• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Pavel Bartoníček a horská chata Lusitania patří prostě k sobě

Pavel Bartoníček a horská chata Lusitania.

Mezi roky 2002 – 2011 a 2016 – 2018 bylo jméno Pavla Bartoníčka spjato s vedením slánské radnice. Ve funkci místostarosty působil od komunálních voleb v roce 2002, kdy 1. prosince přišel na Městský úřad ve Slaném z Odboru evropské integrace Úřadu vlády ČR. Od té doby je také až do současnosti nepřetržitě zastupitelem.

Když jste v roce 2011 poskytl Slánským listům první z rozsáhlejších rozhovorů (viz www.slanskelisty.cz/sl/zpravodajstvi/180711prvni.php, další pak na www.slanskelisty.cz/sl/zpravodajstvi/180814pavel.php), tvrdil jste, že Vaše budoucnost má jméno horská chata Lusitania. Platí to i po 11 letech?

Samozřejmě. Společně s přítelkyní Janou, třemi dětmi a dvěma psy je Lusitania jedna z mých radostí. Někdy i starost, ale tak už to v životě chodí. Ale nikdy nelituji chvíle, kdy jsem se rozhodl chatu koupit. Stojí na skvělém místě na okraji lesa, dostupná v létě i v zimě. S napojením na turisticky značené cesty, cyklostezky i běžkařské tratě, nedaleko dvou lyžařských areálů (Tanvaldský Špičák, Černá říčka).

Jaký je Váš vztah k Jizerským horám?

Jizerky mám dlouhodobě velmi rád. Fascinuje mě nejen jejich překrásná a rozmanitá příroda, ale i bohatá historie. Lusitania, ležící v nadmořské výšce 632 metrů, má navíc výbornou polohu pro výlety do všech stran. Přesně v duchu úvodu na www.lusitania.cz: Přijeďte k nám, … a jste v Jizerkách! Je tu krásně celoročně! 

Které zajímavosti jsou z Lusitanie na dosah?

Nejbližšími cíly jsou třeba vodopády na Černé Desné, přehradní nádrž Souš, Riedelova hrobka v Desné, samota Sovín, osada Novina, lokalita protržené přehrady a údolí řeky Bílá Desná, či 365 kamenných schodů do osady Mariánská hora ke kapličce a pamětní desce F. Schillera. Tanvaldský Špičák s kamennou rozhlednou či naproti ležící rozhledna na Světlém vrchu, ale i Albrechtice s kostelem Sv. Františka z Pauly a hřbitov s mauzoleem rodiny Schowanek. Trochu delší výšlap do protilehlého svahu nabízí například Příchovice s kostelem Sv. Víta, rozhlednou Štěpánka a malebnou Tesařovskou kaplí, nebo Bukovec a Jizerka s rašeliništěm a Safírovým potokem. Pro zdatnější chodce pak třeba Mariánskohorské boudy a vrch Jizera (1122 m. n. v.) či Smědavská hora s připomínkou dvou leteckých neštěstí z dubna 1992. Nebo Josefův Důl a vodopády na Jedlové. Těch zajímavých míst je opravdu nepřeberné množství.

Stal jste se tedy jizerskohorským patriotem?

Jako člověk z nížiny jsem v Jizerských horách fascinován zašlými stopami lidské činnosti, ale i připomínkami všudypřítomných tragédií, které připomínají různé kříže a pomníčky. A příběhy s nimi spojenými. Některé zveřejňujeme na www.facebook.com/Horska-chata-Lusitania-102473118527983. Od Lusitanie jsou nejblíže Fuchsův kříž na Černé Desné, Hoffmannův kříž u Noviny a Pomník katastrofy na Bílé Desné. Ale také třeba Bartelův kříž, Linkeho kříž, U plechového Pánaboha, Pařízkův kříž, Gackův pomníček, Kříž Jiránka a Kosinové, Haba a Hübnerův kříž.

Patriotem se však cítím ve Slaném a Otrubech, kde žiji. Zde se narodily všechny mé děti a tady naše rodina žije již přes 150 let. Stejnou dobu několik generací našeho rodu (z matčiny strany to jsou Hořejší a Durasové, zatímco Bartoníčci pochází z východních Čech) obývá hostinec U české lípy, v jehož staletých zdech s rodinou také bydlíme.

Takže odstěhování natrvalo na Lusitanii nehrozí?

