• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Víťa Bílek chce dávat góly a zpívat hrdlívskou hymnu

Víťa Bílek na zahradě domu svých rodičů v Hrdlívě. V pozadí jeho nově postavený rodinný dům. Foto Zdeněk Tvrdek

To jméno možná znáte. Je vyslovováno v televizi, objevuje se v tisku. Nedávno jsme Víťu viděli v sérii televizních přenosů z finále play off extraligy v ledním hokeji. Mladý, pětadvacetiletý Hrdlívák je jednou z opor extraligového mužstva hokejistů HC Energie Karlovy Vary. Jak se mezi nejlepší hokejisty republiky propracoval?

S hokejem začal sotva udržel hokejku, již ve čtyřech letech na zimním stadionu ve Slaném. Otec hrál v mládí za Spartu Praha a jeho toužebným přáním bylo mít z kluka také hokejistu. Víťa se potatil, hokejka a puk byly jeho oblíbené hračky. Otec poznal, že syn má pro hokej kromě nadšení i talent, proto ho převedl do Kladna. Tam byla nastartována jeho sportovní kariéra.

Nebylo mu ani dvacet když začal hrát extraligu za muže Kladna. Rychlého technického štírka si všimli lanaři z finského Oulu. Sehrál 18 utkání, dal 6 branek, ale nespokojen sám se sebou vrátil se do Kladna. S Paterou, Procházkou a dalšími známými hráči potom „válel“ až do roku 2007 než se ozvaly Karlovy Vary. Proč z Kladna odešel?

„Už jsem cítil, že jsem tam dlouho, že potřebuji změnu. Dostat nový impuls,“ vysvětluje. „Proto když přišla lukrativní nabídka z Karlových Varů a navíc jsme věděl, že se tam formuje silný celek, přestoupil jsem.“

Svého rozhodnutí nelituje. Lázeňské město a jeho okolí hokejem žije, jsou tam silní sponzoři, vytvořilo se mužstvo, s kterým se hned v první sezóně svého působení dočkal velkého úspěchu. Finále extraligy. V něm Karlovy Vary podlehly pražské Slávii až v posledním rozhodujícím sedmém zápase, hraném v Praze. Víťa si myslí, že kdyby se hrál poslední zápas u nich, byli by mistři oni.

Mladému hokejistovi z Hrdlíva se v Karlových Varech líbí i proto, že jeden z jeho spoluhráčů je vynikající hokejista, kapitán týmu, reprezentant ČR, Václav Skuhravý ze Slaného. Často spolu jedou na utkání či trénink, nebo jen na obrátku domů. I když zaměstnání hokejového profesionála mu nedovoluje být denně v Hrdlívě, někdy je pryč celé týdny, přesto jak jen může pospíchá do své obce. Marná sláva, tady má svoje kořeny, sem se rád vždycky bude vracet.

„Mám zde plno kamarádů s kterými jsem vyrůstal, moc mě fandí a já jsem za to rád,“ váží si přízně Hrdlívských. V rychlosti jmenuje některé, většinou jde o mladé muže, rovněž se točící kolem sportu. Míla Mostek, Marek Kos, Michal David, Tomáš Janda, Robin Červenka, Míra Mišík a další.

Víťa Bílek je stále svůj. Hokej hraje tak dobře, že by se nikdo nedivil, kdyby byl povolán do národního mužstva; přitom, když kluci v zimě zavolají, aby šel s nimi hrát hokej na rybník, vezme základní nádobíčko a jde. Nebo myslíte, že je mu lépe třeba na recepci v proslulém karlovarském hotelu Pupp než na venkovské zábavě u nich Hrdlívě v restauraci Pod Lipami? Kdepak. Na tancovačky doma se doslova těší, jsou neopakovatelné. Když se zábava rozparádí zpívá celý sál. „Zpívá se i naše hrdlívská hymna,“ poznamenává. „Je na melodii „Šly panenky silnicí“, trvá dobrých deset minut a já přiznávám, ještě ji celou neumím. Musím se ji rychle naučit…“ 

Takový je Víťa Bílek, který se rozhodl spojit svoji budoucnost s ledním hokejem. Jedno ví jistě. I kdyby hrál třeba ve Finsku, Švédsku, Rusku či jinde, nakonec se stejně vrátí domů do Hrdlíva. Už si zde dokonce postavil krásný rodinný dům, do kterého si jednou přivede nevěstu. Jaká by měla být? „Především by mě měla mít ráda,“ říká s úsměvem a vzápětí trochu zvážní: „Nebude to ale se mnou mít lehké. Bude muset respektovat moje povolání profesionálního hokejisty, který může být i dlouho od rodiny. Doma na mne trpělivě čekat nebo jet se mnou do ciziny.“

Zdeněk Tvrdek
17. 06. 2008, 21:41

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.