Věřím v Boha,ale nechodím do kostela
K víře v Boha jsem doma vedená nebyla,i když je můj táta budhista a moje máma protestantka,ale táta mě k budhismu nenutil,ale díky tátovi jsem zjistila,že když něčemu věřím ,dokážu se sama se sebou víc vyrovnat a dokážu chápat věci,které se staly v minulosti.Sice se vím v čem spočívá budhismus,ale podle mě to není náboženství jako takové,je to podle mě uctívání předků,aspoň tak to vidím u táty.Dokážu se pomodlit ke svým předkům a myslím,že když jsem si vzala něco z budhismu,že pořád ještě jsem křesťanka.Vím,že to co teď řeknu vyzní tak,že doopravdy nejsem pravá křesťanka,ale já věřím v Boha a to mi nikdo vzít nemůže,já ho mám ve svém srdci a tam navždy zůstane.Nechodím do kostela a nedodržuji všechna pravidla.Podle mě není náboženství o tom,jestli chodíte každou neděli do kostela,ale hlavně jestli máte Boha v srdci.Nemusíte chodit do kostela se vyzpovídat,protože Bůh všechno ví a všechno vidí.Víra mi dala smysl života,že to co se děje v mém životě má nějaký smysl,vždyť se přece říká,že všechno zlé je pro něco dobré.Nikomu nevnucuju svoji víru,protože každý z nás má svou víru,i když tvrdí,že nemá.Víra nemusí být nutně v Boha,ale může být třeba víra v to,že něco dokážete nebo že věříte,že se něco povede atd.A proto nás víra obklopuje všude kam se podíváme a já si vybrala víru v Boha a u té zůstanu,protože dala mému životu smysl.
Lucie Duongová, Gymnázium Slaný, 1. ročník
04. 12. 2009, 23:32
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 3. Čtenáři celkem udělili:
15 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.