• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Invalidní manželé dostali od paní z Velvar auto!

Manželé Bielikovi u svého auta z Velvar. Foto Zdeněk Tvrdek

Na tu srpnovou noc v loňském roce manželé Bielikovi z Mostu hned tak nezapomenou. Asi hodinu po půlnoci je probudil zvonek. Zvonění nepřestávalo; pan Bielik jako první se zvedl z lůžka, zamířil ke dveřím. Otevřel; před ním soused z přízemí. „Hoří vám auto!“ Nechtěl věřit svým uším. Jak jen mohl, sedmdesátiletý invalidní důchodce pospíchal k oknu chodby. Stačil jediný pohled dolů, aby uvěřil. Jako fagule hořela před domem dvě auta! Jedno bylo jeho. Postarší, ale stále výkonná Škoda 105. Zavolal policii.

 Za několik dní na to hořely v Mostě další čtyři vozy. Grázlové se bavili, policie byla bezradná.

Takhle to tedy začalo. Bielikovi ztrátou automobilu přišli o svého hlavního pomocníka. Paní je po těžké operaci srdce, manžel ji týdně vozil na kontrolu k lékaři. Oba mají těžkou cukrovku. Co teď? Dobře věděli, že se již na žádný automobil nezmůžou. Z důchodu mohou akorát skromně žít. O tom, že zhruba šedesát, sedmdesát kilometrů od nich žije někdo, kdo jim pomůže, neměli zdání. Nevěřili na zázraky. Teď věří…

Libuše Chroustová z Velvar je věřící, zvyklá lidem pomáhat. Mnoho lidí z města i okolí ji dobře zná, dlouhá léta pracovala jako odborná asistentka v místní zubní ambulanci. Doktoři ji brali jako jim rovnocenného pomocníka. Paní náhodou shlédla televizní šot o řádění žhářů v Mostě s tím, jak byli postiženi manželé Bielikovi. „Když jsem šla spát, přemýšlela o neštěstí, které je postihlo, a najednou mě napadlo, že bych jim mohla darovat naše auto,“ řekla mi paní Chroustová. „Od doby, kdy manžel zemřel, vůz odpočíval v garáži, děti ho nechtěly, já nejezdím…“ .

Usínala s rozhodnutím, že nešťastníkům z Mostu pomůže. Ráno zavolala do ústecké televizní redakce. Autora šotu o hořících automobilech požádala o kontakt na Bielikovi. Prozradila, že jim chce darovat svoje auto. Reportér, byť zkušený, byl velmi překvapen. Darovat auto, s tím se ještě ve své praxi nesetkal. Rychle však vycítil, že to pro něho bude zajímavý námět. Paní slíbil, že kontakt sám zprostředkuje. Jak řekl, udělal. Vzal kameramana, zajeli do Mostu, vzali překvapeného pana Bielika a namířili si to do Velvar.

Když se objevili, byla překvapena i paní Chroustová. Tak rychlý posun v realizaci svého rozhodnutí nečekala. Ján Bielik stále nechtěl věřit, že je to možné, že jim někdo zdarma daruje tolik potřebné auto. Až když mu paní v garáži ukázala pohlednou zachovalou Škodu 105, tedy značku, jakou měl jeho předešlý vůz, dokonce o rok mladší, a před televizní kamerou potvrdila, že auto je jeho, uvěřil. Nestačil děkovat. S vozem však ještě neodjel. Ukázalo se, že bude nutné odstranit drobné závady, jež vznikly delším pobytem v garáži. I to zařídila paní Chroustová. Do tří dnů je pohotově zvládli místní opraváři, pánové Stýblo a Bílek, zařídili i technickou prohlídku. Opravu pan Bielik zaplatil, teprve potom sedl za volant, a po upřímném rozloučení vyjel již se svým vozem do Mostu.

Zvědav, jak Bielikovi dar využívají, objevil jsme se v hornické metropoli před jejich bydlištěm. Paní, jež právě vyšla z paneláku, mi potvrdila, že jsem opravdu před domem, kde manželé bydlí. Dokonce ukázala vůz, který jim byl darován. Potvrdila, že invalidní manželé, moc hodní lidé, Škodovku plně využívají. Bielikovi mě rádi poznali. Jsou to opravdu milí lidé. Znovu paní Chroustové moc děkovali, jsou šťastni, že opět mají auto, svého neocenitelného pomocníka. Věří, že hodnou dárkyni budou moci přivítat v Mostě.

Než jsem se vydal na sever, aniž by paní Chroustová o zamýšlené cestě něco věděla, řekla skromně: „Víte, nepokládám tento dar za něco mimořádného. Celý život jsme s manželem lidem pomáhali, určitě by s mým rozhodnutím souhlasil. Navíc jsem ráda, že naše auto pomáhá lidem slušným, hodným, pro které je dopravní prostředek životní nutností. Již třikrát mě Bielikovi navštívili, stali jsme se dobrými přáteli.“

Zdeněk Tvrdek
29. 01. 2008, 15:05

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.