• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánský pitaval:
Noční dobrodružství na Novasu

S přicházejícím létem a časem dovolených se každoročně setkáváme nejen s větším  množstvím vykradených bytů než v jiném ročním období, ale i s napálenými „slaměnými“ vdovci, kteří si chtěli užít krátké svobody. O této tzv. letní kriminalitě jsme už v našem malém seriálu několikrát informovali a svým způsobem varovali před možnými nástrahami. Přestože naše město nepatří k velkoměstům, kde se díky daleko větší anonymitě této trestné činnosti daří, nástrahy typické letní kriminalitu se nevyhýbají ani jemu

O případě „holek-rohypnolek“, které důvěřivému - dočasně osamocenému - muži dokonale vybílily byt, vyprávěl před časem emeritní policejní rada - podplukovník JUDr. M. D. I tentokrát nás pan rada zavedl do míst nedaleko Slaného, která se stala kulisami nevydařeného letního dobrodružství jednoho „nadrženého“ pána.

Nahatý pán bez dokladů

Bylo to v srpnu začátkem devadesátých let, kdy mezi druhou a třetí hodinou ranní se na policejní služebnu v Praze 6 vehementně dobýval muž středních let zahalený pouze ve špinavé dece. Z jeho zmateného vyprávění dozorčí pochopil, že muž byl okraden nejen o své svršky, ale i o auto, veškeré doklady a dokonce i o klíče od bytu. Žádal a prosil, aby obstarali zámečníka, který by mu otevřel byt na sídlišti Červený vrch. Po necelé hodině se podařilo zámečníka sehnat a hlídka ho spolu s inženýrem Václavem Šťastným – jak se nahatý muž představil - odvezla na uvedenou adresu. Po otevření bytu otevřel Šťastný zásuvku, kde měl uložen svůj pas a mohl tak prokázat svou totožnost i to, že historka o ztracených klíčích nebyla jen nová finta jak se dostat do cizího bytu a to dokonce za přispění policie. Slíbil, že se ráno vrátí k podrobné výpovědi a  sepsání protokolu a pak už spěchal do koupelny.

Pozdní večeře

Vyšetřující musí zachovat vždy vážnou tvář, i když by – jako právě tentokrát - nejraději řval smíchy na prostoduchostí pana inženýra. Čtyřicetiletý Ing. Šťastný předchozí den v podvečerních hodinách odvezl zánovním vozem Škoda manželku s dětmi do Klášterce nad Ohří ke své tchýni, kde rodina měla u babičky strávit poslední prázdninový měsíc. Do Prahy se vracel přes Slaný, kde chtěl navštívit svého kolegu ze studií Ing. Vávru se kterým se čas od času navštěvovali. Toho však nezastihl doma a vydal se proto na cestu do Prahy. Protože však dostal hlad, rozhodl se ještě povečeřet a to v nedávno otevřeném motorestu v Knovízi, kde shodou okolností nedávno s Vávrou poseděli u kávy. Vlídná restaurace byla v tuto pozdní dobu téměř prázdná a inženýr usedl k volnému stolu a objednal si večeři. Ještě dříve než se dal do jídla, přišla do jídelny mladá sympatická žena a zamířila rovnou k jeho stolu. Šťastnému řekla, že ho viděla když zaparkoval auto s pražskou „espézetkou“ a ptala se ho proto jestli bude pokračovat v cestě do Prahy a zda by ji nesvezl. Inženýr celkem ochotně souhlasil a ženu – která se představila jako Karla Lebedová – pozval, aby přisedla k němu ke stolu. Karla se projevila jako milá společnice a oba se velmi dobře bavili. Panu Šťastnému ani nenapadlo pátrat po příčinách proč se v pozdních hodinách jeho nová společnice ocitla v malé obci a spíš začal uvažovat, že by neškodilo malé zpestření jeho manželského milostného života s touto mladou sympatickou společnicí.