Určitě ne. Někteří Slaňáci sice měli pocit, že poté, co jsem se rozhodl již nepokračovat v práci jako slánský 1. místostarosta, tak Slaný definitivně opouštím a stěhuji se do Desné na Lusitanii. Těm jsem vždy vysvětloval, že konec práce na městském úřadě pro mě rozhodně neznamená konec světa. Zvláště, když jsem skončil na základě svého vlastního rozhodnutí. A že i mimo komunální sféru existuje plnohodnotný život :-)

Vynořilo se kolem toho dokonce množství spekulací. Někteří lidé prostě nemohli pochopit, že odcházím z dobře honorované pozice, protože už mě práce v těch podmínkách prostě přestala těšit.

Jako člověk milující hory a jejich rozmanitou krajinu jsem však rád, že na Lusitanii mohu pravidelně zavítat a načerpat zde životní energii vždy, když potřebuji. Ať už pěšími výlety po okolí, štípáním dřeva na zimu, ale i jen večerním posezením u ohně a překrásnými panoramaty v okolí chaty. Není náhodou, že Jizerskohorské bučiny byly v červenci 2021 jako první česká přírodní památka zařazeny na seznam přírodního Světového dědictví UNESCO.

To zní velmi positivně, jak jste však prožívali různá omezení během dlouhého boje proti čínské chřipce covid?

Musím se přiznat, že některým opatřením státu jsem příliš nerozuměl. Jako když bylo zakázáno opustit katastr obce, ale zároveň bylo možné odjet na dovolenou do zahraničí, dokonce i mimo Evropu. A pak odtud do republiky třeba přivézt novou variantu koronaviru. Ale jsem životním optimistou a tak jsme se rozhodli čas, který pobytu návštěvníků na naší chatě nepřál, využít k renovaci.

Povedla se a tak od léta 2020 jednopatrová budova naší horská chaty Lusitania v Desné nabízí ubytování v 5 pokojích o kapacitě 20 lůžek. Přízemní pokoj může být využit i pro pohybově hendikepované. Oproti předchozím rokům však pronajímáme již pouze celý objekt a přednost mají prodloužené víkendy či týdenní pobyty.

Jste dlouhodobě jeden z nejaktivnějších zastupitelů v našem městě. Daří se Vám zkušenosti ze zastupitelstva využit i v péči o horskou chatu?

Považuji si za čest, že mohu být ve Slaném zastupitelem již v pátém volebním období. Mám důvěru dlouhých 20 let a věřím, že jsem své spoluobčany nezklamal. Nikdy jsem nepatřil mezi ty, kteří si písemné materiály pročítají poprvé až při jednání zastupitelstva. Nebo mezi ty, kteří hlasují podle zákulisních dohod. Proto je má situace poněkud těžší, než tomu bylo dříve. Nyní jsem obklopen jakousi národní frontou, kde většina přijímá taková rozhodnutí, že v podnikání by již následoval krach. Pro některé se stává normalitou, že zamlžují pravdu, účelově odvádějí pozornost od věcí, které se tzv. nehodí do krámu a nemají problém město zadlužit, aniž vypůjčené finance využijí ke snížení nákladů města, nebo k opravám a rekonstrukcím. V zastupitelstvu lidé, kteří mnohdy nejsou placeni za výkon, ale jen za svoji přítomnost v práci, rozhodují o mnohamilionových částkách, aniž jim dochází základní ekonomické zákonitosti. Takové to prosté účetnické „má dáti – dal“.

Takto se já na Lusitanii nemohu chovat. Nemohu a ani nechci. Když hostům sdělím, že je k dispozici plně vybavená kuchyň s ledničkou a mrazákem, elektrickým sporákem s troubou a myčkou, musí to vše být k dispozici. Za to ručím svým jménem.

Když si návštěvníci přečtou, jaká je cena a zaplatí ji, nemohu od nich po příjezdu s odkazem na vícepráce vyžadovat další platbu, jak se stalo ve slánském zastupitelstvu zvykem. To by byl podraz, který si nemohu a ani nechci navykat.

Chcete čtenářům něco vzkázat na závěr?

Žijeme v době, ve které se lidé různých názorů často sveřepě staví proti sobě, místo, aby se snažili vzájemně hledat to, co je spojuje. Pobyt v přírodě může do života přinášet harmonii, alespoň v mém případě to tak na Lusitanii vždy funguje. A i když je v naší vlasti mnoho krásných míst, pobyt v lůně Jizerských hor má stále své neopakovatelné kouzlo.

Děkuji za rozhovor.

Zkrácená verze tohoto rozhovoru byla zveřejněna v květnovém vydání Slánských listů.

Libor Pošta
04. 08. 2022, 20:14

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.