• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Největším kritikem přístupu Slaného k rozpočtu byl komunista Peška

Ladislav Peška velmi kritizuje například zvyšování nájmů. Foto Sláva Pilík

Poslední zasedání slánského zastupitelstva v prosinci minulého roku se neslo hlavně v oblasti projednávání rozpočtu, tedy nejdůležitějšího dokumentu pro rok 2009. V diskuzi k různým otázkám programu a hlavně k rozpočtu patrně nejčastěji a nejvýrazněji vystupoval Ladislav Peška, zastupitel z tábora tzv. opozice. Občané většinou názory opozičních zastupitelů příliš neznají a ne vždy se totiž objeví publikovány, přestože mnohdy jsou zajímavé. Na jednání zastupitelstva příliš občanů svědky této diskuze nebylo, a proto jsme požádali Ladislava Pešku o odpovědi na otázky, které se týkají právě diskuze, která se na prosincovém zastupitelstvu odehrála.

Jedna z vašich připomínek na jednání zastupitelstva byla k přístupu městské rady ke zvyšování nájemného v městských bytech. Jaký je váš názor na to, že dosud město zvyšovalo regulované nájemné zpravidla v maximální míře, jakou umožnil zákon?

K této otázce mohu snad říci to, že dlouhodobě patřím k hlasitým kritikům přístupu vedení města k bytové problematice. Připomenu především svoji hlavní výhradu – tzv. bytový fond, který vznikl při privatizaci městských bytů ve Slaném a jehož hlavním účelem bylo iniciovat další bytovou výstavbu. Bohužel více než 350 milionů korun, které se podařilo v tomto fondu shromáždit, bylo z rozhodnutí vedení města a taktéž současné pravicové koalice vesměs použito na zcela jiné účely, než jak by název napovídal, tj. na bytovou výstavbu. Město mohlo za tyto peníze vybudovat cca 200 – 250 startovacích či sociálních bytů, které by výrazně napomohli řešení bytové otázky ve Slaném. Místo toho jsme svědky jen omezené výstavby soukromých firem, která se zaměřuje především na dražší řadové domy či luxusní byty. A mé výhrady k postupu městské rady při stanovení výše nájmu v bytech s regulovaným nájemným jsou tak jen dalším vyjádřením nesouhlasu s bytovou politikou vedení města. Domnívám se, že zvýšení nájmu o cca 100% proti stavu roku 2007 je neodůvodněné a ekonomicky neopodstatněné. Již dnes má město čistý příjem z nájmů v městských bytech cca 15 milionů korun ročně. A nic nás nenutí tento příjem zvyšovat – pouze městská rada.

Krajské zastupitelstvo odsouhlasilo vracení poplatků v krajských zdravotnických zařízeních pacientům. Kritizoval jste, že město Slaný se patrně nezabývá změnou konkurenčního prostředí a slánská nemocnice může být takto v nevýhodě. Co si o této situaci myslíte a jak by, podle vás, měla postupovat slánská městská rada, aby městská nemocnice v nevýhodě nezůstala?

Já jsem nekritizoval město Slaný, já jsem se dotázal Ivo Rubíka, starosty města, zda se městská rada zabývala či hodlá zabývat vzniklou situací. Absolutně odmítavá reakce starosty i některých radních se vůbec touto nově vzniklou situací zabývat svědčí o tom, že jejich politické smýšlení výrazně dominuje nad střízlivou ekonomickou úvahou. Příjem z poplatků totiž není pro slánskou nemocnici nijak rozhodující, je to spíše jen doplněk její ekonomické bilance. A tak může být mnohem vážnější problém případný úbytek pacientů, který zde opravdu může mít významný ekonomický dopad. Je logické, že pokud blízká kladenská krajská nemocnice znamená pro pacienta s delším pobytem v nemocnici v podstatě nulové finanční zatížení, pak několik stovek či tisíc korun vybíraných v městské slánské nemocnici může být pro řadu pacientů významným argumentem, aby se rozhodli pro Kladno. Slánská nemocnice totiž v tomto případě bude postrádat platby od zdravotních pojišťoven, které jsou pro její ekonomickou bilanci stonásobně důležitější, než poplatky od vlastních pacientů.

Variant dalších scénářů může tedy být hned několik – buď bude městská rada strkat hlavu do písku a tvářit se, že tento problém neexistuje, jako to dělá v současné době, nebo bude hledat vhodná řešení, jak tento zjevný handicap slánské nemocnice směrem k pacientům odstranit, nebo alespoň zmírnit.

Podle vás se každoročně zvyšuje meziroční ztráta v hospodaření VSH. Co si myslíte o situaci, kdy město, jak jste uvedl, musí sanovat letos již 10 milionovou ztrátu za rok?

Překvapuje mne, s jakým poklidem přijímá městská rada informaci, že městem provozované zařízení vykazuje provozní ztrátu cca 1 milion korun měsíčně. Dotazoval jsem se vedení města, zda se tímto problémem zabývalo a s jakými výsledky, ale konkrétní odpovědi jsem se nedočkal. Řekl bych, že především v tomto případě se projevuje negativně skutečnost, že ve vedení města je minimum lidí, kteří by rozuměli reálné ekonomice, běžným pravidlům tržního hospodářství. Byli schopni zpracovat marketingový plán, který by obstál i v silné konkurenci a za nepříznivého trendu rostoucích provozních nákladů. A tohle je jen jeden z důsledků …

V zastupitelstvu je v posledním volebním období diskutována i otázka odměn zastupitelů, členů komisí a výborů. Na posledním jednání byly schváleny odměny členům komisí a výborů, kteří nejsou členy zastupitelstva. Jaké odměny by byly adekvátní pro slánské zastupitele a co si vůbec o odměnách pro volené funkcionáře v městských orgánech myslíte?

Je vždy složité, když někdo má stanovovat výši odměny sám sobě, jak je to vyžadováno v případě odměn členů zastupitelstva nebo městské rady. Ale nemyslím si, že v případě odměn členů rady, členů zastupitelstva a členů komisí jsou tato pravidla nastavena právě nejlépe. V případě členů zastupitelstva je tato odměna spíše symbolická, činí 300 Kč měsíčně, a je výrazně pod normou stanovenou pro tuto situaci příslušnou vyhláškou. V případě členů komisí a výborů je obvykle navrhována částka 1000 Kč za každé zasedání, což mi připadá až poněkud luxusní. Na straně druhé je skutečností, že občané se do práce komisí příliš nehrnou. Ale obávám se, že teď v podstatě v polovině volebního období je obtížné tato přijatá pravidla nějak výrazněji měnit.

Sláva Pilík
20. 01. 2009, 20:52

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.