Noční koupel

Zdálo se, že pan Šťastný je sympatický i paní či slečně Karle a tak když odcházeli z restaurace, byli napolo domluveni, že by mohli v zábavě pokračovat i u něho v opuštěném bytě. Usedli do auta a ještě dříve než pán nastartoval, jeho společnice mu navrhla, že by se v tak vlahé teplé noci mohli někde vykoupat. A hned řekla, že nedaleko je takový šikovný rybník. „Což o to, ale já nemám sebou plavky,“ prostomyslně podotkl Šťastný. Ona mu však s jemným zahihňáním položila ruku na stehno a tiše zašeptala: „ani já ne!“ Bylo rozhodnuto a volant se stočil místo na Prahu směrem na Podlešín k nedalekému rybníku – spíš retenční nádrži, která však v letních měsících sloužila ke koupání. Sjel z cesty a zaparkoval pár metrů od vody. „Tak honem, svléknout a šup do vody!“ pobídla pana Šťastného Karla a sama odložila první kousek oblečení. Přitom obešla ale auto tak, že sama byla u jeho levé strany a taktně naznačila panu Václavovi (jak si už důvěrně říkali), aby se svlékal na  druhé straně vozu. Ten v očekávání příjemné erotiky příliš neváhal a postupně se zbavil veškerého oblečení, které odkládal okénkem na místo spolujezdce. V téměř naprosté tmě dost dobře nerozeznával co a jak si odkládá i jeho nová společnice. Když se zbavil i ponožek – otázal se nesměle: „Už jste ?“ – „To víš, že ano,“ náhle mu zatykala a dodala: „běž napřed, já hned přijdu!“ Pán se váhavě vydal k rybníku a začal se osmělovat. Když se pootočil k autu, místo svůdné Karly v Evině rouše se mu naskytl docela jiný obrázek doprovázený zvukovým efektem – nastartovaná a rozjíždějící se jeho škodověnka. Nejdříve myslel, že je to nějaký její vtip, ale po několika okamžicích zjistil, že se jedná o nezvratnou skutečnost. Novopečená známost z motorestu ujela s jeho autem i oblečením, které do vozu naskládal.

Stopař

Zimou se třesoucí nahý stopař nepůsobí právě důvěryhodně ani o půlnoci, na druhou stranu však Josef Kalousek, který nešťastníkovi zastavil, pochopil situaci, půjčil mu deku na které jindy lehal jeho jezevčík a odvezl ho do Prahy na policejní stanici.

Obsluhující číšník v motorestu se na inženýra i jeho společnici pamatoval, ale tvrdil, že ženu zde viděl po prve. Přestože Šťastný Karlu dost podrobně popsal, nepamatoval se na ni ani nikdo jiný z personálu.

Ztrátu rodinného auta ještě nestačil okradený inženýr oznámit své drahé polovičce, když jeho plechový miláček stál další den před domem. Po otevření náhradním klíčem našel ve voze veškeré své svršky a nechyběly ani doklady. Shodou okolností však – až dojemně shodný případ se odehrál na Praze 4 u známého rybníka Šeberák. I tentokrát byl „okradeným“ čerstvě slaměný vdovec a také jemu se auto objevilo se všemi náležitostmi před domem, kde bydlel.

Běda mužům

Protože i v tomto případě se svůdná siréna představila jako Karla Lebedová a popis se až dojemně shodoval s prvním případem, napadlo vyšetřující se podívat do telefonního seznamu a následně i do celostátního rejstříku osob. Žen s tímto jménem ve věku mezi 25 – 35 lety nebylo mnoho a jedna z nich – 29ti letá inženýrka K.L. z Kladna nejenže odpovídala popisu, ale oba pánové také bezpečně vybrali její fotografii z hrsti předložených. Paní Lebedová nezapírala a naopak se spontánně přiznala, že podobně napálila ještě další tři sexuchtivé pány, kteří se však se svým dobrodružstvím polici nesvěřili a zřejmě si poradili sami jinak. Pokud by se však přihlásili, bývalo by jen otázkou času, kdy svůdná nynfa uvízne v policejní síti, protože byla až příliš přímočará a vůbec se nesnažila zametat stopy. Jako důvod své podivné činnosti uvedla, že jí její muž se kterým se už před dvěma lety rozvedla, byl soustavně nevěrný a ona se tak mstila mužům za všechny podváděné ženy. Scénář byl vždycky stejný – osamělé pány pozvala na noční koupání a když se svlékli, ujela s jejich autem i oblečením a nahé je zanechala u rybníka. Aniž by cokoliv odcizila, vůz vždy vrátila na adresu, kterou našla v dokladech. Sama se představovala vlastním jménem. Co dělala onen osudný den právě v Knovízi, čerti vědí.

Jelikož kromě projetého benzínu nevznikla poškozeným vlastně žádná škoda, byl i rozsudek velmi mírný – podmínka. Je však třeba připomenout, že stejně dobře jako vyšetřující se bavil i soudce.

(pozn. red.: jméno hrdinky jakož i dalšího protagonisty tohoto příběhu bylo pozměněno).

Vladimír Rogl
29. 07. 2008, 16:54

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.