• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Chová se Slaný k Lotouši macešsky?

Často se rozhodovalo proti vůli místních lidí - říká Jiří Kodera. Foto Sláva Pilík

Článek v osmém čísle Slánských listů o naději na vodovod, na který by měla být napojena také Slaného místní část Lotouš-Písek, vzbudil poměrně hodně ohlasů. Samozřejmě, že to bylo právě v Lotouši-Písku. Lidé, kteří tu dosud vydrželi bydlet i přes několik desetiletí trvající martyrium s nedostatkem pitné vody, přes špatné životní prostředí způsobené tisícovkami aut valícími se přes obec či přes hrozbu demolice některých domů kvůli kdysi plánovanému silničnímu průtahu I/7, získali konečně reálný příslib města Slaného, že se jejich situace zlepší. Přesto jsou většinou toho názoru, že se k nim město po celou tu dlouhou dobu chovalo a zatím dále chová zbytečně macešsky.

Jedním z těch, kteří vyjádřili svůj názor, byl dnes již osmdesátiletý Jiří Kodera, který léta bojuje za občany Lotouše, zvláště jeho části Písek, která byla nezájmem státu, úřadů ale i Slaného za dlouhá léta nejvíce dotčena. Nejenže uvedl na pravou míru některé údaje, které se v našem článku vyskytly, ale hlavně chtěl upozornit na to, že zájem Slaného o jeho obec byl celá léta zbytečně malý. Že stavební uzávěra, která kvůli nedořešení dopravní situaci v této části Slánska trvala více než 24 let, nebyla, není a neměla být důvodem, aby se město Slaný, pod které Lotouš-Písek patří, od své obce téměř zcela odvrátilo.

Podle něj mohla být situace jak s vodovodem, ale hlavně s dopravou vyřešena už před léty. Bylo chybou, že po revoluci v roce 1989 se město ztotožnilo s původním záměrem bývalého režimu rozšířit a protáhnout silnici přímo přes obec, tehdy pod zástěrkou zachování zemědělského půdního fondu. Přestože od tohoto záměru bylo ustoupeno rozhodnutím slánského zastupitelstva v lednu 1997, o rok později v březnu se zastupitelé těsnou většinou najednou rozhodli revokovat původní rozhodnutí a město Slaný přes odpor občanů Lotouše začalo prosazovat průtah obcí, který by ji ovšem zcela zdecimoval. „Až odvolání majitelů domů, které měly být určeny k demolici a rozhodutí ministerstva životního prostředí v červenci roku 2000 stanovisko Slaného zvrátilo,“ říká pan Kodera s tím, že to byl už tenkrát důkaz toho, jak Slaný svou místní část nebere vážně.

Tehdy například Slaný neuvedlo při projednávání vlivu stavby na životní prostředí možnost obchvatu a za tuto i jiné závady občané Lotouše nenesli pochopitelně odpovědnost. Nesli jen následky. Jelikož se rozhodnutí o tom, jakým způsobem se bude situace kolem silnice 1/7 řešit, protahovala, protáhla se také o další roky stavební uzávěra a zpracování územního plánu.

Proč vlastně město nedalo na místní občany? Pan Kodera se domnívá, že to je nejen tím, že město Slaný se ke svým místním částem, zvláště tam, kde nežije příliš lidí, chová příliš macešsky. Může to být také tím, že v těchto obcích - místních částech - neexistují osadní výbory. „Zdá se mi to jako určitá finta. Slaný má sice v místních částech své zástupce, kteří dochází do radou zřízené poradní komise, kterou řídí starosta, ale lepší by bylo, kdyby město využilo své možnosti, kterou má dle zákona o obcích a zřídilo osadní výbory. Ty totiž mají větší pravomoce,“ vysvětluje Jiří Kodera. Princip osadních výborů totiž znamená povinnosti pro zastupitelstvo města, které je zřídí. Výbor je oprávněn předkládat návrhy týkající se rozvoje části obce i rozpočtu, má právo se vyjadřovat k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce i radě či se vyjadřovat k připomínkám a podnětům předkládaných občany, tak hovoří téměř doslova litera zákona o obcích a je zřetelné, že pozice takového orgánu je vůči městu přece jen silnější a důstojnější.

