• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Bellevue ze Šternberka se stěhuje do Slaného

V paneláku ve Slaném, v Plynárenské ulici, bydlí Martin, Vlastimil a Michal. První dva vidíme s jejich asistentkou Kamilou. Foto Zdeněk Tvrdek

Dlouho si občané Slaného lámali hlavu, kdo se objeví v nově rekonstruované Vile Praga v Ouvalové ulici. Už se to ví. Stěhuje se tam Ústav sociální péče ze Šternberka s poetickým názvem Bellevue. Také tento ústav začal se zatím ne příliš známou metodou. Jeho 44 klientů využívá výhod tzv. chráněného bydlení.

Podle Kateřiny Hovorkové, zástupkyně ředitelky ústavu, stává se chráněné bydlení celoevropským trendem, podporovaným Evropskou unií. Zařazuje lehce a středně mentálně postižené, dosud izolované zdmi ústavů, mezi ostatní občany.

„Zavedli jsme chráněné bydlení před dvěma roky,“ uvedla. „Naši klienti jsou převážně muži. Jdou do něj rádi. Již po několika měsících na nich vidíme pozitivní změny. Rozmluví se, když předtím někteří vůbec nemluvili. Hovoří v celých větách. Naučí se telefonovat, poznávají nové věci, prostředí, učí se samostatnosti.“

Ve Slaném klienti ústavu již takto bydlí na čtyřech místech. Jsou také v Ledcích, Lodenici, Přelíci, Trpoměchách, Berouně. Ústav jim nachází byty i zaměstnání. Novým způsobům života je učí asistenti a asistentky, zaměstnanci ústavu. Dnes jsou jejich svěřenci schopni sami si zajít pro nákup do marketu vybaveni příslušnou finanční částkou. Asistenti je provedou městem či obcí, aby si vštípili, kde se nalézají, kudy se dostanou k nejbližším obchodům. Učí je přípravě jednoduchých jídel, jakými je třeba rizoto, bramborová kaše, špagety, jídla z konzerv. Naučili je telefonovat. Protože v převážné většině neumí číst, je jejich telefonní seznam opatřen namísto jmen asistentů třeba i neumělou kresbičkou. Představuje určitého ošetřovatele. Asistenti jim vyřizují úřední věci, chodí s nimi k lékaři, když je potřeba, dostaví se na zavolání k nim i v noci.

Jednou z asistentek, která se takhle pečlivě o své svěřence stará, je Kamila Rumlová ze Slaného. Má na starosti klienty bydlící v Plynárenské ulici a ulici Rabasova. V Plynárenské je to trojlístek mužů: Martin Chmelík, Vlastimil Řezba a Michal Umáčený. Při naší návštěvě jsme zastihli doma první dva. Spolu s nimi nás očekávala i pečovatelka. „Před chvílí se vrátili ze zaměstnání,“ sdělila. „Pracují na Zimním stadionu ve Slaném. Zametají chodníky, vynášejí odpadkové koše, uklidí, co je potřeba.“

Zpočátku jakoby se nás Martin a Vlasta trochu báli. Brzy ale ztratili ostych a někdy i za nápovědy asistentky živě odpovídali. Tak jsme se dozvěděli, se jim ve Slaném moc líbí, že je to tu lepší, než v ústavu ve Šternberku. Moc si libovali. Tady mají pěkný byteček a dvou místnostech s novým nábytkem, televizí, neschází ani pohodlná koupelna. Martin říká, že se moc rád dívá na televizi. Nejradši, když tam někdo hraje metalovou hudbu. Televizi sleduje i Vlasta. Tomu se líbí hlavně zamilované filmy. Přiznali se: také by chtěli zažít nějakou lásku, mít svoji přítelkyni, jako jiní…

Jeden takový zamilovaný film se totiž odehrál v jejich těsné blízkosti. Dva klienti chráněného bydlení najednou přišli s tím, že chtějí žít spolu. Vzájemné sympatie k sobě našli Pepa Loužil a Ivanka Peštová. Pro vedení ústavu to nebylo nic nového, snahu, aby se sezdali muž a žena, byť lehce mentální, ústav podporuje. Takovému páru se žije snadněji. Předtím již jeden dali dohromady; šťastně spolu žijí Anička s Fandou v rodinném domku v Lodenici. Slánská dvojice z Rabasovy ulice si rovněž velmi dobře rozumí. Oba pracují v Hemerkově statku; z Pepy se dokonce stal šikovný kuchařský pomocník.

Mentálně postižení se tedy stěhují do Slaného do Vily Praga. Není třeba se ničeho obávat, tihle lidé neublíží, jsou hodní. Co jsou, ve městě se objevila jen jedna připomínka souseda, že noví nájemníci moc křičí; byli tak zvyklí z pobytu ve volné přírodě ve Šternberku. Asistenti je poučili a je klid. Jak jsme si ověřili, nestěžují si na ně ani v Přelíci, Trpoměchách i jinde. Někteří jsou již natolik adaptovaní, že je asistentka samotné pustí třeba na pivečko nebo na oblíbenou pizzu. Že sousedům nevadí, že je mají dokonce i rádi, svědčí příklad ze Slaného. Když se paní odnaproti dozvěděla, že pojedou na několikadenní výlet do Jizerských hor, sama se nabídla, že jim pohlídá pejska. Což se také stalo.

Zdeněk Tvrdek
05. 05. 2009, 08:42

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.