• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Vladimír Kryštof Maliňák (herec):
Jeho láskou je středověk

Vladimír Kryštof Maliňák obdivuje historii i stará umělecká díla. Foto Vladimír Rogl.

Středověký ples, který se letos v sobotu 2. února uskutečnil ve slánském Městském centru Grand, moderoval mladý sympatický herec pražského Metropolitního divadla Vladimír Kryštof Maliňák, absolvent Vyšší herecké školy v Praze.

Jelikož pan Maliňák žije od malička ve Slaném, kde svého času maturoval i na zdejším Gymnáziu Václava Beneše Třebízského, nebyl problém si s ním domluvit i následující rozhovor.

Není běžné, aby lidé Vašeho věku užívali dvě křestní jména jako Vy...

To máte tak, ve svých 18i letech jsem se nechal přejmenovat. Zatímco jméno Vladimír mi zůstalo od narození, jméno Maliňák jsem si nechal dát ze solidarity k mamince, protože jsem chtěl mít stejné příjmení jako zbytek rodiny. A Kryštof? To je jméno umělecké, protože jsem už tehdy byl pevně rozhodnutý, že se stanu hercem.

Pokud vím, tak jste nejen hercem, ale docela úspěšným organizátorem. Tím nemyslím jen ten Středověký ples.

Asi máte na mysli loňský slánský turnaj v paint-ballu. Měl jsem tehdy v úmyslu uspořádat ve Slaném něco pro mladé, něco co tu ještě nebylo a vůbec jsem nečekal takový zájem. Stačilo dát ve známost, že se něco takového bude konat a během několika dnů se přihlásilo dvacet pětičlenných družstev, takže další zájemce jsme už museli odmítat.

Jak jste se dostal k historii?

Od malička mne bavila historie nejen ve škole, ale zvlášť mne přitahovaly české hrady. Já jsem si představoval, jaké by to bylo krásné na nich bydlet a odtud to už byl jen krůček k historii, zvláště k období Karla IV.

Chtěl byste žít ve středověku?

Víte, už jsem nad tím mnohokrát uvažoval, ale obávám se, že by mi asi už chyběly vymoženosti dnešního světa. Na druhou stranu je fakt, že tehdy sice lidé neměli ty výdobytky moderní techniky, ale nežili ten život tak hekticky a nebyli v časovém presu jako je tomu dnes. Taky by byl velký rozdíl žít ve středověku jako chudý vesničan nebo jako zámožný šlechtic, který vlastně neměl žádné povinnosti a jen si užíval. Tuto variantu bych možná bral, zvláště pokud bych bydlel na hradě, protože tím by se splnil můj dětský sen.

Samozřejmě, že s půvabným fraucimorem, ne ?

Tak to už patřilo přirozeně k tomu. A nejlepší to bylo zcela určitě na pražském hradě. Za takového Rudolfa II. tam bylo zaručeně velmi živo. I když to u dvora nemuselo být všechno jen růžové. Kdož ví?!

K Vašim vystoupením patří i historický šerm, jak jste na tom Vy?

K historickému šermu jsem se dostal přes spolužačku na herecké škole Lucku Vajnerovou, která na rozdíl ode mne už šermovala dávno a dobře. S Luckou, která je rovněž herečka, doplňujeme právě tu hereckou část v šermířských vystoupeních a taky se mnou moderovala ples ve Slaném. .

Letošní Středověký ples byl úspěšný. Budete v tomto směru nějak pokračovat?

Pokud máte na mysli další ročník plesu, tak určitě. Nápad na Středověký ples vznikl celkem spontánně, protože přes zimu se nedají provozovat šermířské akce. Plesy tohoto typu jsme letos udělali dva - jeden byl v Příbrami a druhý ve Slaném. A myslím si, že ten ve Slaném byl povedenější. Jestli všechno dobře dopadne, tak v létě by se měly konat noční prohlídky města a jeho pamětihodností. Ve spolupráci se slánským  Infocentrem bychom s agenturou Pranýř zajišťovali historické herecké a šermířské výjevy. Na českých hradech a zámcích jsou tyto noční prohlídky kombinované s tématickým programem velmi oblíbené a nejsou důvody pro to, aby tomu tak nebylo i ve Slaném, kde je krásné historické centrum, které se pro tyto účely přímo nabízí. Kromě toho nám bylo vedením města také nabídnuto, abychom na podzim udělali program při „rožnění Martinského býka“.

Pro samou historii jsme málem vynechali Vaši vlastní hereckou činnost. Jestli se nemýlím, tak Vás televizní diváci zahlédli v seriálech Ordinace v růžové zahradě nebo Poslední sezóna...

To byly spíše jen takové epizodky, ale jak se říká – není malých rolí. Jinak jsem člen Metropolitního divadla v Praze a taky slánských ochotníků, kde však jsem toho v poslední době moc nenahrál. V Praze a na zájezdech hrajeme  pohádku Čertovský mariáš, který napsala i zrežírovala paní Dana Bartůňková. Já v něm hraju kováře Kubu a taky lakotného a hamižného Lakotu, což je klasický Harpagon.

Máte nějakou vysněnou roli?

Určitě by to měla být nějaká záporná role, protože ty se hrají daleko lépe než role kladné, které hraji v Metropolitním divadle. Moje vysněná role je Jago v Othellovi. Já jsem Othella viděl nedávno ve Vinohradském divadle, kde Jaga hrál Vladimír Dlouhý, a to byl brilantní výkon.

Sám jste ze Slaného, co byste vzkázal ostatním slaňákům?

Slaňákům? Snad to, že by si měli více vážit svého města a neutíkat za kulturou a za zábavou do Prahy či do Kladna. Slaný je sice malý, ale krásný. I když jsem měl po maturitě mnohokrát možnost odejít do Prahy, nikdy jsem nechtěl Slaný opustit a jsem hrdý na to, že jsem ze Slaného. Vzpomínám si, že když jsem přišel do Prahy na školu, nikdo ze spolužáků nevěděl kde je Slaný, jen někteří si matně vzpomínali, že zde vystupoval kdysi Karel Gott a Slaný že je snad součást Prahy. Jsem proto rád, že jsem je naučil, že Slaný je královské město a že se zde dobře žije.

Vladimír Rogl
11. 03. 2008, 19:37

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.