• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Násilí zlodějů ve Zlonicích se stupňuje, služebna nefunguje

Ruce paní Veselé jsou po pádu samá modřina. Foto Sláva Pilík

Neuplynulo ani deset dní od otřesného případu napadení prodavačky ve zlonické prodejně Jednoty a jsou tu další případy fyzického napadení spojeného s krádežemi, které se v obci staly v rozmezí necelého týdne a dokonce za bílého dne. Policie je zatím poměrně bezradná, k dispozici jsou alespoň částečně městští strážníci. Zloději jsou dokonce tak drzí, že v prvním případě krádeže za pár dní přišli nakupovat a k platbě použili odcizenou stravenku.

Případ asi šedesátileté občanky Zlonic, paní Z., která si přišla ve středu kolem 11. hodiny nakoupit do Jednoty, je přece jenom lehčího rázu. Při odchodu z prodejny zadem za budovou, kde nyní má sídlit oddělení Policie ČR otevřené již loni, směřovala na blízké sídliště. U schodů ve svahu se k ní přitočili nějací lidé, vytrhli jí tašku s nákupem i peněženkou a zmizeli. Lidé volali státní policii, ale ta byla u jiného případu, tak se věci ujali městští strážníci. Paní vyslechli a zjistili, že mimo jiné měla v tašce tři stravenky Ticket restaurant. Policie doporučila prodejně jednoty sledovat nakupující, protože by se mezi nimi mohl objevit ten, kdo bude platit ukradenou stravenkou - tedy podezřelý. To se také stalo v sobotu 31. ledna ráno v devět hodin. U pokladny platila odcizenou stravenkou asi čtyřicetiletá žena a tak vedoucí prodejny přivolala policii. Státní policie znovu nemohla přijet, a tak znovu případ řešili strážníci, kteří podezřelou vyslechli a věc posléze předali k dalšímu vyšetřování Policii ČR. Jak nám sdělila tisková mluvčí kladenské policie je tento případ řešen zatím jako trestný čin krádeže při sobě nikoliv jako loupež, ale vyšetřování, při kterém může dojít k překvalifikování skutku, ještě neskončilo.

Ještě horší případ přepadení člověka za účelem okradení se stal ve čtvrtek 5. února. Znovu se tak stalo kolem jedenácté hodiny, kdy byla přepadena a oloupena pětadevadesátiletá žena bydlící v Nádražní ulici.

Přitom jí útočník způsobil zranění v obličeji, na noze a levé ruce. Okolnosti drastického napadení staré ženy jsme vzhledem k okolnostem případu zjišťovali den poté přímo ve Zlonicích. Paní Matourková - majitelka prodejny v ulici vedoucí na Lisovice, ve které chvíli před přepadením paní Veselá nakupovala, si na začátek případu pamatuje. „Byl to takový mladík slušně vypadal, ale nic u nás nekupoval. Byl se poptávat na práci, že prý ho posílají ze slánského „pracáku“. Prý jestli bych nevěděla tady v tom konci o něčem na práci. Vzpomínám si, že tu před časem taky párkrát byl, ale koupil jen nějaké sušenky, nikdy nic velkého,“ vzpomíná paní Matourková s tím, že by možného pachatele přepadení poznala.

V obchodě byla přepadená paní Veselá ještě se svou sousedkou. Když nakoupily, vydaly se obě zpátky do kopce k domovu. Asi v půli cesty se k nim přidal stejný mladík, který se předtím vyptával na práci dole v prodejně. Zapředl rozhovor a pokračoval s paní Veselou dál i poté, když se sousedka rozloučila a šla dál ke svému bydlišti. Přestože jde o velmi citlivou záležitost, odvážili jsme se vyptat se na chvíle před přepadením samotné paní Veselé. Na svůj věk neobvykle čiperná žena, členka Sokola, bere celý případ s neskutečným nadhledem, i když jí v okamžiku přepadení bylo velmi těžko. „Ten kluk vypadal jak nějaký student, mluvil věcně, vysvětloval mi, že se byl ve Zlonicích ptát na práci a chtěl vědět, kde je tady nádraží. Bylo mi ho líto, pořád popotahoval nosem a povídal, nebyl ale vůbec dotěrný. Když jsme došli k našemu domu, tak jsem mu nic netušíc řekla, aby počkal na chodníku, že mu na tu jeho rýmu přinesu nějaký kapesník,“ vzpomíná si paní Veselá.

