Pohled na domky pod kostelíkem sv. Vojtěcha. Foto Zdeněk Tvrdek
Cíl našeho dnešního putování, obec Slatina, se nalézá 8 km od Kralup nad Vltavou. Do Slaného a Kladna je to shodně 13 km. Při novém územním uspořádání v roce 2003 se slatinští rozhodli zůstat při Kladnu; nicméně prvním místem, v němž sídlili nadřízené instituce také pro Slatinu, bylo město Slaný. Blízkými obcemi jsou Želenice, Zvoleněves, Kamenný Most, Neuměřice, Olovnice, Blevice.
Do Slatiny jsme se dostali z nádraží Olovnice, kam nás dovezl motorák, směřující ze Slaného do Kralup. Následovala asi 2 km dlouhá, příjemná procházka. První domky Slatiny jsme spatřili v záři na chvíli vykouknuvšího slunce. Krásný je pohled naproti do hlubokého údolí, na jehož dně se nalézá fotbalový stadion SK Slatina. Nehraje se tam jen kopaná. Přilehlé restaurační zařízení je častým místem společenských zábav. Vzadu na stráni nad obcí se červenala střecha dominanty vesnice, starobylé tvrze. K její výšce se přibližuje baňatá věž kostela sv. Vojtěcha.
První, co nás v ulici, kterou jsme do Slatiny vstoupili, zaujalo, byla kresba na jednom z domků. Někdo tam namaloval muže na koni a ženu, jakoby máchající prádlo. Možná je to obraz představující knížete Oldřicha a pradlenu Boženu z Peruce, kterou si vzal za ženu.
Kolem se přehnal náklaďák zanechávající za sebou oblak prachu. Proč taková prašnost na asfaltce? Vysvětlení je prosté: v prostředku je vozovka rozdělena asi 2 m širokým pásem bez asfaltového povrchu. Místo něj zatím hlína, písek, oblázky. V obci je prováděna pokládka vodovodu a kanalizace, firma, která ji v této části dělala, stále nedává výkop s potrubím do původního stavu. „Pořád říkají, že čekají, až zemina sedne,“ poznamenala k tomu paní Javůrková, bydlící v této ulici. „Jenže, od doby, kdy výkop zaházeli a upěchovali, uběhlo již několik měsíců a stále se nic neděje. Máme obavy, aby to ,nesedalo‘ ještě dva roky... Každý týden musím čistit okna.“
Že se v obci dělá vodovod a kanalizace, bylo znát i na jindy poklidné návsi. Byla plná těžkých strojů, betonových kanalizačních skruží i objemných umělohmotných rour.
Na návsi je prodejna potravin Jednoty. Právě do ní mířil Jaroslav Schönfelder, trenér místních fotbalistů. Před vchodem do prodejny na černé tabuli jsme si přečetli: VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI. DOHLÍŽECÍ VÝBOR JEDNOTY POŘÁDÁ PENĚŽNÍ SBÍRKU PRO POSTIŽENÉ POVODNĚMI. Potěšující oznámení. I zde prostí občané myslí na ty, které postihlo hrozné neštěstí.
Ukázalo se, že Jaroslav Schönfelder nepřišel nakupovat, ale za manželkou. Paní je vedoucí této prodejny, navíc členkou místního zastupitelstva. Při nepřítomnosti starostky Jaroslavy Malíkové, jež měla kontrolní den, nám poskytla cenné informace. Nejdřív ale odpověděla na otázku, jak moc občané, zákazníci, reagují na výzvu dohlížecího výboru přispět postiženým povodněmi?
„Budete se divit, docela dobře,“ pravila. „Sbírka trvá teprve pár dní (Slatinu jsme navštívili bezprostředně po povodních. Pozn. autora) a již občané přispěli částkou přes 7 tisíc korun. Dávají po padesátikoruně, stokoruně, jeden dokonce tisícikorunu.“
Mají pracovitou starostku a iniciativní sedmičlenné zastupitelstvo. Pokud jde o památky, vedle zmíněné feudální tvrze a kostela sv. Vojtěcha, jež tady stály již ve 14. století, je na přilehlém hřbitůvku i starobylá zvonice z 18. století. Kostel byl několikrát vykraden, proto všechno cenné, co v něm zbylo, bylo uloženo do bezpečí depozitáře. Letitou existencí se může pochlubit také hostinec „U Čermáků“, o němž se ví, že hostům sloužil již počátkem 20. století. Restaurace je nejen místem setkávání štamgastů, přicházejících za oblíbeným pivečkem, ale i sportovců, kteří zde schůzují a na sále hrají stolní tenis. V zimě je dějištěm plesů.
Jaroslav Schönfelder připomněl úspěch, kterého dosáhli jeho svěřenci, fotbalisté SK Slatina. Vyhráli IV. třídu a postupují do III. třídy. Pro úspěšné účinkování ve vyšší třídě mužstvo o letní přestávce posílilo. Trenér věří, že budou pokračovat v dobrých výkonech. Dobře si také vede Sbor dobrovolných hasičů, podílí se na přípravě Dne dětí a jiných společenských akcích. Nově se v obci objevila Česká sportovní a investiční společnost s.r.o Praha, začala s výstavbou 64 rodinných domů v anglickém stylu. Členem společnosti je údajně i desetibojař Tomáš Dvořák.
Ilona Petráková, pracovnice obecního úřadu, vede evidenci zdejších obyvatel. Od ní se dovídáme, že ve Slatině žije 426 lidí ve 159 domech. Neschází základní škola pro žáky od 1. až do 4. třídy. Na rozdíl od jiných malotřídek je o ni značný zájem. Dokonce takový, že paní ředitelka musela požádat o výjimku, aby ji mohlo navštěvovat všech 32 žáků. Ke škole patří jídelna a družina.
Paní Petráková namátkou připomněla, co bylo ve Slatině také uděláno. Třeba dvě nová hřiště pro děti, rekonstrukce veřejného osvětlení a nízkého napětí. Obec již bude mít tři základní životní potřeby – plyn, vodu, kanalizaci. Není divu, že se ze Slatiny nikdo nestěhuje, naopak se zde staví.
Kdybyste chtěli o této obci hodně vědět, zajímavě a bohatě o ní vypráví nedávno vydaná kniha jejího občana Jiřího Kopeckého, prostě nazvaná Slatina u Kralup nad Vltavou. Chcete-li ji poznat na vlastní oči, vydat se tam pěšky či na kole, asi nejkratší trasa ze Slaného je po vozovce směrem na Prahu s odbočkou na Drnov, dole u dnes již padlé památky, starobylé lípy se dejte vpravo na Zvoleněves, nahoru kolem kostela a vlevo na Slatinu. Šťastnou cestu!
Zdeněk Tvrdek
12. 08. 2009, 12:52
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit.
Určitě ano
42.98%
Spíše ano
17.73%
Spíše ne
15.32%
V žádném případě
23.97%
12. 10. 2017, 12:10
12. 10. 2017, 12:08
12. 10. 2017, 12:01