• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slaný nechce propadnout hysterickému kácení vzrostlých stromů

Velký zásah do vzrostlé zeleně se odehrál v posledních týdnech v ulici Na Sadech. Foto Sláva Pilík

V souvislosti s nedávnou zlínskou tragédií, kdy 22. ledna neočekávaně padl strom a zranil sedm lidí, z nichž dva chlapci na následky zranění zemřeli,, se mnohé obce i města daleko výrazněji zaměřily na kontrolu stavu stromů. V mnohých případech poměrně nesmyslně či hystericky kácejí vzrostlé, ale zdravé stromy, aby něco udělaly pro větší bezpečnost svých občanů. Řeže se nejen v ulicích, na návsích, ale i okolo silnic daleko masivněji, než tomu dosud bývalo. Na reakci města Slaného na tuto událost a obecně na princip kontroly zeleně potencionálně ohrožující občany jsme se ptali místostarosty města Jaroslava Hložka a vedoucí Odboru životní prostředí Městského úřadu Slaný Heleny Mohylové.

Reagovalo město na zlínský případ ohrožení lidí vzrostlým stromem nějakým konkrétním způsobem a jakým? Případně jaký má na tuto věc názor?

Helena Mohylová: Ve Slaném se snažíme provádět kontrolu zeleně pravidelně bez ohledu na událost, která se stala například ve Zlíně. Tato událost, byť velmi smutná a nešťastná, by neměla vést k hysterickému kácení či prznění korun stromů bez toho, aby byl zhodnocen skutečný zdravotní stav stromu a jeho bezpečnostní riziko.Na přelomu roku 2008 a 2009 byly například ošetřeny lípy ve Smečenské ulici včetně pokácení problémových jedinců, ošetřena alej v ulici Na Sadech, stromy v areálu nemocnice hlavně kolem spodního oplocení, dále vykáceny suché stromy v ulicích apod.

Jaroslav Hložek: Pokud se ptáte, jaký na to máme názor, citově nás to samozřejmě také zasáhlo, protože každého normálního člověka se podobná lidská tragedie jistě dotkne, ale rozhodně jsme nesvolávali nějaký krizový štáb a nezadávali vykácení všech stromů. Jde o živý organizmus, vzrostlá zeleň je cenná a důvod k přehnané reakci nebyl. Koneckonců i odborníci u stromu, který spadl ve Zlíně, usoudili, že nikdo nemohl předpokládat k čemu dojde. Kdybychom si slepě kryli záda před odpovědností, tak by po městě rostly jen kulovité javůrky do výšky 2,20 metru a to by také jistě nebylo dobré.

Bude město Slaný postupně nahrazovat příliš vzrostlé stromy v místech velké migrace obyvatel nižšími kultivary? Kde konkrétně, případně zdali vůbec touto cestou město Slaný považuje za dobré jít.

Helena Mohylová: Samotná výška stromu ještě nezvyšuje bezpečnostní riziko. Je třeba vzít v úvahu druh stromu, jeho přirozený habitus, podmínky ve kterých strom roste, zda je kultivar vhodný do městského prostředí, které je pro stromy velmi stresující.

Jaroslav Hložek: Z mého pohledu jde z hlediska vzrostlých stromů o problémy dvojího druhu. Největším jsou případy vysázení stromů kdysi z dobré vůle, ale bez znalostí věci. To byly takové akce Z, kdy se postavilo sídliště a půldruhého metru od paty domu se vysadily malé stromky. Nyní jde například o smrk, který dosahuje třetího patra. Lidé si stěžují, že jim stíní, větve zasahují až k oknům a mnohdy je takový strom i nebezpečný. Ale nemá cenu kácet stromy jen proto, že jsou vysoké. To musí odborně posoudit dendrolog a konečné resumé je pak na odboru životního prostředí. Pokud se týká nových rekonstrukcí většího rozsahu, najímáme odborné firmy. Odborník doporučí typ stromu, který se na to místo hodí jak urbanisticky či architektonicky, tak z hlediska životnosti stromu a jeho schopností přežívat v městském prostředí. To je případ nedávno rekonstruované Wilsonovy ulice. Ovšem například na Masarykově náměstí to je jinak. Zde jsou sice stromy neadekvátní prostředí, například kolem kašny či před budovou úřadu jsou příliš vysoké, před bývalým hotelem Pošta zase malé, ale vykácet je nehodláme. Když se dělal projekt rekonstrukce náměstí, jedna z možností byla všechno vzrostlé vykácet a vysadit nové stromy stejné velikosti. Nakonec jsme ji ovšem odmítli, protože by to znamenalo mít nejméně deset let mít náměstí bez vzrostlé zeleně. Jdeme raději cestou lokální obměny. Tedy nahrazení těch, které jsou na konci své životnosti a nedají se zachránit.

