• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Andrea přiváží do Slaného zlato a stříbro

Andrea cvičí a trénuje i doma. Foto Vladimír Rogl.

Aerobik neboli aerobní gymnastika je forma kondičního cvičení při hudbě a provozují ho především – vlastně téměř výhradně - dívky. V posledních letech se sportovní aerobik stal i disciplínou ve vrcholových soutěžích a je sympatické, že jejich vítězkami se několikrát stala děvčata z našeho regionu

Ostatně, čeští závodníci ve sportovním aerobiku patří mezi absolutní světovou špičku. Jedním z vítězných týmů je i kladenský Aerobic Dancers jehož členkou je i půvabná šestnáctiletá Andrea Kinzlová ze Slaného, která rovněž ve Slaném studuje Obchodní akademii.

Družstvo této sympatické „šestnáctky“ Andrey, které vede trenérka Lenka Karasová, téměř pravidelně stojí při vyhlašování výsledků na některém z vítězných stupňů a domů se navrací s medailemi. Jsou mezi nimi stříbrná medaile z Mistrovství Evropy v Holandském Rotterdamu i zlatá z Mistrovství České republiky. Poslední „zlato“ si děvčata přivezla z Mistrovství světa v Kijevě na Ukrajině, kde v květnu v osmičlenném družstvu „fitnes“ získala první místo. A navíc si přivezla i stříbrnou medaili za druhé místo   ve sportovním aerobiku – což je tým složený ze tří dívek. Ostatně, zlatou medaili si děvčata přivezla předtím i z Moskvy, kde v osmičlenném družstvu soutěžila právě před rokem. 

To je jedna medaile za druhou, vzpomenete si ještě na tu první?

 Na to se přece nezapomíná. To bylo v září před třemi roky na Mistrovství světa družstev „Světový pohár“ v Maďarsku, kde jsme v kategorii „kadet“ získaly bronzovou medaili.

Ty kategorie jsou podle věku?

Kadetky – to jsou vlastně mladší děvčata. Teď jsme už v kategorii „juniorky“ a kolem osmnácti se pak přechází mezi „seniory“, což je nejvyšší věková kategorie. 

Kdy jste s aerobikem začínala?

Závodně jsem začala aerobik provozovat ve dvanácti letech.

A před tím? Nechodila jste třeba do baletu?

Do baletu sice ne, ale mamka mne přivedla už ve čtyřech letech do „přípravky“ latinsko-amerického tancování ve Slaném k tanečnímu mistru panu Horákovi.

A bavilo Vás to – nechtěla jste si raději hrát? 

Bavilo, já jsem to vlastně brala jako hraní. Později jsem začala tancovat v Kladně, ale protože jsem neměla k sobě vhodného partnera, přešla jsem na aerobik. Takže já jsem se k aerobiku vlastně dostala úplnou náhodou. Je to spojení klasického aerobiku se silovými a gymnastickými prvky. Musíme zvládnout tedy nejen gymnastiku, ale vzájemně sladit precizní pohyby a k tomu je nezbytný i smysl a cit pro rytmus v těle.

Jak často míváte trénink?

Trénink jsme mívali dříve obden, ale v současné době je to čtyřikrát až pětkrát týdně. Před závody musíme trénovat každý den a to je docela pěkná dřina. K té odpočinkové a příjemnější části pak patří vybírání dresu, abychom také dobře vypadaly i na pódiu.

 Jak to pak zvládáte ve škole?

Ze školy jezdím rovnou na trénink a po návratu se teprve mohu začít učit. No, někdy dost dlouho.

Takže žádná televize. Jakou držíte životosprávu?

Můžeme sice jíst všechno, ale nesmíme to přehánět. To znamená, že si můžeme ďobnout od všeho jenom trochu.

 Máte ještě kromě aerobiku nějakého koníčka?
 Ještě dělám španělštinu, ale občas se mi o víkendu podaří vyšetřit trochu času i a na čtení nebo na film.

Pomáhá a fandí Vám rodina?

Mamka v mém věku se zabývala gymnastikou a říká, že tehdy bylo obtížné na špičku nějakého sportu se vůbec dostat. Snad právě proto má pro můj sport pochopení a vozí mne do Kladna na každý trénink. Bez pomoci rodiny a pochopení školy by se tak náročný sport nedal vůbec dělat.

 Už jste se párkrát podívala do cizích zemí, která další Vás ještě láká?

Byly bychom rády letěly před dvěma roky i na mistrovství světa v Austrálii, a myslím si, že bychom určitě nebyly bez šancí, protože jsme se v České republice nominovaly jako první, ale na tak dalekou cestu jsme neměly dost peněz a bohužel ani dotace či bohatého sponzora. Byla to škoda, protože jsme do Kladna a vlastně i do Slaného mohly přivézt další zlato nebo aspoň stříbro.

Díky finančním problémům jsou tak pro nás zatím dostupné vlastně jen země v Evropě. Například na cestu do Moskvy nám přispěl právě sponzor ze Slaného - účetní firma „Firemní asistent s.r.o.“

Jaké máte plány po maturitě?

Jé, to je ještě daleko a zatím jsem o tom neuvažovala.

 Co Vám probíhá hlavou, když stojíte na stupni vítězů a přebíráte další medaili?

 Především jsem ráda, že mám za sebou nejen závody, ale i čekání na známky poroty. Samozřejmě, že mám radost z vítězství a říkám si, že ta veškerá námaha při tréninku se vyplatila. dosažených bodů. Každá nová medaile je současně i motivací pro   přípravu na další soutěže.

Vladimír Rogl
30. 01. 2007, 18:24

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.