Mé psí sbírky
Jako malá jsem se rozhodla, že budu sbírat plyšové psy. „Každý sbírá to, co má rád!“ říkala jsem si a protože mé dětství bylo plné plyšových zvířátek a především psů, začala jsem to nazývat sbíráním.
Jenže časy se změnily. „Zůstanu u psů!“ umínila jsem si a začala si kupovat pohledy se psy. Jenomže peníze rychle došly, pohledů bylo málo a mě navíc nebavilo je kupovat.
Zoufale jsem se snažila zůstat u psů, proto jsem vystříhala ze všech časopisů o psech, co jsem doma měla, obrázky psů a přidala si je ke sbírce. „Sbírám jakékoliv obrázky psů!“ říkala jsem a byla jsem spokojená, že mám už dost velkou sbírku.
Pak ale už má sbírka přece jenom vázla. Už jsem nekupovala pohlednice, ani nevystřihovala obrázky psů. Dočista jsem na to zapomněla.
Když o tom tak teď přemýšlím – co vlastně sbírám nyní? Smůlu? Špatnou náladu? Slzy, co mi tečou po tváři?
Markéta Malcová, 3.ZŠ Slaný, 7. ročník
19. 10. 2009, 20:55
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 8. Čtenáři celkem udělili:
34 bodů. Průměrný počet bodů: 4.25
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.