Inspekce trvá na provedení vrtů podle bývalého projektu
Od druhého letošního vydání Slánských listů se věnujeme problematické situaci ohledně nálezu vysoce agresivní vody ve studni u ploché dráhy. V minulém čísle jsme přinesli názory jak České inspekce životního prostředí , která má jako zdroj znečištění studny v podezření bývalou slánskou skládku komunálního odpadu, tak názor starosty města, který tvrdí, že z této skládky je nemyslitelné, aby cokoliv uniklo. Ve světle tohoto rozporu jsme pokračovali v získávání dalších informací.
Na naše otázky nám tentokrát odpověděl přímo vedoucí oddělení ochrany vod při České inspekci životního prostředí Ing. Robin Náse.
Už jste se někdy setkali při vaší práci s tak masivně zasaženou vodou jako nyní ve Slaném? Z čeho ČIŽP usuzuje, že zdroj nečištění pochází z bývalé později rekultivované skládky komunálního odpadu?
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) řeší problematiku odstraňování starých ekologických zátěží. S touto problematikou souvisí i kontaminace podzemních vod. Ve většině případů se jedná o znečištění způsobené činností průmyslových podniků. Především se jedná o ropné látky, chlorované uhlovodíky, těžké kovy. Znečištění zjištěné ve studni ve Slaném indukuje možnost průsaků skládkových vod. Tento předpoklad bude ověřen až po realizaci vrtů, které budou umístěny v původně stanoveném prostoru tak, jak je obsaženo v Projektové dokumentaci rekultivace skládky Slaný – Netovice.
Jaký může mít toto znečištění dopad na životní prostředí v okolí?
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o znečištění podzemních vod arsenem, železem, niklem s velmi nízkým pH (hodnota kvality vody - pozn. autora), může v případě migrace tohoto znečištění dojít k rozšíření kontaminace do širšího okolí. Za účelem zjištění rizikovosti kontaminace podzemních vod je třeba zpracovat analýzu rizik, která posoudí rozsah znečištění a jeho dopad na zdraví lidu a ekosystém.
Pokud bude s konečnou platností prokázáno, že za znečištění vody v okolí skládky může město Slaný, jaké sankce mu hrozí? Tuto otázku je možné zodpovědět až po získání podkladů, které budou mít dostatečnou vypovídající hodnotu.
Jak to v takovém případě zpravidla bývá s majiteli studní, které jsou v pásmu ohrožení a dá se vůbec posoudit, či odhadnout, jaký prostor může být kontaminací ohrožen? Ano a to právě na základě zpracované analýzy rizik.
Město Slaný má na krku další starost. Inspekce životního prostředí, oddělení ochrany vod ústy svého vedoucího trvá na tom, na rozdíl od tvrzení starosty, že monitorovací vrty nebyly provedeny v souladu se stanovenou projektovou dokumentací a chce, aby byly provedeny dodatečně. Navíc má obavu o možnou kontaminaci podzemních vod a dopad znečištění na okolní ekosystém.
V otázce odpovědnosti za případné náhrady škody těm, kteří nebudou moci vodu ze svých studní čerpat (zatím je ale zjištěný pouze případ u ploché dráhy), uvedl pan Náse možnost aplikovat příslušný paragraf tzv. vodního zákona. A ten říká, že dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil.
Sláva Pilík
17. 02. 2009, 11:47
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01