• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Bude se ve Slaném spalovat biomasa?

Zde, na východě Slaného, by se měla spalovat biomasa. Foto Sláva Pilík

Od roku 2006 má město Slaný schválenu studii na spalování biomasy v kotelně na Pražském předměstí, přesněji v Bienerově ulici. Tenkrát byl ovšem tento nápad posílit zdroje energie pro město z ekonomických důvodů vlastně nerealizovatelný. V současné době město tři roky starý nápad „oprášilo“ a vypadá to, že obrovské prázdné prostory po kotelně na spalování uhlí, v roce 2000 rekonstruované na plynovou, budou využity právě pro spalování biomasy.

„Učinili jsem velmi významný krok k tomu, abychom realizovali cestu spalování biomasy, a tak zčásti rozdělili zdroje výroby energie pro město Slaný,“ uvedl tiskovce koncem dubna starosta Slaného Ivo Rubík. Město má totiž ve staré kotelně k dispozici obrovské, osm metrů vysoké prostory bývalé uhelny, takže by nebyl problém velké množství biomasy (hmota organického původu, nejčastěji dřevo či dřevní odpad - pozn. autora) zde ke spalování uskladnit. Objekt kotelny modernizací na plynovou je totiž nyní využíván ani ne z jedné třetiny. Proč se Slaný po třech letech rozhodlo k tomuto kroku, který byl ještě nedávno nemožný? Dílem k tomu podle starosty města přispěla lednová energetická krize a doslova vydírání Evropy Ruskem a Ukrajinou. Hlavním důvodem ale je, že se změnila ekonomická náročnost financování projektu. Byl otevřen dotační titul z Operačního programu životního prostředí, který vyžaduje od města jen spoluúčast, zhruba asi 15 %. Na realizaci kotelny na spalování biomasy by tak město, podle jeho propočtů, muselo vydat již jen 3,5 miliónů korun, což je pro jeho rozpočet již snesitelné. Celá investice bez dotace by byla 25 miliónů a to je z hlediska efektivity tohoto zdroje pro město nerentabilní. „Při současných cenách plynu a biomasy, pokud by kotelna byla provozována nyní, by to znamenalo, že by se v celém městě snížily náklady na jeden gigajoul tepla snížily o deset korun,“ připomněl výhodnost projektu starosta. V tomto snížení je již započítán rovněž uvedený 3,5 mil. podíl města na investici. Projekt má hlavně ekonomický a také strategický význam, méně již ekologický. Z deseti procent své výroby energie by Slaný mohlo vyrábět teplo jiným způsobem, navíc levněji. Z ekologického pohledu je spalování biomasy (zpravidla dřeva z rychle rostoucích topolů či vrby), co se týče zplodin podobné jako spalování plynu. Samozřejmě je lepší než spalování hnědého uhlí, má nejen větší výhřevnost, ale popel se dá využít i jako hnojivo. Dalším přínosem by bylo, že by se dal spalovat i bioodpad z produkce slánských technických služeb, který se zatím vyváží na skládku. Podle Ivo Rubíka by neměl být ani problém se zajišťováním zdrojů, tedy biomasy jako paliva pro novou kotelnu. „Již nyní máme možnost uzavřít desetiletou smlouvu na pokrytí svých potřeb biomasy pro spalování v kotelně a dodavatelů je i více. Jeden z Příbramska, další například v blízkosti obce Mšec,“ potvrdil starosta. Slaný má také prostory, kde by si mohl svou biomasu vyrábět. Jde o velké území mezi rekultivovanou skládkou v Netovické ulici a Božím hrobem. Zde by mohly být vysazeny plantáže rychlerostoucích topolů, které jsou pro rychlou „výrobu“ biomasy nejvhodnější. Například u šestiletého porostu topolů dosahují roční přírůstky kolem 20 tun sušiny na hektar, „K tomu bychom ale přistoupili až po vyhodnocení provozu kotelny patrně asi v období dvou let,“ upozornil Rubík.

V současné době učinila městská rada důležitý krok, když na svém dubnovém zasedání odsouhlasila peníze. Schvalování nemusí projít zastupitelstvem, jelikož jde o finance rozpočtované jako podíly k dotacím. Město na vše kolem přípravy a realizace projektu vyhlásilo výběrová řízení, aby co nejvíce snížilo cenu. První řízení na zpracování a administraci žádosti o dotaci vyhrála jedna pražská firma, která práce nabídla za 589 tisíc korun. Pro zpracování projektové dokumentace vybralo město firmu z Ústeckého kraje - dokumentace by měla stát 819 910 korun.

Na otázku Slánských listů, zdali nebude životní prostředí Pražského sídliště ve Slaném příliš zatíženo provozem kotelny, odpověděl starosta, že nikoliv. Vysvětlil, že spalování je ve výsledku podobné jako provoz plynové kotelny, která v této části již léta funguje. Pokud jde o dopravní zatížení, navážení biomasy, vzhledem k dispozicím ohromných prostor kotelny, se předpokládá tak jednou či dvakrát do měsíce. „Navíc nepředpokládáme, že by tato kotelna běžela 24 hodin denně, chceme ji hlavně využívat na oploštění energetických špiček,“ doplnil Ivo Rubík.

Sláva Pilík
21. 05. 2009, 06:25

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.