• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Radim Jíra (kladenský herec):
V českém humoru by přivítal více inteligence

Radim Jíra v herecké šatně Středočeského divadla Kladno. Foto Vladimír Rogl.

Ve Středočeském divadle Kladno byla začátkem dubna premiéra anglické komedie ze studentského prostředí - Charleyova teta, která baví diváky na celém světě už přes sto let. Teď se s ní baví diváci v Kladně.

V této nestárnoucí hře - v dámském převleku „tetičky“ - exceluje v roli lorda Fancourta Babberleyho mladý herec Radim Jíra, který v kladenském divadelním souboru hraje druhou sezónu.

Můžete mi prozradit, jak se Vám tato role hraje?

Velmi dobře. Já mám vůbec rád takovéhle svižné komedie, kdy je děj do určité míry v mé moci. Měl jsem podobnou roli – ve francouzské komedii „Blbec k večeři“, kde jsem hrál právě toho Blbce. Ale to bylo ještě v Horáckém divadle v Jihlavě.

Jak se ale cítíte v dámském převleku? To bylo poprvé?

Musím zapátrat. Ano, hrál jsem v Hrobce s vyhlídkou v úpravě pana režiséra Davida Drábka, který úplně změnil původní příběh. Jde o to, že spisovatel, který se vydával za spisovatelku, se nakonec tou spisovatelkou stává sám. Takže ty dámské šaty na jevišti jsem si už vyzkoušel.

Je Vám anglický humor blízký ?

Anglický humor mám moc rád, líbí se mi takový sušší ostřejší humor. Dělat ho ale, to žádná legrace není. Dobře udělat anglický humor umí dnes už jen málokdo. Dříve to bylo Řemeslo, ale éra pánů Vosků či Benešů, kteří ho ovládali naprosto brilantně, je přece jen nenávratně pryč.

Liší se vlastně anglický humor od českého?

Humor je humor, je to jistý zázrak, ale těch způsobů, jak rozesmát lidi, je více. Nehledě k tomu, že každý se směje něčemu jinému. Ovšem, klasický český humor se rozhodně s tím anglickým nedá srovnat. V součastném českém humoru bych přivítal trochu více inteligence.

Patří „teta“ k Vašim nejoblíbenějším rolím nebo je to jen jedna z řady jiných?

Je to hravá role, ve které se cítím dobře, ale moje vysněná role to není.

Máte sám nějakou, jak říkáte, vysněnou roli?

Vysněná role se mění podle mé životní etapy, ve které nacházím. Rád bych si zahrál, a myslím si, že stále bych tomu ještě odpovídal věkově, Amadea, protože mám rád jeho autora, britského dramatika Petera Schaffera. V jeho hře Equus jsem si už zahrál Alana Stranga. Myslím si, že je úžasný dramatik.

Co takový Romeo nebo Hamlet?

Ani ne, tyto role mě nikdy moc nelákaly.

Cítíte se tedy spíše jako komik?

Na tuto otázku jsem už někde odpovídal. Nemám rád slovo komik. Co je to vlastně komika? Já mám rád laskavý humor, humor, který umí rozesmát a pohladit. Spíše bych řekl, že se cítím jako humorista. A chtěl bych být laskavým humoristou.

Tak si říká i kladenský básník a písničkář Pepík Fousek. Znáte ho?

Znám. Ostatně, jeho nejnovější knížka čeká na polici s dalšími, dosud nepřečtenými.

Čím jste chtěl být jako malý kluk?

Tak to mám přesně nalajnované. Nejprve jsem chtěl být popelářem, potom kosmonautem. Z kosmonauta jsem v první nebo ve druhé třídě slevil na letce, ale od třetí třídy jsem už definitivně chtěl být hercem.

Kdybyste nebyl hercem, čím jiným byste se nejspíš živil?

Takové vysněné povolání by byl rentiér, což se mi pravděpodobně nesplní. Jinak se ale domnívám, že bych se mohl slušně uživit prací u počítače, což je můj koníček už od dětství. Například mne velmi zajímá počítačová grafika.

Zdědil kousek talentu po Vás i Váš syn?

Šimonovi budou teprve tři roky a po tatínkovi je spíš divoch, takže to vypadá, že si s ním ještě užijeme. Zjišťujeme u něho ale určité pohybové nadání, které má zřejmě po mamince, tanečnici a choreografce.

Kladno je Vaše čtvrtá štace...

Ano, ale je to také první divadlo, ve kterém zůstávám déle než dvě sezóny.

Co Vás tedy zde drží?

Je to především kolektiv, což je nejdůležitější, když se dělá divadlo. Nemohu si stěžovat ani na vedení. Líbí se mi tady, a proto tu také setrvávám.

V čem Vás ještě diváci uvidí?

Teď chystáme poslední premiéru této sezóny, a budou to Tři mušketýři, ale bude se to jmenovat nějak jinak. Měl bych hrát Aramise.

Měl jste pár epizodních rolí v televizních filmech. Máte chuť si zahrát nějakou větší roli ve filmu?

Určitě, i když je to složitější se k nějaké hezké roli dostat a pak skloubit chod divadla s případným natáčením. Rozhodně bych se ale takové příležitosti nebránil.

Jak se cítíte, když si diváci po úspěšném představení opakovaně vynutí Váš návrat na jeviště?

Je to příjemný pocit a vlastně i ocenění naší práce. Nebyl bych proto upřímný, kdybych řekl, že mne to nepotěší.

Kdybyste měl vzkázat něco našim čtenářům – co by to bylo?

Choďte do divadla, vypněte televize a žijte společenským životem! Rádi Vás v hledišti uvidíme.

Vladimír Rogl
09. 05. 2007, 15:58

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.