• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Bazální stimulace na ARO v Nemocnici Slaný

Staniční sestra Eva Aišmanová u pacienta, jehož lůžko je opatřeno speciálními perličkovými polštáři. Foto Zdeněk Tvrdek

Eva Aišmanová, staniční sestra Anesteziologicko resuscitačního oddělení slánské nemocnice, patří mezi nezkušenější zdravotní sestry tohoto zdravotnického zařízení. Začínala ve Fakultní chirurgické nemocnici v Praze na Karlově náměstí, následně dva a půl roku sloužila v kladenské nemocnici. Když se její rodina přestěhovala do Slaného, přešla do zdejší nemocnice, kde pracuje již 27 let. V Kladně dělala na ARO, proto když byla před 15lety zprovozněna lůžková část slánského ARO, ráda se vrátila ke známé práci. 

Paní Eva je známa svědomitou péčí o pacienty, kterou chce navíc obohatit o nové prvky. Na oddělení propaguje a zavádí tzv. bazální stimulaci. O co jde?

„Bazální stimulace patří v evropských zemích k velmi oblíbeným ošetřovatelským metodám,“ vysvětluje. „Je rozšířena především v „mateřské zemi“ Německu, Rakousku, Belgii, Holandsku. Zakladatelem konceptu je speciální pedagog, profesor Frölich, a zdravotní sestra Chistel Bienstein.

S novinkou jsem se setkala na semináři v Mostě, velmi mě zaujala. Vloni mi vedení naší nemocnice umožnilo absolvovat kurs v Brně, kde jsem po závěrečné práci obdržela mezinárodní certifikát, jež mě opravňuje aplikovat bazální stimulaci do klinické praxe. Jde o souhrn ošetřovatelských možností, jak podpořit pacienty v komatózním stavu na ventilačních přístrojích. Důležitým prvkem je poskytování vhodných stimulů, díky nimž může u nemocného docházet k rychlejšímu obnovování paměťových stop v mozku.“

„Důležitá je pro nás spolupráce s rodinou, zjistit návyky nemocného,“ pokračovala staniční sestra. „Dozvědět se například chuť jeho oblíbeného jídla, pití, jakou má rád hudbu, vůni. Na základě těchto informací můžeme nemocného stimulovat. Pacient, třebaže v bezvědomí, vnímá. Dává nám o sobě vědět signály, které mohou mít podobu například změny rytmu dýchání, pohnutí hlavy, mrknutí očí a jiných drobných pohybů.

Je toho víc, čím lze vnímání zlepšit. K umytí používáme jeho oblíbené mýdlo, po holení toaletní vodu, do úst vkládáme speciální štětičky namočené v jídle či nápoji, které má rád. Pomocí sluchátek dáme mu naslouchat jeho zamilované hudbě. Vhodná je přítomnost jeho věcí, třeba plyšové hračky příjemné na omak. S úspěchem používáme speciální perličkové polštáře, které nemocným pomáhají uvědomovat si hranici svého těla.“

„Nejdůležitějším prvkem bazální stimulace je ,oznámení nemocnému‘, že s ním budu za okamžik pracovat, dělat ošetřovatelskou činnost,“ zdůraznila Eva Aišmanová. „Toto oznámení nazýváme ,iniciálním dotekem‘. Dotek je mířený na zvolený bod těla, například na levé rameno. Stisknutím tohoto bodu a slovním doprovodem dáváme pacientovi najevo, že se s ním snažíme komunikovat.“

Staniční sestra ARO Eva Aišmanová ještě poděkovala primáři oddělení, lékařům, svých kolegyním za ochotu zavádět bazální stimulaci do praxe. Těší ji pochopení pro novinku ze strany vedení nemocnice a vrchní sestry Jiřiny Sirové. „Do budoucna bych si přála, aby kurz bazální stimulace absolvoval každý zaměstnanec ARO,“ řekla nakonec. „I když si uvědomuji, že to není levná záležitost.“

Zdeněk Tvrdek
27. 03. 2008, 18:37

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.