• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Co si neokřičím, musím odchytat

Brankář Roman Sagač před svou svatyní.

Od podzimu loňského roku hájí florbalovou branku slánských Barracudas nová posila Roman Sagač. Přišel z pražského celku Tatran Střešovice, který florbaloví příznivci znají jako několikanásobného mistra České republiky v mužské kategorii.

Roman se okamžitě stal jednou ze základních opor Slaného. Nejen vůči soupeřům, ale ani vůči svým spoluhráčům si moc servítků nebere. „Co si neokřičím, to si pak musím sám v bráně odchytat,“ vysvětluje a je rád, že se s obránci Barracudas rychle dohodl na vzájemné spolupráci.

Romane, jak jsi se z Tatranu dostal do Slaného?

O odchodu z Tatranu jsem uvažoval již delší dobu. Potřeboval jsem změnu, která by mně vrátila motivaci a radost ze hry. Přestup jsem plánoval až po konci této sezóny, ale na konci léta se ke mně vedení Tatranu nezachovalo nejlépe. Krátce nato se ozvali kluci ze Slaného s tím, že shání kvalitního gólmana. Nebylo co rozmýšlet. Po několika trénincích sice přišlo zranění, ale v říjnu jsem se vrátil a jsem rád, že mi dveře zůstaly stále otevřené.

Ve Slaném byl do té doby brankářskou jedničkou Jirka Čulík, jak jste si spolu sedli?

Myslím si, že bez problémů. Jirka je stejně jako já mladý gólman, který má určitě své ambice, ale oba jsme pochopili, že vzájemná spolupráce nám může jen prospět. Trenér dává příležitost oběma gólmanům, a já tak můžu třeba i vypomoci hráčům na lavičce.

Pravda, Tatran je vyspělé mužstvo s nejlepšími hráči v republice. Jak vzpomínáš na tamní působení?

Vesměs v dobrém, hezké vzpomínky mi ale kazí poslední dvě sezóny. Celková atmosféra v klubu se během nich totiž, alespoň z mého pohledu, hodně zkazila. Nevím, čím to je, ale vytratily se kamarádské vztahy mezi hráči a vedením klubu, začalo se hodně hledět na peníze a méně na „lidi“.

Kterého trenéra, pod jehož vedením jsi působil, bys vyzdvihnul?

Hodně mi dalo trénování pod Mirkem Hladíkem (nyní trenér extraligových Vinohrad) a rád vzpomínám také na Zdeňka Skružného, současného trenéra české reprezentace, který mi dal šanci trénovat s mužským áčkem.

V Tatranu chytá také Tomáš Kafka, dlouholetá opora české reprezentace. Jak vzpomínáš na něho?

Tomáš má obrovské zkušenosti, teoretické znalosti a dosáhl spousty úspěchů. Má však dvě velké slabiny, a to sebeovládání a nízkou tréninkovou morálku, s níž souvisí jeho nevyrovnaná výkonnost. Ta ho v současné době natolik sráží, že nechytá v Tatranu, natož v reprezentaci. Osobně jsem moc zvědavý, jestli se „polepší“ alespoň v příští sezóně, kdy český národní tým čeká mistrovství světa v domácím prostředí. To by měla být motivace snad pro každého extraligového hráče... 

Pojďme zpátky do Slaného. Jak se ti s místními kluky pracuje?

Hodně rychle jsme si na sebe zvykli. Je vidět, že někteří již mají dost zkušeností, třeba i z jiných sportů, všichni jsou ochotní na sobě pracovat. To je to, co žene dopředu i mne. Každou situaci se snažím s obránci rozebírat, řekneme si, co je možné zlepšit.

To je asi důležité pro výsledek celého utkání?

Řekl bych klíčové. Jsem typem brankáře, který je hodně na hřišti slyšet. Kluci pochopili, že mám celou situaci před sebou a mohu jim pomoci. Navíc moc dobře vím, že co si neokřičím, to pak musím sám v bráně odchytat. A přiznám se, že křičet mne baví víc než makat (smích)…

Budeš se jednou chtít vrátit do velkého florbalu, třeba do Tatranu?

To moc neřeším. Jsem v klubu, který má svoji vnitřní pohodu a navzájem si můžeme být prospěšní. Se Slaným se chci poprat o co nejlepší výsledek a třeba i postoupit o ligu výš. Dál v tuto chvíli nevidím.

Vizitka hráče:

Jméno: Roman Sagač.

Rok narození: 1985.

Zaměstnání: student VŠ.

Post: brankář.

Marek Roll
27. 02. 2007, 19:25

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.