• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Dokáží občané Slaného zabránit stavbě bioplynové stanice?

Sousedé Radek Coufal (vlevo) a Dušan Dvorník ukazují jak rozlehlé místo je připravené pro údajně malou bioplynovou stanici. Foto Sláva Pilík

Někdy před dvěma či třemi lety se město Slaný zabývalo záměrem jedné firmy vybudovat na louce proti stávajícímu provozu na výrobu vajec OVUS bioplynovou stanici. Tehdy Slaný tuto myšlenku investora jednoznačně odmítlo a dosáhlo svého. Nyní byla ale myšlenka oprášena - úvahy či příprava ke stavbě bioplynové stanice trvají již asi rok. Tentokrát by se měla stavět přímo v areálu firmy OVUS a lidé bydlící ve Slaném či v blízkém Hrdlívě ještě donedávna o tomto záměru, či řekněme možném nebezpečí pro jejich životní prostředí, vůbec nevěděli. Přitom se ví, že mnohé případy výstavby bioplynových stanic sebou přinesly problémy hlavně se zápachem v okolí a vyšší dopravou, což se dotklo právě občanů.

Lidem na Těhuli, kteří bydlí v samé blízkosti plánované bioplynky, či mnohým občanům Hrdlíva se příprava uvedené stavby nelíbí, a to zvláště proto, že tentokrát město Slaný proti záměru stavby nepodalo vůbec žádnou námitku. Když jsme se o tomto případu dozvěděli, byli jsme přímo za občany, ptali jsme se také starosty města Slaného a informace nám poskytl také slánský stavební úřad, který k záměru dává rovněž své vyjádření.

„Domníváme se, že společnost, která OVUS před časem koupila, to udělala hlavně proto, že tu chce postavit bioplynovu stanici jako svůj hlavní program. Nikoliv tedy, že chce zvelebit provoz pro výrobu vajec,“ pochybuje Radek Coufal, představitel veřejnosti a autor výzvy pro občany, aby peticí vyjádřili svůj odpor proti výstavbě bioplynky. Jeho aktivita je logická, vždyť bydlí jen pár desítek metrů od areálu firmy, v němž má bioplynka stát.

Za veřejnost se také přihlásil jako účastník územního řízení, které by mohlo dát ke stavbě souhlas a ve své námitce uvádí důležité argumenty. Za ty nejdůležitější považuje zdravotní rizika, zásah do vlastnických práv lidí a rovněž porušení práva na soukromí. V kostce řečeno argumentuje tím, že žádná bioplynka se neubrání úniku zápachu do okolí a měla by být tedy situována daleko od obytné zóny. Zápach není ani tak z provozu zařízení jako takového, ale právě při dopravě siláže a dalších odpadů určených ke spalování na energii. Je také nutné vnímat proudění větru, který převážně míří právě od bioplynky směrem na město Slaný a obec Hrdlív. Domnívá se také, že v oblasti, kde bude působit bioplynka, poklesne zájem investorů, cestovní ruch, přijde úbytek obyvatelstva a klesnou i ceny nemovitostí. „Kapacita navrhované bioplynové stanice bude dostatečná po zpracování 14.000 tun biologicky rozložitelných látek. Mezi biologicky rozložitelné látky, které se zpracovávají v bioplynových stanicích, patří především kuchyňský odpad, jatečný odpad a biologicky rozložitelné komunální odpady. Navážení takovéhoto množství odpadního materiálu pro bioplynovou stanici a následný odvoz fermentátu (hnilobná látka, jež je výstupním produktem anaerobní fermentace odpadního materiálu) si vzhledem k značné intenzitě nepříjemného hnilobného zápachu a vzhledem k nadměrnému zvýšení silniční dopravy, nutně vyžádá zásah do soukromí obyvatel přilehlých obcí Slaný, Hrdlív a Smečno.

Další z občanů Dušan Dvorník upozorňuje, že v budoucnu by se mohlo mnohé změnit. Dnes se hovoří o malé bioplynové stanici, která ani nepotřebuje příliš přísné posouzení vlivu na životní prostředí, ale kdo zajistí, aby se v budoucnu nerozšiřovala, nepřibývaly další a další objemy odpadů ke spalování. „Může se stát, že nakonec provoz výroby vajec zavřou a budou se věnovat mnohem efektivnějšímu byznysu, což je právě výroba energie v bioplynce, za kterou se velmi dobře platí. A ještě na výstavbu bioplynové stanice dostanu tučné dotace z Evropské Unie,“ říká pan Dvorník. Oba iniciátoři odporu občanů proti výstavbě bioplynové stanice říkají, že firma záměrně podala na krajský úřad záměr, kde jsou uvedeny nesprávné údaje a v rámci tak zvaného podlimitního řízení se záměru netýká přísné posuzování vlivu na životní prostředí dle norem EIA.