S činnosti pouhého zástupce místní části v komisi rady tak, jak je to ve Slaném praktikováno, na rozdíl od mnoha jiných měst, dosud, nemá pan Kodera dobré zkušenosti. „Tuto činnost jsem dělal po tři roky od roku 2005 do 2008, ale nebylo to dobré. Předkládal jsem různé návrhy na vylepšení prostředí v obci a vždy bylo nesmírně složité, aby se cokoliv udělalo. Za celou tu dobu se tu nevysadil jediný strom, neopravil metr chodníků, chybí nám tu zastřešená autobusová zastávka, prostě Slaný na nás celé roky zapomíná,“ říká pan Kodera. Podle jeho vyprávění, ale i podle toho, co můžeme zvláště v části Lotouše zvané Písek vidět, se město Slaný v péči o tuto obec zrovna nepřetrhlo. A to ani od doby, kdy v únoru minulého roku byla stavební uzávěra zrušena, jelikož bylo rozhodnuto o obchvatu Lotouše. Lidé v místní části jsou také málo městem Slaný informováni o tom, co se připravuje. „Na vývěsní plakátovací tabuli se vyvěšují jen zápisy z jednání rady a zastupitelstva, tedy to, co už je odbyté, co je za námi. Měly by se tu ale pro lidi vyvěsit všechny záměry, které se týkají katastrálního území Lotouše, abychom věděli, co se tu chystá. Takhle jsme se například vůbec nedozvěděli o pronájmu různých obecních parcel či jiných záměrech a nemohli se vyjádřit. Slaný je přitom odtud šest kilometrů daleko a je samozřejmě často složité dozvědět se z tamější úřední desky, co se tu u nás chystá,“ kritizuje špatnou informovanost Jiří Kodera. Podle něj by nemělo záležet na tom, zdali se jedná o místní část v počtu 500 lidí, či několika desítek, jako to je tomu v Lotouši.

Další důkaz nezájmu města o věci v Lotouši vidí také v ošetřování zeleně. Na nemocné švestky virózou šarkou švestkovou upozorňuje od roku 2007, město se ale rozhodlo nemocné stromy i letos zatím zachovat přesto, že odborná hlediska k této infekční chorobě stromů hovoří jasně. Musí se odstranit, aby viróza nepřešla na další stromy. Přerostlou zeleň u hlavní silnice také zatím neupravilo, i když například živý plot podél ní téměř zakrývá svou více než třímetrovou výškou jeden z rodinných domů. Aby podpořil vědomí, že správcem této zeleně je skutečně obec a nikoliv správce komunikace, tedy ŘSD, vyžádal si dokonce stanovisko této organizace, které mluví o tom, že o údržbu zeleně v obcích podél jejich silnic se má starat dle zákona právě obec. Březnová písemná stížnost pana Kodery přímo starostovi Slaného k úpravě zeleně v Lotouši zatím také příliš nepomohla. Byť určitý, ale poměrně rezervovaný příslib postarat se o zeleň v odpovědi starosta uvedl.

V Lotouši se toho ve prospěch obyvatel příliš neudělalo, možná se do určité míry ani nemohlo, ovšem drobné úpravy či údržba se jistě mohly provádět ve větším měřítku po celá léta. Ať již je pravda na jedné či druhé straně, v jednom má jistě kritik pravdu, když říká: „Po dobu 24 let trvání stavební uzávěry v Lotouši se peníze nevyužité v této místní části spotřebovaly jinde, myslím, že převážně ve Slaném. Nyní, rok po zrušení uzávěry, je stav stejný a je na čase, aby se Slaný o prostředí naší obce konečně více postaralo.“

Náš minulý článek byl o přípravě vodovodu. Přitom informoval starosta Slaného, že i nový územní plán této místní části počítá s jejím rozvojen. Věřme tedy, že se nebude již čekat ani týden či měsíc a v zanedbané části Slaného se provede alespoň to, co je zatím možné. Lidé strádající celá desetiletí v obci, kde se vývoj zastavil, si větší podporu města jistě zaslouží. Mimochodem, autobusovou zastávku již město podle posledních informací Lotouši přislíbilo.

Sláva Pilík
17. 04. 2009, 11:35

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.