Jaký má město systém sledování nebezpečných dřevin či stromů a stal se již ve městě v poslední době nějaký případ, kdy pád stromu či větví způsobil škodu?

Helena Mohylová: Jde o průběžnou kontrolu stavu zeleně na počátku vegetace i během ní (např. patrné prosychání koruny, napadení chorobami), o konzultace s odbornými firmami – TS Slaný, ŽIVA, a důležité je také upozornění občanů. Pokud se pamatuji, tak padlá lípa na náměstí způsobila škodu na autě, padlý topol v lesním porostu na Habeši poškodil skleník v zahrádkářské kolonii, zlomená větev v Tomanově ulici poškodila zaparkované auto.

Jaroslav Hložek: Nemyslím si, že je důležité mít nějakou podrobnou evidenci o kontrole každého vzrostlého stromu. Až do takových podrobností evidence nesahá. Nejvýraznějším případem se šťastným koncem byl někdy před třemi roky pád lípy u kašny na náměstí. Padla bez jakéhokoliv varování, a to je právě jádro problému. Okamžitě jsme zkontrolovali ostatní tři stromy a odborníci prohlásili, že jsou zdravé a že stačí jen určitý pěstební zákrok v jejich korunách. Myslím si také, že kromě průběžné naší průběžné kontroly je potřebné využívat místní znalosti lidí, kteří v té které části města žijí. Když budou mít pocit nějakého ohrožení, podezření, že by se v zeleni či u konkrétního stromu mělo zasáhnout, měli by se obrátit na naše technické služby, či přímo na odbor životního prostředí.

Jaká je vlastně odpovědnost města, když pád stromu či větve způsobí nějakou škodu?

Jaroslav Hložek: Byl případ, že při vichřici spadla topolová alej - zabilo to dva lidi v autě - byla tam žaloba vůči určitému městu. Nevím, zda se tehdy prokázalo zanedbání péče o zeleň. Pokud by tom však bylo, odpovědnost města za způsobenou škodu tu skutečně je.

Vzrostou kvůli případným masivnějším zásahům do zeleně náklady v této kapitole rozpočtu a do jaké výše?

Helena Mohylová: Toto nelze dopředu odhadnout, v rozpočtu je dostatek finančních prostředků na běžnou a plánovanou údržbu. Pokud zjistíme v průběhu roku potřebu náhlého většího zásahu budeme hledat v rozpočtu další peníze. Náhradní výsadbu provádíme v rámci schváleného rozpočtu a dále pomocí předepsané náhradní výsadby za povolené pokácené zdravé stromy z důvodu investiční výstavby, které umisťujeme na pozemky města.

Jaké prostředky jsou pro městskou zeleň rozpočtovány na letošní rok a v jakých oblastech?

Helena Mohylová: V rozpočtu je na běžnou údržbu, kterou provádějí TS Slaný na základě smlouvy (sekání a údržba travnatých ploch, údržba keřů, kácení a výsadba) rozpočtováno 5,5 mil.Kč, pro další opatření na zeleni 400 tis. a pro Háje samostatně 1,9 mil. Kč.

V posledních týdnech byl jeden z největších pěstebních zásahů, ale i kácení proveden v ulici Na Sadech Pokáceno bylo několik vzrostlých stromů poblíž domova s pečovatelskou službou, což se prý některým zdejším obyvatelům příliš nelíbilo. Zeptali jsme se tedy několika obyvatelů DPS na jejich názor. Ten je ovšem velmi různorodý. Jedni tvrdí, že obměna zeleně byla již potřebná, druzí, zvláště ti, kteří mají své byty na jižní straně budovy, kde některé stromy kvůli svému stáří zmizely, žehrají na to, že jim nyní bude chybět tak potřebný stín. Ovšem zdraví lidí, kterých touto ulicí projde denně stovky, je jistě přednější.

Sláva Pilík
05. 04. 2009, 16:03

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.