Do dvířek u svého domu však již nedošla. Udělala pár kroků a najednou s ní mladík surově trhl, jak jí chtěl sundat tašku s nákupem za 118 korun, asi sedmi sty korunami a osobními věcmi, kterou měla zavěšenou na ruce. Stará paní Veselá padla obličejem na chodník do bláta a pachatel utekl neznámo kam. Když později přivolaná policie prohledala okolí a také nádraží, nikoho již nenašla. „Dlouho jsem ležela na zemi, pak mi začala být zima na ruku, tak jsem se snažila zvednout,“ povídá bez problémů paní Veselá. Ležela daleko od plotu a nemohla se ho, jak sama říká, přidržet aby se zvedla. Posléze se jí to podařilo a dokázala dojít do vedlejšího domu k sousedce. Ta, když viděla kamarádku, ze které crčela krev, se úplně zděsila. „Byla tak rozrušená, že jsem se o ní úplně bála,“ říká s neuvěřitelným humorem paní Veselá.

Sousedka okamžitě zavolala policii, pak telefonicky informovala dceru paní Veselé, postarat se o babičku doběhl téměř okamžitě její vnuk, který zavolal záchranku. Stará paní pádem a nárazem přišla o zubní protézu, která se jí rozlomila na tři kusy, utrpěla velkou tržnou ránu na bradě a na noze a velké zhmoždění levé ruky.

V nemocnici ve Slaném ale dlouho nedokázala vydržet, lékařům dokonce zakázala, aby jí ránu na bradě sešili a už vůbec nechtěla být hospitalizována přes noc. Přijela si pro ní její dcera, odvezla ji ještě odpoledne ve čtvrtek domů a starala se o ni. Podobný případ se pětadevadesátileté paní Veselé nikdy v životě nestal a svým způsobem jí je stále pachatele líto, když působil tak slušně a dokázal se snížit k takovému činu. „Kdysi chodili po vesnicích a kraji taky různí pobudové. Ono se o nich vědělo. Taky se jim říkalo „obejdové“. Občas se snažili dostat se někomu na kloub, k něčemu si přijít, ale nikdy se nestalo, že by provedli něco podobného. Byli také lidé, co chodili po žebrotě, ale že by za bílého dne někoho přepadávali, to tedy ne,“ vzpomíná paní Veselá a dodává, že ani nemá strach, kdyby toho zdánlivě slušného mladíka znovu potkala. „Řekla bych mu, že když mi ty moje věci zase vrátí, nic s tím nebudu dělat,“ povídá neohroženě, když spolu pijeme kafe. Já normálně, ona zatím ještě brčkem. Těžký pád na tvrdý chodník přestála díky štěstí i své dobré kondici poměrně dobře. Ale kolik takového štěstí mohou mít staří lidé proti mladým násilníkům? Vždyť nekontrolovaný pád na chodník u tak starého člověka může znamenat i ohrožení života. Kdo se postará o jejich bezpečnost?

Případ paní Veselé, na které se pachatel dopustil fyzického násilí a okradl ji a způsobil škodu patrně i vyšší než pět tisíc korun, vyšetřuje policie poněkud překvapivě nikoliv jako loupež(přestože pachatel použil při krádeži násilí a svou oběť zranil), ale rovněž jako krádež při sobě.

Starosta Zlonic Rudolf Čížek potvrzuje, že případy krádeží a s tím spojeného násilí ve Zlonicích v takové míře ještě nebyly. „Ano už je to přehnané a důvod je stále stejný. Policie stále nemá lidi. A rozšíření služeb městské policie si nemůžeme kvůli financím dovolit. Už nyní za služby, které nejsou zdaleka nepřetržité, platíme ročně dva miliony korun Slanému. Kdyby jsme je zdvojnásobili, budou to čtyři miliony, což by byla vlastně šestina ročního rozpočtu našeho městyse i připojených několika obcí,“ říká starosta s tím, že strážníci se nyní po napadení prodavačky snaží více soustředit právě na prodejnu Jednoty.

Situace ve Zlonicích je v posledních týdnech skutečně velmi nepříjemná. Některé dny dobrovolně hlídá některá místa i šéf bezpečnostní agentury Renbo pan Davídek se svým rotvajlerem. Ani strážníci neví, co dělat dřív a Policie ČR je stále za mřížemi. Ano, právě mříže hlídají zamčený vchod do nové služebny PČR ve Zlonicích po většinu dnů v týdnu. A přitom právě za nimi by měli být pachatelé zlého násilí na nic netušících zlonických občanech.

Sláva Pilík
17. 02. 2009, 11:09

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.