• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Neplatiči zneužívají slánskou knihovnu k levnému pořízení drahých publikací

Pracovnice knihovny Naďa Rollová a Stanislava Havlíčková řeší, co s neplatiči. Foto Sláva Pilík

Neplatiči - problém, kterým se nezabývají jenom malé firmy či město Slaný kvůli neplacení nájmu v obecních bytech, ale také městská knihovna. Od roku 2007 registruje několik desítek těch, kteří knížky nevracejí a nechtějí po dlouhou dobu ani zaplatit pokutu za svůj přečin. Jsou také takoví, a je jich téměř dvacet, kteří pravděpodobně skončí u soudu. Jejich snahou patrně je využít knihovnu k levnému pořízení pro ně nedostupných nákladných publikací.

O tom, že takový problém v knihovně existuje, není veřejnost tolik informována. Ani o tom, jak hodně snahy musí vyvinout pracovnice knihovny, aby dostaly knížky zpět a mohly být dál využívány v knihovním fundusu. „Máme asi 60 tisíc svazků a těch, které se nám nevrátily, je samozřejmě mizivé procento. Jde ale o takové publikace, které jsou žádané, zpravidla také velmi drahé. Mnozí lidé, kteří mají problémy s vracením knih v termínu, mají k půjčování divný postoj. Snad si myslí, že my musíme být rádi, že si od nás knížku vůbec půjčí a myslí si, že za nevrácení knihy je přece nikdo honit nebude,“ říká vedoucí knihovny Václava Štecha ve Slaném Naďa Rollová. Jenže to je omyl. Knihy jsou stejně jako cokoliv jiného majetkem města a pro jeho zcizení platí stejná pravidla. Pokud kdokoliv knížku, nebo knížky (najednou je možné si půjčit maximálně 15 svazků) nevrátí, následují osobně až čtyři upomínky. Když ani to nestačí, snaží se pracovnice knihovny o osobní návštěvu, aby zapomnětlivce přesvědčily k tomu, aby to, co si vypůjčil, také vrátil. Samozřejmě, že půjčovné dotyčný neplatí, ale při upomínkách a osobní návštěvě mu posléze náklady naskakují řádově o stokoruny. Z původních 200 korun nevrácené hodnoty tak může po upomínkách a osobní návštěvě částka vzrůst vícenásobně. V knihovně registrují nejvyšší dluh jednotlivce ve výši téměř 2000 korun.

Čtenář, který ví, že zapomíná, ale může situaci dopředu řešit. Může si prodloužit výpůjční dobu on-line, přes internet. Pokud poskytne e-mailové spojení, dostává takzvané „předupomínky“ a ti, kteří s počítačem neumí pracovat, se mohou včas s knihovnou domluvit telefonicky. „Ony totiž jsou poplatky za nevrácení zpočátku zanedbatelné, ale postupně to skutečně výrazně naskakuje,“ připomíná Naďa Rollová.

I když upomínka zpravidla situaci vyřeší, u některých lidí to bohužel neplatí. Pak může pomoci až soud. „U dlouhodobějších případů se snažíme ještě o další osobní návštěvu, ale poté již předáváme podklady příslušnému odboru městského úřadu, který podnikne kroky k vymáhání dluhu,“ říká Stanislava Havlíčková, která vede agendu neplatičů. Knihy jsou totiž majetek města a k pohledávce se přistupuje podobně jako u jiného majetku. Původně banální nevrácení knih může skončit až soudním rozhodnutím a třeba i exekucí majetku.

V současné době se celková dlužná částka těch, kteří nevrátili knihy včetně upomínek a nákladů vynaložených pro osobní návštěvu či poštovné, pohybuje kolem 14,5 tisíce korun, za což by se dalo pořídit až 650 nových knih. Horší ovšem je, že některé knihy už nelze do fundusu vrátit. Nedají se už prostě získat. Hrozba soudu ale přece jen částečně pomáhá. „Asi před pěti lety jsme tu měli takový případ, že v den, kdy jsme podklady předali do správního řízení, dotyčný pán přišel a vše, co dlužil, honem v knihovně zaplatil. Jindy, to je asi tři roky, jedna paní z Lisovic všechny knížky přinesla, ale ty citelně páchly kouřem. Nebylo možné je dál půjčovat. Po vysvětlení, jaké by dál následovaly kroky, kdyby knihy neuhradila, paní je na místě raději zaplatila,“ vzpomíná na některé případy neplatičů Naďa Rollová. Knihovna totiž může dluhy vymáhat až deset let.

Podle slov obou knihovnic, jsou tyto případy spíš světlými výjimkami. Liknavost s vracením knih je možná způsobena i tím, že za knihy se půjčovné neplatí. Ten, kdo si chce půjčovat knihy domů, musí jen zaplatit roční registrační poplatek, který je městem stanoven na 100 korun. „Pravdou ale samozřejmě je, že tomu, kdo má problém s vrácením knih, již žádnou další nepůjčíme,“ říká Stanislava Havlíčková. A vedoucí knihovny Naďa Rollová připojuje, že by jistě bylo i dobré o těchto lidech informovat také blízké knihovny, aby bezohlednému půjčovateli, který rád získává, ale nerad vrací, nenaletěly.

Slánská knihovna dělá v době, kdy jsou knížky stále dražší a často nedostupné pro mnohé čtenáře, výbornou službu pro veřejnost. Tato služba město Slaný stojí velké prostředky. Knihovna vymýšlí pro popularitu své činnosti samozřejmě i mnohé akce a snaží se ke knize přivést čtenáře již v ranném věku. Na konci května skončila další zajímavá akce pro děti a jejich rodiče - 3. ročník Velké knihovnické jízdy, naposledy ve třech červnových dnech proběhla náročná a velmi působivá akce Pasování prvňáčků na čtenáře, kterou slánská městská knihovna organizovala společně se slánskými základními školami. Věřme, že noví čtenáři budou služeb využívat plně a dostatečně bez problémů, které u některých dospělých Knihovna Václava Štecha ve Slaném má.

Sláva Pilík
06. 07. 2010, 12:05

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.