• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Zničehonic se málem udusil, zachránili ho slánští lékaři

Jan Podhajský díky slánské nemocnici stále žije. Foto Sláva Pilík

Záchrana lidského života - událost, která na nás působí vždy velmi sugestivně. Lidé, prožívající štěstí, že jim jejich blízký neodešel, zachránění si s velkým vděkem užívají dalšího života. V pozadí případů, kdy jde o záchranu života, tak trochu stojí zachránci - lidé, pro něž je i tato výjimečná událost často každodenní prací i rutinou. Znalosti jim při tom pomáhají, ale někdy se dostanou do situací, které jsou neobvyklé, neočekávané a přitom jde stejně jako v případech známých znovu doslova o vteřiny. Právě takový případ se stal na konci ledna ve Slaném osmašedesátiletému Janu Podhajskému ze Slaného, který se ocitl těsně před prahem smrti. Proti tomu ale byli lékaři slánské nemocnice.

Vše začalo ve čtvrtek 29. ledna. „V půl desáté večer, kdy jsme si s manželkou doma četli, jsem najednou cítil, že mi otéká jazyk. Žena mi podala tabletku Xyzalu, ale jazyk otékal dál. A nejen jazyk, ale i uzliny pod dolní čelistí,“ vypráví Jan Podhajský začátek svého příběhu, který se stal posléze bojem o jeho život. Ve 22 hodin se manželé Podhajští rozhodnout raději jet do nemocnice na pohotovost. Ta ale funguje právě jen do této hodiny, takže spěchají rovnou na interní oddělení. Zároveň z vrátnice upozorňují na jeho případ službu konající sestru. Pan Podhajský byl v té chvíli již tak oteklý, že prakticky nemohl mluvit. „Seběhlo se kolem mne několik lékařů, kteří se rozhodli zajistit mi přívod kyslíku do plic tím, že mi zavedli do krku trubičku. To bylo asi kolem půl jedenácté,“ vzpomíná pan Podhajský na okamžiky těsně předtím, než ho lékaři uvedli do umělého spánku.

Jak uvádí jeden z lékařů, který se následně na další léčbě pana Podhajského podílel, MUDr. David Hejduk, byl pacient přímo ohrožen na životě udušením. „Domníváme se, že se jednalo o druh oddálené alergické reakce, zřejmě na očkování proti žloutence, kterou pacient podstoupil před chystanou cestou do Indie. Otekly mu horní cesty dýchací včetně jazyka a nebylo prostoru pro dýchání. Stejně těžké bylo zajistit akutně dýchací cesty v tomto stavu. Pacient byl krůček od klinické smrti. Stav otoku dutiny ústní, jazyka a krku narůstal každou vteřinou. Lékaři společně bojovali o volné dýchací cesty a když selhaly léky, došlo na zajištění průdušnice orotracheální rourkou, což je trubice zavedená do průdušnice, přes kterou se s nemocným dýchá ventilátorem,“ vysvětluje MUDr. Hejduk. Jak dále uvádí, byla v kritické chvíli bohužel přehlednost hrtanu nulová, takže lékaři dokonce zvažovali operativní otevření dýchacích cest umělým otvorem do průdušnice pod úrovní hlasivek na krku. Tento výkon ale sebou nese také rizika včetně trvalých následků. „Doslova v poslední vteřině se podařilo zavést tenkou orotracheální rourku do správného místa,“ přibližuje rozhodující okamžiky doktor Hejduk.

Poté již následovala další intenzivní léčba na ARO včetně umělého spánku a umělého dýchání ventilátorem. S ústupem otoku byl nemocný vyveden z léčebného spánku, přesto měl ale stále zavedenou trubici do průdušnice. Lékaři velmi dobře pana Podhajského hodnotili jako pacienta nesmírně a nezvykle ukázněného a spolupracujícího, což je v těchto případech velmi důležité. Po dvou dnech pak nastal druhý kritický okamžik, což bylo odstranění rourky s tím, že by nemocný už mohl zvládnou dýchat volně sám. Předpoklad lékařů byl správný a tak vše dobře dopadlo. Jan Podhajský, kterého se lékařům podařilo s velkým úsilím udržet při životě, již dýchal sám a nadále stoprocentně plnil všechna doporučení lékařů. Také díky této vzorné spolupráci byl v pondělí 2. února přeložen již v dobrém stavu na interní oddělení a po dalších čtyřech dnech se vrátil domů.

Do Indie tedy, kam plánoval vycestovat, se bývalý stavební technik Jan Podhajský sice nepodíval, ale dál se může díky rychlému a odbornému zásahu lékařů slánské nemocnice dívat a prožívat svůj další život.

Příčina jeho obtíží není zcela jasná a kromě zmíněné alergické reakce se mluví i o možných problémech pramenících z kombinace tří léků, které v té době užíval. Jak řekli panu Podhajskému nezávisle na sobě dva lékaři, s něčím podobným se dosud ve své praxi nesetkali.

„O to více oceňuji profesionální zákrok, který mi, jak jsem zjistil, zachránil život. Proto bych chtěl ještě jednou všem, lékařům i sestrám, kteří o mne jak na ARO, tak na interně pečovali touto cestou poděkovat. K tomuto poděkování se připojuje i moje žena, která velice oceňuje lidský přístup veškerého personálu k její osobě, včetně ochotného podávání veškerých informací,“ zakončil své vyprávění šťastný Jan Podhajský, který si svou prozíravostí vyhledat v neobvyklé situaci včas lékaře zcela jistě zachránil život.

Sláva Pilík
08. 03. 2009, 15:49

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.