„Máme zjištěno, že uvedli nepravdivá data ohledně vzdálenosti nejbližších obydlí od uvažované stavby, kde píší, že například Hrdlív je vzdálen jeden kilometr a přitom první obydlí je daleko asi 200 metrů, zkreslili data o počtu nosnic a hlavně uvádějí jiné technologické zařízení. Myslím, aby obešli zjišťovací řízení, které u staveb s vyšším vlivem na ŽP musí probíhat,“ říká Radek Coufal. Tento rozpor v údajích byl dle obou občanů slyšet i na ústním projednávání celé věci, kde byli přítomni i zástupci stavebního úřadu, ovšem hlavní účastník řízení - město Slaný - tam nebylo (starosta Slaného uvedl, že město nikdo neinformoval - pozn. autora). „Je velmi podivné, že u stavby takhle velkého rozsahu probíhá územní a stavební řízení ve zrychleném režimu jako spojené stavební řízení, přestože nejsou dokončeny veškeré procesy ohledně rozhodnutí úřadů, které se k tomu vyjadřují. Například na Úřadu Středočeského kraje odboru životního prostředí teprve běží odvolací lhůta k podání rozhodnutí, to je přece nestandardní,“ diví se pan Coufal.

Jak jsme zjistili na stavebním odboru města Slaného, ten skutečně předkladatele záměru výstavby bioplynové stanice vyzval k doplnění některých údajů a zatím o povolení stavby nerozhodl.

Důležitý je také fakt, zdali tato stavba v místě areálu OVUSu odpovídá územnímu plánu města Slaného. Jak mi řekli na příslušném odboru města, posouzení v tomto případě vycházelo ze zatím platného územního plánu, kde předmětná lokalita není nijak konkrétně kvalifikována. Na rozdíl od návrhu nového územního plánu, který ovšem v době žádosti o vyjádření nebyl a není ani v době naší uzávěrky v platnosti (ÚP města Slaného by se měl schvalovat na zastupitelstvu města 26. června).

Lidé se diví nad postupem správních orgánů, diví se také, že se občanům nic neřeklo, i když uvedený záměr jistě visel povinných 15 dnů na úřední desce - „ovšem, kdo si toho za tak krátkou dobu všimne“, říkají lidé. „Jeden den jsme se to na veřejném projednávání v Hrdlívě dozvěděli, už druhý den (29. května) bylo ústní projednávání a to byl také poslední den pro podání námitek,“ podivuje se rychlosti procedury Radek Coufal.

Proč ale město Slaný tentokrát nebylo, podobně jako před pár lety, proti bioplynové stanici?

„My jsme si společně s odborem správy majetku prostudovali dokumentaci a na rozdíl od toho projektu před lety je tohle technologicky úplně jiná záležitost. Osobně jsem měl také dokumentaci k dispozici a sešel jsem se i se zástupci firmy OVUS a také se zástupcem jejich většinového akcionáře. To bylo 12. dubna, kdy mi slovně představili ten záměr. Uvedli, že v rámci povinné investice pro chov nosnic dle Evropské Unie investovali 60 milionů korun a přitom změnili technologii chovu. Předělali ji tak, že se voda už nedostává do kontaktu se slepičím trusem a ten jako suchý může být materiálem pro bioplynovou stanici. To je něco kvalitativně jiného, než to, co bylo před časem představováno. Právě okolí OVUSu bylo léta otravováno zápachem, který pramenil právě z toho kvašení. Nyní vysvětlili, že suchý trus budou spalovat a získanou elektřinu z bioplynové stanice využijí v provozu chovu nosnic pro chlazení či naopak zahřívání provozu. Usoudili jsme, že to bude spíše přínosem pro město, a tak proti tomu nejsme,“ řekl k situaci starosta Slaného Ivo Rubík. Jak dále uvedl, neobává se ani zatíženosti města dopravou, i když měl obavy, jak by to bylo, kdyby se nutná siláž vozila třeba od Jarpic. Zástupci firmy ale dle starosty uvedli, že již mají smlouvy o smlouvách budoucích s dodavateli rostlinné složky od zemědělců směrem od Kladna, což by nemělo dopravu ve Slaném nijak ovlivnit.

Mnozí lidé ale starostův klid nesdílejí. Myslí si, že postup firmy je netransparentní, že neuvádějí vše tak, jak to ve skutečnosti je či bude, a že jejich obavy z budoucnosti jsou na místě. Jaké mají možnosti? „Aktivit je více, petici sepsali také hrdlívští občané a my peticí oslovujeme občany Slaného. Odvolání proti rozhodnutí je již konkrétní od několika subjektů a na nadřízené orgány míří i mnohé dotazy. Petici ukončíme podle toho, jak se bude blížit termín rozhodnutí stavebním úřadem. Pak podepsané archy předáme starostovi města Slaného,“ řekl na závěr Radek Coufal.

Sláva Pilík
07. 07. 2012, 18:42

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.