• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Slánský pitaval:
Lidské hyeny v akci

K nejodpornějším zločinům patří trestné činy, jejichž obětí jsou děti, staří a bezbranní lidé. O jednom skutečném případu, který se odehrál na předměstí Slaného, nechejme hovořit vedoucího skupiny detektivů Kriminální policie v Kladně kapitána B:

Bylo to v jarních měsících před čtyřmi lety, kdy se začaly množit případy krádeží, při nich byli pravidelně okrádáni důchodci ve Slaném, na jeho předměstích i okolních vesnicích. Už z prvních výpovědí poškozených jsme usoudili, že se jedná o typickou organizovanou skupinu, která se zaměřila právě na tyto bezbranné a důvěřivé lidi.

Přestože všichni tři členové této bandy o poctivou práci nezavadili ani náhodou, svou zlodějskou činnost měli svědomitě naplánovanou a stejně pečlivě si rozdělili mezi sebou i „pracovní“ úkoly. První z nich si vždy v příslušné lokalitě vytipoval domek, kde by mohla žít samotná stará paní nebo nemohoucí starý pán. Zcela záměrně se vyhýbal domkům ve kterých žila normální kompletní rodina. Někdy zkusili štěstí i zavedením řeči v místní hospodě nebo v obchodě na téma zda někdo neví o někom, kdo by tam prodával domek. Je to sice otřepaná legenda, ale velmi často zabere a tipař tak dostane cenné informace o osamělých starých lidech od štamgastů, kteří všechno znají nebo přímo od jejich sousedů. Tipař pak prověřil přímo na místě zda v příslušném domku žije opravdu osamocená stará osoba a své poznatky předal svým dvěma komplicům, kteří do vlastní akce vyrazili o dva – tři dny později.

Podivní kontroloři

A už začíná opět probíhat dávno obehrané drama: U domku starší paní zazvoní dvojice mužů s brašnami, kteří přišli prověřit zda má paní v pořádku elektroměr, plynoměr nebo vodoměr. Pokud je důvěřivá důchodkyně pozvala dál, měli vyhráno, protože dál už vlastní zlodějská akce měla téměř vždy stejný průběh. Nechali si ukázat „budníků s plynoměrem či elektroměrem, případně ve sklepě vodoměr. Toto zařízení pak dlouze prohlíželi, znalecky proklepávali a do zápisníku si zapisovali nějaké poznámky. Pak se usadili v kuchyni u stolu a s vážnou tváří vysvětlovali majitelce domku v jakém nepořádku se dotyčné měřící zařízení nachází. Měřící aparát se bude muset odpojit a domek bude několik týdnů bez proudu, plynu nebo vody – to podle toho, které zařízení se jali zkoumat. Ale byli to hodní a lidumilní kontroloři. Vyděšené paní nabídli, že by výměnu udělali přednostně a urychleně, ovšem za malý poplatek. Paní se ulevilo a už už spěchá pro stokorunu, aby si to nerozmysleli a neodpojili její domeček od kýžené energie.

Záložna v kredenci

Páreček zlodějů až příliš dobře zná místa v prádelníku nebo v kredenci, kde si babičky ukrývají své poklady – zlatý řetízek s křížkem po babičce, snubní prstýnek po manželovi a z důchodu pár ušetřených bankovek na pohřeb. Zatím co jeden z lapků se ještě jednou šel podívat na plynoměr či elektroměr, druhý pečlivě sledoval starou paní. Stačilo aby na okamžik vykoukla za prvním „kontrolorem“ na chodbu, aby se jeho hbité zlodějské prsty rychle zmocnily úspor i ostatních cenností. Jelikož stále hodně starších lidí nedůvěřuje bankám či vytunelovaným kampeličkám, mívají často své úspory doma a to nahrávalo těmto povedeným kontrolorům. V některých případech se jejich úlovek blížil k několika desítkám tisícovek.

Šňůra krádeží

Postižena touto trojicí už byla celá řada osamělých lidí, především starých žen, z vesnic u Slaného, ba dokonce i přímo ve městě. Za relativně krátkou dobu své „kontrolní“ činnosti okradli staré lidi o více než půl milionu korun. Peníze v zápětí utratili za alkohol a drogy a nastrkali do automatů.

Při pátrání po těchto výtečnících jsme pověřili naše informační zdroje, od kterých jsme dostali typ na určité osoby, které jsme začali sledovat. Podezřelé osoby pocházely přímo ze Slaného a byly dlouhodobě nezaměstnaní. Přestože všichni tři podezřelí (25i letý Petr Novák, třicetiletý Miroslav Hrachura a osmadvacetiletý Ivan Tůma) byli tak říkajíc „na podpoře,“ nezdálo se, že by trpěli nedostatkem. Nehledě k tomu, že svou životní úroveň si zvyšovali výše zmíněnými zlodějnami.

Pachatelům se však stalo osudným, že pokračovali ve svém zavedeném a osvědčeném způsobu trestné činnosti. Tipaře následovali nejen jeho kolegové zloději, ale v těsném závěsu i policie a pachatele se podařilo dopadnout přímo při činu. Krajský trojici zlodějů za prokázané krádeže uložil pět roků nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Poučení

Starší osaměle žijící lidé by neměli do bytu pouštět cizí lidi a především je nikdy nenechávat v některé místnosti o samotě nebo před nimi dokonce hledat peníze nebo cennosti, protože zloději si vždy dovedou najít důvěryhodnou záminku k tomu, aby majitele či majitelku vylákali na chvíli ven. Jednou požádají o trochu vody, jindy si chtějí „jen“ umýt ruce nebo použít toaletu. Své oběti pak okrádají bez slitování. Okradeným pak zůstanou jen oči pro pláč, protože své peníze už nikdy neuvidí.

(poznámka redakce - jména „protagonistů“ příběhu byla z pochopitelných důvodů změněna)

Vladimír Rogl
05. 06. 2007, 15:41

Hodnocení článku:

Komentáře:

Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.