Už je tomu tři roky co to začalo.Kráčím si Slaným. Měla bych jít na autobusovou zastávku, ale namířím si to rovnou do Kauflandu.Mám pár korun, které chtějí z mé kapsy ven.,,Tady není nic pro můj jazyk!"Zoufale,potichu zamlaskám.No, koupím si třeba lízátko.
Dojdu k pokladně, zaplatím lízátko a už se jen rozhlížím po okolí, lékárna,trafika. Ach, ano trafika to by mohlo být něco pro mne. Prohlížím si obaly časopisů, ale ani tady jsem neuspěla. Pořád se rozhlížím v naději, že něco objevím. Najednou se můj pohled zastaví u vitríny se samolepkami. ,,Tak co tu máme?" Objevila jsem samolepky s koňmi. Neodolám, koupím si je.
Už jsem konečně na nádraží. Pustím se do rozbalování samolepek. Jsou tam čtyři. Tenkrát to začalo, můj hon na samolepky. Sbírám je do dnes, ale jen velice málo z nich mám nalepených. Nedávno jsem dostala kupu samolepek, které mou sbírku náramně zvětšily.
Nestěžuji si, neboť jsem spokojena s tím co mám a víc nepotřebuju, hlavně, že mám svoji rodinu, která mě živí, dokud se nedospěji.
Kateřina Cibulková, 2.ZŠ Slaný, 9. ročník
10. 01. 2010, 12:13
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01