Předseda fotbalistů Sokola Jedomělice Josef Nedvěd. Foto Zdeněk Tvrdek
Také v Jedomělicích, malé vesnici v sousedství bilichovských lesů, je fotbal hlavní zábavou. Po 6. kole III. třídy, skupiny B, je „áčko“ tamního Sokola na velmi pěkném 2. místě. Jen o dva body za vedoucím SK Slaný B. Šňůra vítězství jedomělických pokračovala i v Olovnici, kde domácí celek porazili rozdílem třídy 9:3. V čem je tajemství jejich pronikavého vzestupu? O tom i jiném jsme hovořili s předsedou fotbalistů Sokola Jedomělice, Josefem Nedvědem.
- Dvě sezóny předtím jste sestoupili do IV. třídy. Rychle jste se ale zvedli. Co jste pro to udělali?
Jednoduše řečeno: nezabalili jsme to. Řekli jsme si: „Je nemilé, že jsme sestoupili, ale nebudeme brečet. Dáme se do boje, soupeři budou přece jen o něco slabší, víc potrénujeme, budeme je přehrávat.“ Prvním rokem se postup ještě nezdařil, byli jsme třetí. V následné sezóně jsme již bezkonkurenčně zvítězili. Jediné body jsme ztratili v Zichovci, kde nás místní „béčko“ porazilo 2:1. S velkým náskokem jsme se vrátili do III. třídy.
- Je dobře, že jste se vrátili. Ale vy jste tak „drzí“, že i ve vyšší třídě porážíte jednoho soupeře za druhým. V čem tkví tajemství vašich úspěchů?
Tajemství se neprozrazuje, ale budiž… Zatím se nám daří, pomáhá nováčkovský elán, poctivě se trénuje. Přišli zkušení hráči Robert Nedvěd a Tomáš Nový. První je u nás na půlroční hostování z Přední Kopaniny, která hraje podstatně vyšší soutěž. Druhý poznal fotbal i v Dukle Praha, vrátil se, ale zatím ho provází smůla. Tomáš si zlomil ruku, potom natáhl břišní sval, již ale trénuje. Až nastoupí, bude velkou posilou.
- Jak velká je v Jedomělicích euforie z postupu?
Zatím hodně velká, kéž by vydržela… Je znát v hospodě, kde se teď o fotbale mluví mnohem víc než dřív, na hřišti, kam přichází víc diváků, i na trénincích, na které přichází poměrně dost hráčů.
- Kdo mužstvo trénuje?
O přípravu hráčů se stará rodinný tandem Nedvědů, tedy můj syn a já. Robert vede taktickou a technickou přípravu hráčů, já mám na starosti fyzickou přípravu. Trénujeme dvakrát týdně, a to ve středu a čtvrtek. Ve středu je hřiště plné, to přicházejí i hráči „béčka“ a staří páni.
- Kteří hráči se zasloužili o postup do III. třídy?
Byli to hráči: Lukeš, Charvát, Radoňský, Břížďala, Laštůvka, Kubenka, Henlín, Kolbuch, Kajpr, Stehlík, Král, Hora, Škarvan, Martiník, Knotek. Dirigentem hry mužstva byl především Kajpr, střelecky se dařilo Kubenkovi, který dal 19 branek.
- Vaši hráči nejsou profesionálové, ale za dobrou svačinku po utkání snad hrají. Nebo alespoň za cestovné na benzín do auta…
Nedostávají ani korunu, na to nemáme. Pět hráčů dojíždí na zápasy a tréninky ze Slaného, jeden z Tuřan. Nechtějí nic. Na závěr sezóny děláme rozlučkovou s patřičným pohoštěním, griluje se prasátko, je veselo. Naši hráči jsou čistí amatéři, fotbal hrají, protože ho mají rádi a kvůli dobré partě.
- Po 6. kole jste byli jen o dva body za SK Slaný B. Budete chtít ztrátu dohnat a postoupit?
Takový cíl si nedáváme. Hrajeme, abychom dosahovali co nejlepších výsledků, umístili se, řekněme v první polovině tabulky. Když se to povede, budeme spokojeni. Navíc po první polovině soutěže nás možná opustí jedna z opor Robert Nedvěd, buď s vrátí do Přední Kopaniny, nebo zamíří do zahraničí. I s tím musíme počítat. Opakuji: o postupu neuvažujeme.
Zdeněk Tvrdek
16. 10. 2009, 12:32
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01