyhlášeny prioritní oblasti, mohou žádat lidé jen odtud.

Fond obnovy domů má za sebou první etapu přidělování peněžních darů na vylepšení kabátu města. Zbylo v něm 1,5 milionu korun. Jak informoval na tiskovce starosta města, bylo by dobré navrhnout příděl dalších 3,5 milionu například z fondu obnovy bydlení do tohoto fondu a od června rozjet druhou etapu příspěvků majitelům. Rada města také doporučuje doplnit zásady o to, aby vyjádření odboru památkové péče města bylo zásadním předpokladem pro uzavření smlouvy.

Sláva Pilík
20. 05. 2008, 18:13

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.