• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánský pitaval:
Jak se z veksláka stal lichvář

Se společenskými proměnami, které přišly po sametovém převratu, stále častěji zjišťujeme i to, že se novým poměrům velmi rychle přizpůsobila i naše početná galerka. Lidé, kteří se rozhodli žít na úkor společnosti, se umí přizpůsobit každému režimu a obratně využívají každé mezery v zákonech

O tom jaké formy a jakého rozsahu nové formy kriminality mohou dosáhnout, vypráví vedoucí skupiny detektivů Kriminální policie v Kladně kapitán B:

Vekslák

V dobách, kdy lidé toužíli po exkluzivním zahraničním zboží, které se dostalo výhradně v Tuzexu, stávali nejen u těchto prodejen s výběrovým tovarem, ale i na řadě míst v Praze mládenci a vemlouvavě oslovovali kolemjdoucí zpravidla těmito slovy: „Bony, nechcete bony? Dám za pět!“ a v podloubí na rohu Jindřišské ulice a Václavského náměstí stával i sedmnáctiletý romský mládenec ze Slaného – Pišta Kováč. Přestože Kováč nedokončil ani zvláštní školu, jeho příjmy byly vysoce nadstandardní.

Začátkem devadesátých let však tuzexové zboží ztratilo svoji výlučnost a krátce nato byl zrušen i samotný Tuzex a zahraniční valuty si bez rizika mohl obstarat každý v legálních směnárnách. Tímto opatřením začala klesat  životní úroveň pánů veksláků, což se dotklo i hrdiny našeho příběhu, který zjistil, že tolik potřebné „love“ už na ulici nenajde.

Bankéř 

Ve svém okolí však brzy zjistil, že je spousta lidí, kterým peníze chybí. Prodal své zásoby marek a dolarů a potřebným spoluobčanům nabídl půjčku. Je třeba po pravdě říci, že jeho klienty se stali především opět Romové, kteří k němu jako svému snad pociťovali i něco jako důvěru. Nabízel: „Došly ti peníze? Neboj, já ti půjčím, ale musíš mi do týdne vrátit dvojnásobek!“ Je až neuvěřitelné, že jeho dlužníci mu byli málem vděčni. Pištův „bankovní dům“ se brzy dostal do širokého povědomí a začal docela slušně prosperovat. K jeho klientele patřily záhy nejen rodiny romské komunity ve Slaném, ale často i potřební gádžové.

Tak dlouho se chodí se džbánem …

O Pištově činnosti jsme se dověděli poměrně brzy operativně pátrací cestou a na základě informací, které kriminální policie soustřeďuje při výkonu své speciální práce. Postupně byl zjištěn okruh poškozených, kteří byli tímto způsobem využíváni. Byly to relativně nízké půjčky (vesměs v rozmezí dvou až tří tisíc korun) a bylo mu prokázáno poškození 37 lidí. Přestože se jednalo velmi často o půjčky opětovné, bylo jen málo statečných poškozených, kteří byli ochotni tuto skutečnost potvrdit a u soudu dosvědčit. Ti, kteří překonali svůj strach pak vypovídali, že se dostali do této tísnivé situace a že Kováč tuto tíseň zneužil. Nakonec jsme mu lichvu prokázali díky několika svědeckým výpovědím a byl postaven před soud. Pro trestný čin lichvy byl – jednadvacetiletý Kováč - souzen a na základě těchto svědeckých výpovědí mohl být pachatel odsouzen, byť i jen k tzv. alternativnímu trestu. Je to jeden z mála případů lichvy, kdy vůbec došlo k potrestání, protože – jak opakuji – lichva je jen velmi špatně dokazatelná a poškození se bojí svědčit.

Jeho „klienty“ – jak už bylo uvedeno - byli lidé z nejnižších sociálních vrstev, které docela sprostě využíval a vydíral, přestože celá transakce vlastně probíhala na základě jakési „džentlmenské“ dohody mezi dlužníkem a věřitelem. Pokud se dohodne člověk, který půjčuje s člověkem, který si chce půjčit na jakémkoliv úroku a na jakékoliv splátce, která z toho bude navíc, tak je to vlastně dohoda mezi nimi a nedá se prakticky s tím nic dělat. Nehledě k tomu, že lichva je velice špatně prokazatelná, jelikož se jen málokdo chlubí tím, že přistoupil na nepřiměřené úroky a nechal se vydírat.

(Jméno hlavního aktéra bylo z pochopitelných důvodů pozměněno) 

Vladimír Rogl
25. 09. 2007, 15:51

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.