• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Čtrnáctiletá atletka z Tuřan má padesát medailí

Pavla Nestrašilová. Foto Vladimír Rogl

O 3. Základní škole ve Slaném se často říká, že je líhní talentovaných sportovců a sportovkyň. Jednou z úspěšných a nadějných atletek je i čtrnáctiletá žákyně Pavla Nestrašilová z Tuřan, která sklízí sportovní úspěchy jako reprezentantka   předního atletického oddílu A. C. TEPO Kladno. 12. května bude mít krásné čtrnácté narozeniny.

V loňském roce se zúčastnila několika prestižních závodů, ve kterých dosáhla významných úspěchů. Na stupních vítězů stanula už v lednu na krajských přeborech a krátce nato následovalo Mistrovství republiky žáků a žákyň v hale pražské Stromovky. V květnovém krajském přeboru družstev mladších žákyň získala Pavla titul krajského přeborníka ve skoku dalekém (s výkonem 512 cm) a stříbrnou medaili v překážkovém běhu na 60 m (11,10 sec.) V červnu získala zlato na Olympiádě dětí a mládeže v Ústí nad Labem díky osobnímu rekordu ve skoku dalekém (522 cm) a bronzovou medaili ve štafetě 4x60 m v čase 31,67 sec. Zlato si však v této disciplíně odnesla ze zářijových závodů European Kids Atletic Games v Brně. Krajský přebor mladších žákyň v pětiboji, který se konal na sklonku roku, znamenal pro Pavlu opět titul krajského přeborníka výkonem 2389 bodů.

Kdy jsi začala sportovat?

Sportovat jsem začala v páté třídě – to byla sportovní třída. Bylo mi deset let, a tehdy mne sport začal doopravdy bavit. Ze všech sportů však zvítězila atletika, protože atletika mne zajímala nejvíc. Táta se mnou zajel do Kladna, kde nám doporučili trenéra – pana Františka Procházku. Hned na prvním tréninku jsem si vyzkoušela různé věci a především se rozcvičila. V oddíle jsem našla i spoustu kamarádek a začalo mne to doopravdy bavit. Teď už tam chodím tři roky a chtěla bych v tom i nadále pokračovat.

Kdo Tě ke sportu vede? Rodiče?

Oba rodiče, protože když byli malí, tak sportovali taky.

Jak vidím, tak máš na stěně spoustu medailí....

Ty první medaile byli většinou ze školy, protože když jsem začala chodit na atletiku, tak jsem nebyla hned nejlepší. Ty další už byly z krajských závodů.

Vzpomeneš si ještě na tu první?

Na to se přece nezapomíná. Moje první medaile na atletice byla z přeboru Středočeského kraje. Byla to bronzová medaile za skok daleký. Tehdy to bylo ale „jen“ čtyřistatřicet centimetrů. Byly to vlastně moje první skutečné závody a měla jsem jedenáct let.

Kolik těch medailí máš?

Nemám je přesně spočítané, ale asi padesát.

Které si ceníš nejvíc?

Té z Mistrovství České republiky. To bylo v hale – je to bronzová medaile za skok daleký s výkonem 516 centimetrů. A také medaile z Ústí nad Labem na Olympiádě dětí a mládeže České republiky v roce 2007, kde jsem získala zlatou medaili za skok daleký s výkonem 522 centimetrů. .

Máš v atletice nějakou kamarádku?
Mám. Janu Janoušovou, ale jenom na tréninku, protože při závodech jsme velké soupeřky.

Ve kterých disciplínách soutěžíš?

Ve skoku dalekém, v běhu a ve štafetách. Ale nejbližší je mi skok daleký, protože v tom se mi nejvíc daří.

Loňský rok byl pro Tebe velmi úspěšný. Jak je tomu letos?

Letos bylo zatím jen Mistrovství ČR, kde jsem – jak už jsem říkala – získala tu bronzovou medaili. Jiné závody nebyly, pokud ovšem nepočítám veřejné závody na zkoušení před republikovými závody. Koncem dubna mne ale čekají zahajovací závody na letošní sezónu a další závody mne pak čekají v květnu, kdy se všechno začne teprve rozjíždět. Budou různé závody družstev, krajské přebory jednotlivců   a spousta dalších.

Jak často trénuješ?

Čtyřikrát do týdne a většinou jsou to dvě hodiny. Na trénink mne vozí tatínek nebo máma, ale někdy tam jedu sama autobusem, když jsou rodiče v práci.

Držíš nějakou dietu nebo životosprávu?

Nedržím! Jím všechno a nejraději mám hranolky. Zatím ani nemám obavy, že bych ztloustla.     

Co chceš dělat po škole?

Chtěla bych jít studovat cestovní ruch na ekonomickou školu. 

Lákají Tě cizí země?

 Cestování je mým velkým koníčkem a díky rodičům jsem už navštívila celou řadu zemí. Vlastně každé prázdniny jezdíme na dovolenou dvakrát Byla jsem už v Itálii, Chorvatsku, Turecku, Tunisku, v Řecku, Španělsku a dokonce i v Americe – ve Washingtonu, v Las Vegas, v Kalifornii. Tam jsme jezdili na různé výlety, ale v jiných zemích jsme se zas hodně koupali.

Neláká Tě tedy jako další sportovní disciplína třebas plavání nebo lyžování ?

Plavu ráda, ale je to pro mne spíš jen relaxace a odpočinek. Závodit v plavání bych nechtěla. A to samé platí i o lyžování nebo o cyklistice, kterou mám také ráda. Víte, já toho volného času moc nemám, ale ráda chodím s kamarádkami i kamarády ven nebo si vyjedeme na kolech do okolí.

Předpokládám, že z tělocviku máš jedničku, ale jak jsi na tom s ostatními předměty?

Dějepis mě nějak moc nebaví, ale baví mě zeměpis, přírodopis a z angličtiny mám jedničku. Na ekonomce bych pak měla ještě další jazyk. Asi bych si vybrala francouzštinu.

Zatím závodíš v České republice, chystáš se i na nějaké mezinárodní závody? Nebo dokonce na Olympiádu?

 Loni jsem se zúčastnila v Brně Evropských her dětí a mládeže, kde závodí mládež ze 14i států Evropy. A Olympiáda? Tak to je příliš vysoko, i když by to jistě bylo krásné, ale člověk se musí držet při zemi. 

 Máš také malého brášku Jakuba. Půjde i on ve Tvých stopách?

 Naši i já bychom byli rádi, kdyby taky sportoval. To uvidíme později.

 V pondělí 12. května jsi oslavila své čtrnáctiny. Čeho bys chtěla letos dosáhnout?

Určitě bych se chtěla zlepšit v atletice, ale hlavně bych chtěla uspět na Mistrovství České republiky, které bude v září     v  Třinci. Bude to na dráze, takže venku. Ráda bych dosáhla osobního rekordu ve skoku dalekém, skočit 560 centimetrů, to je mé velké přání a taky bych chtěla dostat nějaké potřebné věci na atletiku.  

Vladimír Rogl
03. 06. 2008, 21:38

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.